Geneticky modifikované plodiny rozdělují Evropskou unii. Ačkoli jednotlivé státy mají k upraveným plodinám různé postoje, od zcela odmítavých po pozitivní, na celounijní úrovni postupně dochází k uvolňování. V České republice se letos podle prvních odhadů očekává zdvojnásobení ploch Bt-kukuřice.
Zemědělská komisařka Mariann Fischerová Boelová chce podle informací zpravodajských agentur povolit import GMO, které nejsou v Evropské unii registrovány. Mělo by ale jít o malá množství. Unie by podle ní měla přezkoumat svůj dosavadní postoj jejich k nulové toleranci. Navíc je na čase, aby urychlila povolování transgenních plodin. Co ji k tomuto postoji vede? Především růst cen zemědělských krmiv a dalších komodit.
Možný nedostatek krmiv
Není žádným tajemstvím, že většinu bílkovinných krmiv státy Evropské unie dovážejí. A to ze zemí, kde je pokrok v oblasti aplikace biotechnologií mnohem rychlejší. Celosvětově totiž vzrostla pěstební plocha GM plodin v roce 2007 o dvanáct milionů hektarů na 114 milionů hektarů. Již v minulém roce ostatně DG Agri Evropské komise upozornil, že by během dvou let mohly být země EU odříznuty od důležitých zdrojů krmiv. Pěstitelé ze zemí Severní a Jižní Ameriky (kde byl růst ploch nejvyšší), odkud evropští zpracovatelé tyto komodity dovážejí, přecházejí na druhou generaci GM kukuřice a sóji. Ta ovšem povolená není a kvůli pomalému postupu Evropské unie v této oblasti ještě dlouho nebude. Zároveň je třeba počítat s tím, že příměsi těchto transgenů se začnou objevovat i dodávkách obsahujících schválené modifikace.
O zmírnění nulové tolerance by se měla snažit také nová eurokomisařka Androula Vassiliou, bývalá kyperská poslankyně a manželka expezidenta tohoto státu. Nicméně dodala, že mimo vědeckých dobrozdání je třeba brát v potaz také většinou odmítavý postoj občanů unie.
V Česku více Bt-kukuřice
Negativně se k transgenním plodinám staví rumunský ministr životního prostředí Attila Korodi, který chce zakázat Bt-kukuřici MON 810. Rumunsko pěstuje kukuřici na třech milionech hektarů. Pokud by se zákaz podařilo prosadit, zaujal by tento stát stejný postoj jako francouzská vláda, která pěstování tohoto transgenu již zakázala, či Rakousko, jež se od pěstování GM plodin dlouhodobě distancuje. Podobně se k nim v loňském roce postavilo také Polsko, nově mu ale Evropská komise vzkázala, že pěstování povolených transgenních plodin nemůže omezovat.
V České republice se naopak očekává výrazný růst ploch. Jak uvedla Ing. Marie Čeřovská z Ministerstva zemědělství ČR, letos se podle prvních odhadů osivářských firem předpokládá, že zemědělci osejí Bt-kukuřicí osm až deset tisíc hektarů proti loňským pěti tisícům. Po francouzském zákazu pěstování se tak mimochodem staneme druhým největším unijním pěstitelem po Španělsku (70 tisíc ha). Na paty nám ale šlape Německo, které prozatím hlásí 4423 ha, což je o 1670 ha více než loni. Většina ploch se nachází v nových spolkových zemích. Podobná výměra se očekává také v Portugalsku. Pro porovnání, USA, leader v oblasti biotechnologií, loni pěstovaly transgenní plodiny na 58 milionech hektarů. GM kukuřice se celosvětově pěstuje na 35 milionech hektarů (podle statistik ISAA –organizace sledující vývoj biotechnologií ve světě).
Amflora opět ne
Ačkoli se v Evropskéunii pěstování transgenních plodin povoluje jen velmi pomalu, stále přibývají ty, které je možné dovážet a zpracovávat jak pro krmení hospodářských zvířat, tak pro lidskou stravu. Evropská komise v březnu povolila pro tento účel další modifikovanou kukuřici GA-21 společnosti Syngenta. Na trhu EU se již produkty z této kukuřice mohou prodávat, komise povolení rozšířila na zrno. Vnesený gen způsobuje odolnost vůči glyfosátu. Modifikace je mimo jiné v České republice od roku 2006 schválena pro uvádění do životního prostředí, tedy pro pokusy.
Komerčně pěstovat modifikovanou odrůdu brambory Amflora však stále nelze, rozhodnutí o jejím povolení se neustále posouvá. Dříve než v roce 2009 se tedy na pole nedostane.
Začátek vegetační periody probudil také odpůrce genetických manipulací v Německu, hlásí tiskové agentury. Někteří z nich pronikli posledního března na pokusný pozemek univerzity v Giessenu, kde zřídili hlídku proti GMO. Instituce je pěstovala v minulých dvou letech zhruba na dvanácti metrech čtverečních. Cílem bylo zjistit, zda má transgenní ječmen vedlejší efekty na mykorhytické houby. V obou letech ale byly části pokusu poničeny. Letos univerzita žádné pokusy s GM plodinami neplánovala.
V Německu povolilo příslušné ministerstvo několik maloparcelkových pokusů s transgenní cukrovkou H7-1, odolnou vůči glyfosátu (potraviny a krmiva z ní vyrobená lze od konce minulého roku uvádět na trh), a bramborami.
Další rozsáhlý rozvoj transgenních plodin se předpokládá v jižní a východní Asii. Největší přínos se očekává u GM rýži upravené tak, aby byla odolná vůči zasolení a suchu. V oblasti existuje významná snaha zvýšit výnos této základní potraviny, protože její ceny v posledních letech výrazně vzrostla.
