Spotřeba biopotravin v České republice trvale roste. Staly se módní záležitostí a doprovází je již mnoho mýtů. Mají svoje zastánce i odpůrce, kteří svůj názor na biopotraviny zastávají často především na základě emocí. Lékaři ale upozorňují, že nejvýraznější příznivý vliv na lidské zdraví má především pestrá a vyvážená strava. Biopotraviny k tomu mohou, ale také nemusejí přispívat.
„Biopotraviny mají svoje nezvratná pozitiva, ale také některé nedostatky, o kterých se výrobci při jejich propagaci nezmiňují. Zároveň už v dnešní době existuje v souvislosti s biopotravinami mnoho mýtů,“ uvedla doc. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické a členka Fóra zdravé výživy. Upozornila, že se často uvádí jako přednost ekologického zemědělství produkce kvalitních surovin pro výrobu zdravých potravin. „Toto tvrzení není opodstatněné, protože žádný předpis nedefinuje, co je kvalitní surovina z pohledu ekologického zemědělství. Biopotraviny musí stejně jako všechny ostatní potraviny splňovat požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost, stanovené zákonem o potravinách,“ zdůraznila Ing. Dostálová. Dodala, že největším rizikem pro lidské zdraví je špatné složení stravy, následuje mikrobiologické znečištění, přírodní toxické látky a teprve pak chemické kontaminanty a aditiva (tzv. éčka).
To koresponduje se statistickými údaji, podle kterých jsou z více než 50 % příčinou úmrtí v České republice kardiovaskulární choroby (označované jako choroby z blahobytu). V EU-15 je to přitom zhruba 35 %. Zhoubné novotvary jsou u nás i V EU-15 příčinou úmrtí v téměř shodné míře, kolem 25 %. V této souvislosti je třeba zmínit, že v České republice se aplikuje pět až desetkrát méně účinných látek (pesticidů) na hektar, než v mnoha státech EU-15. Na výskyt zhoubných novotvarů má ale samozřejmě vliv více faktorů, například stáří populace (starší organismus jim snáze podléhá), kouření nebo například nadměrné slunění (je hlavní příčinou nárůstu rakoviny kůže).
Vyššímu výskytu xenobiotik v lidské stravě se také přičítá nárůst alergií v populaci. Jak uvedl Doc. MUDr. Pavel Kohout Ph. D., člen Fóra zdravé výživy, lze to spíše přičíst tomu, že žijeme v mnohem hygieničtějších podmínkách. „Nárůst výskytu alergií je daní za nízkou dětskou úmrtnost,“ dodal.
I rostliny se brání
Ing. Dostálová také připomněla, že některé analýzy ukázaly, že obsah přírodních toxických látek je v biopotravinách řádově vyšší, než v produktech z konvenčního zemědělství. Rostliny jsou totiž vystaveny většímu stresu a musejí se bránit prostředky, které mají přirozeně k dispozici.
Doc. Kohout doplnil, pokud nejsou plodiny ošetřeny, hrozí větší riziko napadení chorobami a škůdci, a to i ve skladech. „Rostliny se proti škůdcům chrání toxickými látkami, které mohou poškozovat zdraví člověka například vyvoláním dyspeptických potíží nebo tím, že působí jako alergeny.“ Jak také konstatoval, výroba biopotravin může být jen alternativou, protože při limitovaném počtu zemědělců a omezené ploše zemědělské půdy zůstává otázkou, jak uživit celou lidskou populaci.
Především vyvážená strava
„Při tvorbě zdravého jídelníčku pro děti i dospělé je nutné dodržovat hlavní zásady správné výživy, kterými jsou pestrost, pravidelnost a přizpůsobení stravy aktuálnímu zdravotnímu stavu. Biopotraviny neřeší problematiku tvorby diet a skladby jídelníčku jen proto, že jsou bio. Jedná se o alternativu, která omezuje množství xenobiotik v potravě. Neplatí však, že jsou dietnější a tedy vhodnější,“ uvedla Tamara Starnovská, místopředsedkyně Fóra zdravé výživy. Upozornila, že cenové relace budou závažným argumentem i při rozhodování o zavedení biopotravin do hromadného stravování ve školních a nemocničních jídelnách. „Tyto formy stravování musí garantovat vhodnou skladbu stravy, včetně bezpečných dávek živin, energie a ochranných látek pro konkrétní skupiny konzumentů. Pokud by požadavek na zavedení biopotravin do tohoto systému nebyl kompenzován odpovídající finanční dotací, bude značným rizikem celkové snížení potřebných dávek potravin,“ zdůraznila Tamara Starnovská.