Příští rok bude z pohledu rostlinolékařů velmi pestrý. Měl by dojít ke sloučení Státní rostlinolékařské správy (SRS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (UKZÚZ). Očekává se, že počátkem roku Evropský parlament definitivně projedná nové směrnice a nařízení, týkající se ochrany rostlin. A konečně, Česká republika bude v rámci svého předsednictví řešit také otázky týkají se ochrany rostlin. O všem se hovořilo na 11. Rostlinolékařských dnech v Pardubicích.
Ing. Ivo Vrzal, ředitel SRS, nastínil, co může obě organizace po spojení očekávat. Předeslal, že ho považuje za účelné a efektivní, protože je jich činnost v některých oblastech překrývá. Jaké kroky se konkrétně připravují nepopsal, naznačil ale, že jednotlivé odbory by měly být silně autonomní.
„Sloučení je malý cíl, je třeba se zamyslet nad separací činnosti,“ konstatoval Ing. Vrzal. Naznačil, že je třeba v zákoně definovat vytvoření příspěvkové organizace, kam by se přenesly některé podpůrné činnosti jak v oblasti SRS tak ÚKZÚZ. Výkon státní správy, jako například schvalovací řízení, by se měl oddělit od ostatních oblastí (např. zkušebnictví).
Příspěvková organizace podle něj umožní akumulaci zdrojů, které dnes organizace získávají od svých zákazníků. Tyto finance podle Ing. Vrzala umožní další rozvoj v oblasti diagnostiky, laboratoří, zkušebnictví. Změna se podle jeho vyjádření dotkne více ÚKZÚZ.
Výsledkem by mělo být lepší využití finančních i materiálních, zdrojů, což to by mělo přinést i lepší finanční ohodnocení angažovaných odborníků. Ing. Vrzal se také domnívá, že dosud neformální poradenství by se v případně nové koncepce mělo v rámci příspěvkové organizace poskytovat jako placená služba.
Pravidla pro přípravky
Evropská unie připravuje novou legislativu v oblasti ochrany rostlin. V rámci připravovaného nařízení se změní pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin, což je zároveň jeho nejkontroverznější část. Zpřísnění kritérií u účinných látek by znamenalo úbytek některých přípravků zřejmě (podle konečné verze) v rozsahu od čtyř do třiceti procent, a to od roku 2018, konstatoval Ing. Pavel Minář (SRS). Jak uvedl, Česká republika má ve své pozici snahu vyhnout se drastickým dopadům na pěstitele a dosáhnout schválení kritérií, které nebudou znamenat výrazný úbytek účinných látek.
V Evropském parlamentu se podle něj nyní střetávají dvě skupiny. „První je zelená, která se snaží dosáhnout všemi prostředky co nejrazantnějšího úbytku přípravků na trhu a omezení chemické ochrany obecně a považují za velké vítězství jakékoliv zvýšení tohoto úbytku. Ke druhé skupině patří pěstitelé a výrobci přípravků, naše stanovisko je jí velmi blízké,“ shrnul.
I v budoucnu budou nicméně jednotlivé členské země účinné látky hodnotit samostatně. Pro ČR to bude znamenat podle Ing. Mináře potřebu zvýšení kapacity – každá členská země totiž dostane látky k hodnocení a systém vznikl již před naším vstupem do EU.
Po vypracování hodnocení bude následovat společné hodnocení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a členskými zeměmi a pravděpodobně schválení na deset let. Vzniknou nové kategorie – vyčlení se látky s nízkým rizikem, jako jsou rostlinné extrakty, výluhy atd., což by je mělo poněkud zvýhodnit. Další jsou základní látky – schválené pro jiný účel, ale používané v ochraně rostlin. I tam by měla být kritéria měkčí. Následující kategorií jsou látky, které mají být nahrazeny. Sice splnily kritéria pro zařazení na pozitivní seznam, ale jsou rizikovější než látky jiné. Jakmile bude k dispozici jiný přípravek, který ho bud emoci nahradit, členská země registraci zruší, vysvětlil Ing. Minář. Vznikne také pozitivní seznam safenerů a synergických látek a negativní seznam formulačních přísad.
