Globální poptávka především po klíčových plodinách, jako jsou pšenice, kukuřice a olejniny, by měla do let 2013 až 2015 růst rychleji než nabídka. Doprovázet ji bude vzestup ceny. Zároveň se má v první polovině 21. století zdvojnásobit poptávka po potravinách. Uvedl to prof. Harald von Witzke z berlínské Humboldtovy univerzity na setkání Klubu zemědělských novinářů (CAC) v Bratislavě, který uspořádala společnost BASF.
Studie, kterou prof. Witzke představil, předpokládá, že by světová cena pšenice mohla vzrůst o více než deset procent a kukuřice a olejnin pak o více než třicet procent. Model ale také počítá s výrazným růstem využití plodin k produkci energie, přičemž tento způsob využití je v současné době stále více kritizován. Pokud by se bioenergetická politika vyvíjela podle předpokladů studie, vzrostla by poptávka po obilninách v Evropské unii o 10 až 20 % a po olejninách o více než 50 %.
Doba levných potravin skončila
„Vstupujeme do nové éry. Skončila doba, kdy světové zemědělství produkovalo stále více potravin při stále klesajících cenách. Lidé by si měli zvyknout na rostoucí ceny, které budou kolísat více než v minulosti, uvedl prof. Witzke. Klíčem k porozumění změn v globální poptávce je podle něj rychlá urbanizace rozvojových zemí a změny v příjmech. Omezenou plochu určenou k produkci potravin navíc dále snižuje využití zemědělských komodit na biopaliva a problémy přináší také globální oteplování. Prof. Witzke dodal, že předpokládané zdvojnásobení poptávky v první polovině 21. století nastane především v důsledku růstu populace a příjmů. Přitom stále stoupá množství podvyživených lidí. Rozvojové země byly v mnoha případech čistými exportéry potravin, teď jsou jejich importéry, zdůraznil dále s tím, že vzniklý deficit se proti hodnotám roku 2000 do roku 2030 zpětinásobí.
Tomu lze podle prof. Witzkeho zabránit pouze růstem produkce jak v rozvojových, tak bohatých zemích. Vzestup produktivity je klíčem ke světové potravinové soběstačnosti. Spočívá v intenzifikaci, šlechtění, ochraně, zemědělském výzkumu, ale také výuce a dalším vzdělávání. Produktivita byla v minulých letech hlavním zdrojem růstu výnosů. Její přírůstek se ale stále snižuje.
Prof. Witzke také zdůraznil, že lidé mají na globálním oteplování významný podíl. Samotné zemědělství má na svědomí 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Je to větší podíl než u průmyslu nebo dopravy.
„V následujících třiceti až čtyřiceti letech potřebujeme zdvojnásobit produktivitu zemědělství,“ zdůraznil Michael Heinz, prezident divize ochrany rostlin společnosti BASF. Doprovázet by to ale měly i další kroky: úspory energií, hledání jejich nových zdrojů, zavedení druhé generace biopaliv, pěstování biotechnologických plodin druhé a třetí generace a podobné postupy, které povedou k nárůstu výnosů. Zemědělství by si tedy mělo zopakovat zelenou revoluci.
Příčinou současného růstu ceny jsou podle M. Heinze magatrendy, tedy pokles zásob hlavních zemědělských komodit (sója, rýže, pšenice, kukuřice), růst světové populace a větší poptávka po hodnotnějších potravinách. Jak uvedl, v Číně (která se snaží dosáhnout životní úrovně vyspělých zemí) se v současné době spotřebuje v průměru 46 kg masa na hlavu a rok, v Evropské unii je to kolem 90 kg a Argentině asi 100 kg. Na současném růstu mají podle něj ale také podíl spekulace, slabý dolar a finanční krize v USA, biopaliva a klimatická změna.
Připravují se novinky
Dr. Christoph Wegner, vedoucí divize ochrany rostlin BASF pro střední a jihovýchodní Evropu, sdělil, že tento a příští rok společnost uvede na trh nové produkty jak pro polní plodiny, tak pro segment ovoce a zeleniny. Jde například o účinnou látku metrafenone s fungicidní účinností (ovoce, zelenina, vinná réva, obilniny) nebo insekticid metaflumizone (brambory, plodová a listová zelenina a další), registrované již v některých evropských státech. V České republice zatím povoleny nejsou. Mezi další patří podle M. Heinze fungicidní účinná látka boscalid, použitelná v obilninách, řepce a speciálních plodinách. Podotkl, že se používá se ve 200 plodinách, 50 zemích a pro 100 indikací. V České republice bude obsažena v přípravku Pictor.
Ve vývoji jsou připraveny další tři fungicidy, po jednom herbicidu a insekticidu a jedna plodina s herbicidní tolerancí. Další přípravky se očekávají v oblasti mořidel, do kterého společnost BASF podle M. Heinze masivně investuje od roku 2005. Během dvou let letech by na trh v USA mělo přijít devět produktů tohoto typu.
Společnost také jako reakci na požadavek vysledovatelnosti vyvinula softwarový online polní záznamník pro PDA či interface strojů. Využívá se zatím v Německu, Polsku a Turecku. Další novinkou je jednoduše využitelná sestava pro testování obsahu mykotoxinů.
Jak uvedl Dr. Klaus Welsch, ředitel divize ochrany rostlin pro Evropu společnosti BASF, mimo zmíněných přípravků je připraven také nový typ formulace Stick and stay, kdy se kapka postřiku od cíle neodrazí, ale naopak se na něm rozleje. Další novinkou připravovanou na rok 2009 pro Českou republiku a další státy je širokospektrální mořidlo Kinto Duo 080 FS (triticonazole, prochloraz) určené především pro obilniny.
Společnosti BASF a Monsanto mimo jiné také koncem června uzavřely smlouvu o dodávce fungicidního mořidla F 500 (pyraclostrobin) pro sóju, vztahující se na USA. Kromě fungicidní účinnosti má látka ve velmi suchých podmínkách snižovat jím způsobený stres a v důsledku toho zvýšit výnos až o deset procent. V České republice je látka součástí přípravků Cabrio Top a Tercel.
Čeká se růst
Divize ochrany rostlin společnosti BASF dosáhla v roce 2007 obratu 3137 mil. eur, informoval dále Dr. Welsch. V roce 2006 to bylo 3097 mil. eur. Celosvětový obrat na trhu v tomto segmentu dosáhl loni 8, 7 mld. eur.
Tahounem je právě střední a jihovýchodní Evropa, kde loni společnost BASF zaznamenala růst obratu ve výši pět procent. Pro budoucnost si tedy stanovila roční nárůst v rozmezí 7 až 8 %. Celý segment má podle odhadů analytiků růst v rozmezí 4 až 5 %, celosvětově pak 1 až 2 % „Pěstitelé ve střední a jihovýchodní Evropě se snaží maximalizovat svůj zisk a tak více investují do moderních produktů na ochranu rostlin,“ uvedl Dr. Welsch.
Jednou z jejich předností je také vysoká úroveň odbornosti. Dr. Wegner na základě údajů Eurostatu ukázal, že Česká republika spolu se Slovenskem, Norskem a Estonskem vykazuje nejvyšší podíl vzdělaných lidí v Evropské unii. Zároveň také soudí, že z nových členů EU pouze Česká republika dosáhne v roce 2020 příjmů na úrovni EU-15.
