Kolínsko v polovině října. Po mnoha krásných dnech letošního babího léta prší. Půda začíná navlhat a oloupané palice kukuřice na prezentačních políčkách pomalu ztrácejí svoji jasně žlutou barvu. „Jen aby se nezahltily kombajny a nebyly velké ztráty. Vyhodnocení by potom nebylo objektivní,“ obává se Ing. Zdeňka Románková z firmy KWS Osiva, s. r. o. Právě tato společnost totiž pořádá na poli ZAS Bečváry, a. s., Den kukuřice KWS – veřejnou sklizeň zrna.
Hybridy kukuřice vyšlechtěné německou šlechtitelsko-semenářskou společností KWS SAAT AG, firmou s více než stopadesátiletou tradicí, určitě nejsou v našem zemědělství neznámým pojmem. Minimálně za připomenutí ovšem stojí, že kromě jakostního osiva, jehož prostřednictvím se mohou vlastnosti špičkových hybridů uplatnit, dostávají pěstitelé i další služby. Jak Ing. Románková ve svém úvodním vystoupení zdůraznila, profesionální poradenský tým KWS Osiva, s. r. o., je schopen řešit potřeby svých zákazníků tak, aby pěstování kukuřice bylo co nejefektivnější.
Slalom mezi kapkami deště
„Jak dnes sami vidíte a ze své praxe jistě dobře znáte, počasí nezměníme, ale jeho vliv na úrodu můžeme alespoň částečně eliminovat výběrem odrůdy vhodné do místních podmínek,“ říká Ing. Ludmila Kačicová a spolu s Ing. Miroslavem Vavřinou zve účastníky polního dne k prohlídce prezentačních parcelek.
A už se ve svižném tempu, provázeni nepříjemným deštěm, dovídáme o jednotlivých hybridech zajímavosti, které vhodně doplňují ucelené informace uvedené v katalogu sortimentu hybridů kukuřice KWS pro rok 2009. Zastavme se alespoň u několika. Hybrid Salgado je vzhledem ke své ranosti (FAO 200) vhodný i do okrajových oblastí pěstování kukuřice a lze jej také použít například po zaorávkách vojtěšky. Na Kolínsku, kde se přehlídka koná, je úspěšný Amadeo, a to při využití na vlhké i suché zrno a pro výrobu biolihu.
Zatímco hybrid Kuratus není vhodný na suché zrno, protože ze zrna špatně uvolňuje vlhkost, Amoroso ji pouští dobře, a proto by si jej měl vybrat ten, kdo chce pěstovat kukuřici na zrno. Dvě novinky Kladdus a Kaifus s typem zrna koňský zub byly vyšlechtěny speciálně k využití na zrno. Jsou ale pozdější (FAO 300 a 320), a tak najdou uplatnění v teplejších oblastech, třeba na jižní Moravě. Z hybridů, které poskytující vysoký výnos hmoty, lze získat kvalitní siláž pro dojnice, ale také pro výrobu bioplynu. I když pozor! Nároky krávy jsou poněkud jiné než požadavky bioplynové stanice. Do skupiny silážních hybridů patří například Ronaldinio, který dává vysoký výnos hmoty (v nižších oblastech i vysoký výnos zrna), Beatus, určený pro oba typy siláže – pro dojnice a na bioplyn, nebo suchovzdorný Kipous, vhodný i na lehčí půdu. Ani tam rychle nezasychá, a tak prodlužuje sklizňové okno.
Jedním z výsledků šlechtitelského programu KWS pro ekologické pěstování je hybrid KWS 5133 ECO. Bez ochrany proti plevelům se jeho pěstování sice neobejde, pro výživu stačí čistě organické hnojení. Živiny z organických hnojiv totiž umí výborně využít.
K osivu něco navíc
Nejen poradenská služba KWS Osiva, s. r. o., ale i distributor osiva kukuřice hybridů KWS pro oblast Čech Zea Sedmihorky, spol. s r. o., je schopen poskytnout pěstitelům požadované informace. Zatímco déšť ke spokojenosti organizátorů i účastníků ustává a sklízeč vjíždí do prvních řádků kukuřice, zástupce společnosti Zea Ing. Petr Šreiber, specialista pro pěstování kukuřice a plodinové systémy, si ve svém vystoupení všímá především možných úspor. „V rámci našeho poradenství hledáme cesty, jak pěstování kukuřice zlevnit, aby bylo rentabilní,“ říká a dále vysvětluje, že rezervy jsou jednak v samotném pěstování, jednak v konzervaci kukuřice, zvláště v silážování.