Zonální schvalování
I v budoucnu bude platit, že přípravek musí být povolen v členské zemi, aby tam mohl být používán. Pro zjednodušení by mělo fungovat zonální schvalován. Žadatel o registraci ale bude muset dodat podklady pokrývající celou zónu. Dotkne se to především menších firem, které přípravek registrují v jedné či dvou zemích, konstatoval Ing. Minář. Zóny ale nejsou dosud stanoveny a prozatím je ve hře princip geografický a politický. Dalším podstatným faktorem bude sjednocení lhůt týkajících se registrace, případně možnost uznání mezi zónami u sousedících zemí.
Celý proces by podle Ing. Mináže měl být příznivější pro pěstitele, přípravky by měly na trh přicházet dříve. Problémem bude nařízení spíše pro registrační úřad, bude muset vzít v úvahu námitky sousedních zemí, koordinovat hodnocení atd.
Předsednictví jako hledání shody
Ing. Michal Hnízdil ze Státní rostlinolékařské správy informoval o tom, jaké povinnosti čekají Českou republiku během předsednictví Evropské Unii z pohledu rostlinolékařství.
Především půjde o řízení čtyř pracovních skupin Rady EU. Jejich obsah a výsledky záleží výhradně na předsedajícím státu. Samozřejmě musí respektovat dosavadní vývoj, ale má také možnost některá témata vyzdvihnout a jiným se věnovat v menší míře.
Jak Ing. Hnízdil uvedl, mezi hlavní téma bude patřit především ochrana proti šíření háďátka borovicového ale také problémy s vývozem rostlinných komodit do Ruské federace. Ta si stanovila pravidla na obsah reziduí pesticidů, která jsou tvrdší než normy EU. Pracovní skupiny proto řeší, jak nadlimitnímu výskytu reziduí předcházet a jak čelit případným následným opatřením, které v opakovaných případech vývozu zásilek s nadlimitním obsahem reziduí může RF uvalit na vyvážející členské státy.
V roce 2009 zřejmě provede Evropská komise analýzu současného stavu rostlinolékařské legislativy. Úkolem České republiky bude zřejmě tyto záležitosti řešit z koncepčního pohledu. Dalšími tématy budou organizační zajištění analýz rizik škodlivých organismů pro celou EU, koncepce úředních a národních referenčních diagnostických laboratoří či revize principů finanční solidarity EU pro krytí nákladů na eradikaci škodlivých organismů. Ing. Hnízdil upozornil, že předsednická země nemá tolik ambicí projevovat svoje národní zájmy, ale měla by moderovat diskusi a prosadit konsensus.
Rezistence se stále vyvíjí
O nových strategiích v ochraně rostlin hovořil prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Konstatoval, že se u nás stále vyvíjí rezistence hmyzu vůči pesticidům. Dlouhodobě je známá je u mandelinky bramborové (organofosfáty, místně i neonikotinoidy), nově se objevuje také u blýskáčka. Ze středních Čech mají za poslední tři roky údaje o jeho rezistenci k pyretroidům (cypermetrin), letos se přidaly i další účinným látkám této skupiny. Škůdce je ale stále velmi citlivý k organofosfátům, zdůraznil prof. Kocourek.
Výrazná je také rezistence obleče jablečného v jižní Moravy, konkrétně z Velkých Bílovic ke třem různým skupinám účinných látek. Jde například o účinné látky phosalon, fenoxycarb, diflubenzuron a teflubenuron.
Alternativou by byla ochrana pomocí bakulovirů, žádný přípravek na jejich bázi u nás ale není registrován Další možností je aplikace feromonů. U nás je nejvyužívanější metoda dezorientace, kdy jejich vysoká koncentrace zabrání samci najít samičku. Dále existují strategie „přilákej a zabij“ kdy jsou samci u zdroje feromonu kontaminování kontaktním insekticidem (využívá se v USA). Obdobně funguje „přilákej a nakaž“ kdy je škůdce infikován například bakuloviurem. V řadě zemí se ověřuje postup „přilákej a změň pohlaví“, kdy je samec v lapáku obalen samičím feromonem, takže následně přitahuje další samce.
