Několik deštivých dnů v polovině měsíce přineslo tolik potřebnou vláhu, ale zároveň znesnadnilo ochranu plodin. Platí to především pro fungicidní ošetření obilnin a řepky, ale také pro aplikaci herbicidů. Pokud bude zbytek roku příznivý, lze u druhé zmíněné plodiny očekávat vysoký výnos.
„Vývoj porostů, výška rostlin, bohatost větvení, síla šešulového patra a další znaky jsou letos v celé republice silně nadprůměrné,“ vyjádřil se o řepce doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Jak dále uvedl ani výskyt šešulových škůdců letos zpravidla není významný. „Krytonosec šešulový se objevil ve velmi malém množství. Výskyt bejlomorky kapustová, která je větším problémem, se dosud jevil v praxi jako minimální. Dá se říci, že v průměru ani letos žádnou velkou škodlivou činnost nevyvine,“ shrnul Ing. Baranyk s tím, že v některých lokalitách ale bejlomorka několikanásobně překročila práh škodlivosti. Ani výskyt blýskáčka během butonizace v letošním roce nebyl takový, aby se nedal insekticidy bez problémů regulovat.
Jak Ing. Baranyk konstatoval, řepka je letos mimořádně pěkná, i když na podzim vypadala v porovnání s minulým rokem hůře. Přes zimu se ale porosty vyrovnaly a byly rekordně malé zaorávky. Dosavadní průběh počasí je pro řepku ideální včetně současné dešťové periody. „Speciálně na Vysočině se schyluje k naprosto výjimečnému řepkovém roku a zdá se, že výnosy budou vysoké,“ zdůraznil.
Deště však mohly způsobit větší napadení hlízenkou, protože v některých oblastech přišly v době, kdy porost odkvétá. „Kdo poslouchá naše rady a ošetřuje preventivně, ten by neměl mít problémy. Když se signalizuje výskyt, tak již není možné chorobu efektivně potlačit,“ dodal k tomu Ing. Baranyk.
Deště zastavily ochranu Srážky zbrzdily ochranu rostlin na Kladensku, jak uvedl Ing. Petr Frühauf, agronom Penta spol s r. o. (5). „Posledních několik dní nemůžeme ošetřovat kvůli dešti. Potřebovali jsem dodělat ošetření proti listovým chorobám v jarním ječmeni a začít v ozimé pšenici. Kromě toho je nutné aplikovat graminicidy v máku, který má osm až deset listů. Začíná se na něm objevovat mšice maková, proti které bude potřeba také ošetřit,“ shrnul. Vzhledem k tomu, že část ploch přesévali, musejí je také ještě ošetřit herbicidy. K tomu je ale potřeba, aby se na máku vytvořila vosková vrstvička, a na to je potřeba čtyři až pět dní bez srážek. Jarní ječmen ošetřili proti poléhání a plánují také aplikaci proti fuzariózám v klasu. Stejně tak u ozimé pšenice, jejíž nejranější odrůdy jsou již ve fázi praporcového listu.
Problémy se objevují při ošetření řepky „Chtěli jsme aplikovat přípravky proti šešulovým škůdcům, ale těch bylo nakonec velmi málo. Také jsme plánovali fungicidy proti hlízence, ale bude problém se do plodiny dostat. Přitom rychle odkvétá,“ konstatoval Ing. Frühauf. Obává se, že v době, kdy bude vstup do porostu možný, již nebude ošetření aktuální.
Zajímavé by byly informace z Plzeňska, ale agronoma Kralovické zemědělské, a. s. (4). Ing. Jaroslava Bulína se nám tentokrát zastihnout nepodařilo.
Řepka v plném květu
Mšice se na máku zatím neobjevila v Agrosemu, Semenářském družstvu Stěžery (3). „Tlak chorob a škůdců je minimální. Hlavně že nám zapršelo, to je podstatné“, zdůraznil agronom Josef Formánek. Jak dodal, máku déšť prospěl, ale stejně tak i plevelům, takže bude rychle potřeba herbicidní ošetření.
Řepku již ošetřili proti houbovým chorobám a šešulovým škůdcům. U pšenice plánují ošetření proti fuzariózám v klase. Stejně tak jako ve zbytku republiky u nich metají ozimé ječmeny.
V plném květu je řepka na Vysočině. Jak uvedl Jiří Zvolánek, předseda představenstva akciové společnosti Havlíčkova Borová zemědělská (2), insekticdiní ošetření mají za sebou, a počítají s ošetřením proti houbovým chorobám. V obilninách se tyto nemoci zatím nevyskytují pšenici a žito (jsou ve fázi 35 – 39 DC) zatím ošetřili proti poléhání.
V řádcích se již začínají objevovat první rostlinky brambor, které za sebou mají ošetření proti plevelům. V podniku pěstují také sadbu, ale proti mšicím zatím neošetřují. „Je jich sice dost, ale ne ty druhy , které přenášejí virózy. Jsme trochu výš, u nás se zřejmě objeví později,“ konstatoval Jiří Zvolánek. Podle informací Státní rostlinolékařské správy (SRS) se podařilo ulovit první mšici broskvoňovou, které patří mezi přenašeče, v sacích pastech na Žatecku. Na Moravě se také objevili první dospělci mandelinky bramborové.
Proti hnědé skvrnitosti v jarním ječmeni již mají ošetřeno v akciové společnosti Rostěnice (1), kde dosud napršelo přibližně 50 mm srážek. Jak uvedl agronom Ing. Jiří Šlimar, v pšenici nastupují braničnatky, světle hnědá skvrnitost pšenice (Pyrenophora tritici-repentis, HTR) a rzi. Plánují ošetření proti klasovým fuzariózám, zejména po horších předplodinách.
„Řepka dosud kvete, pěstujeme ji totiž na vysoké intenzitě,“ uvedl Ing. Šlimar. Ošetřují ji proto jak insekticidy, tak fungicidy.
Škůdci nastupují
Státní rostlinolékařská správa dále upozorňuje na první výskyty padlí v obilninách, a také na lokálně plošné napadení virovými zakrslostmi porostů ozimého ječmene. V hrachu se vyskytují mšice i třásněnky a řepku místy poškodily mrazíky. Mšice se vyskytují také v cukrovce spolu s dřepčíky a prvními vajíčky květilky řepné. V chmelu byl zaznamenán hromadný výlez lalokonosce rýhovaného a silný výskyt dřepčíka chmelového. „Z výsledků pozorování je patrný nárůst výskytů živočišných škůdců, zejména střední a silné výskyty různých druhů mšic na všech druzích hostitelů. Na základě předpovědi počasí se dá předpokládat, že budou zachovány příznivé podmínky pro jejich další rozvoj a nárůst výskytů,“ uzavírá poslední zpráva z 13. května.