Ne každý ovšem zužitkovává kukuřici v živočišné výrobě. V posledních letech se i v chladnějších oblastech rozšířilo pěstování kukuřice na zrno. Nízké ceny kukuřičného zrna ovšem dělají pěstitelům vrásky na čele. Pro dosažení rentability je třeba, aby byl výnos co nejvyšší, a to při co nejnižší vlhkosti zrna. Dosoušení je drahá záležitost. I tak ovšem současná cena kukuřičného zrna, která se pohybuje mezi 2500 až 2700 Kč za jednu tunu, mnohde pěstitelské náklady nepokryje. A tak stoupá zájem i o jiné formy využití kukuřice.
Kukuřice pro výrobu bioplynu
Stejně jako loni také letos byla součástí Dne kukuřice KWS v Bečvárech prezentace využití kukuřice. Účastníci mohli ochutnat mléčné výrobky z Madety nebo si vzít vzorky mlýnských produktů ze mlýna z Mrzkovic u Světlé nad Sázavou, včetně kuchařských receptů. Na rozdíl od loňska, kdy bylo hodně pozornosti věnováno kukuřičnému zrnu na bioetanol, letos vévodila siláž pro výrobu bioplynu.
„Možnosti využití kukuřice jsou velmi široké,“ upozorňuje Ing. Románková. „Jednou z nich je produkce siláže a následně z ní výroba bioplynu,“ dodává s tím, že první firmou, která začala cíleně šlechtit kukuřici na výrobu bioplynu, byla právě KWS. Teorie výroby bioplynu, technologické postupy a také přehled hybridů kukuřice, jež se k tomuto účelu hodí, jsou shrnuty v publikaci vydané společností KWS Osiva, s. r. o., a slavnostně pokřtěné právě na polním dni v Bečvárech. Spojitost je nasnadě, protože v zemědělském podniku ZAS Bečváry, a. s., je výstavba bioplynové stanice před dokončením. První elektrická energie z ní půjde do sítě už letos.
Novinky se tlačí kupředu
Sklizeň končí, zástupce KWS Osiva zapisuje poslední údaje do výsledkové listiny. Nakonec se počasí přece jen umoudřilo, a tak je možné výnosy jednotlivých hybridů porovnávat.
Favoritem veřejných sklizní zrna kukuřice býval pozdní hybrid KWS 2376. Loni v Bečvárech zvítězil, přestože je pro Kolínsko už hodně pozdní, letos jej přeskočily novější materiály. Jak uvádí Ing. Karel Prokeš, Ph.D., prokurista KWS Osiva, s. r. o., v úvodu katalogu hybridů kukuřice pro rok 2009, zavedení Doubled Haploid programu do současného šlechtění KWS umožňuje zrychlenou tvorbu nových linií a pro zemědělskou praxi znamená rychlejší zavádění nových, stále výkonnějších hybridů na provozní plochy.
Které hybridy tedy letos v Bečvárech obsadily stupně vítězů? Na prvním místě se umístil Kaifus s výnosem zrna přepočítaným na 14% vlhkost 14,31 t/ha. Je to středně raný tříliniový hybrid (FAO Z 320/S 320). Jeho hlavní vlastnosti jsou rychlý počáteční vývoj a vysoká odolnost vůči chladu, rychle dozrávající zbytek rostliny, vysoký podíl zrna v silážní hmotě a vysoká stravitelnost organické hmoty. Z toho je zřejmé, že přestože je určen především na zrno, může být úspěšný i při pěstování na siláž.
Na druhou příčku v pořadí vystoupil s přepočítaným výnosem 14,09 t/ha stabilní velmi raný dvouliniový hybrid Zidane (FAO Z 240/S 240). Tento hybrid je určen pro pěstování na zrno. Vysokých výnosů zrna dosahuje ve všech oblastech pěstování díky nadprůměrnému nasazení palic s výborným ozrněním. Významnou vlastností je velmi dobrá tolerance k přísušku.
Třetí byl středně pozdní dvouliniový hybrid Havane (FAO Z 330/S 330). Jeho přepočítaný výnos 14,06 t/ha byl jen o velmi málo nižší než hybridu, který byl v pořadí výnosů druhý. Ostatně v Bečvárech s ním mají dobré zkušenosti. Loni podal na provozní ploše 50 ha velmi dobrý výkon. Jeho výnos byl 15 t/ha při 30% vlhkosti. Zřejmě dostal to, co potřebuje – především půdu dobře zásobenou živinami a také pozornost agronoma v průběhu vegetace.
A závěrem nezbývá než si přát, aby se za rok pěstitelé kukuřice opět sešli na Dnech kukuřice KWS a tato firma jim představila nové materiály ze svého šlechtění.
