Choroby doprovázejí rostliny od počátku civilizace. V posledních letech pěstitelé zaznamenávají zvýšený výskyt virových zakrslostí na obilninách. S rostoucím zastoupením obilnin a kukuřice v osevních postupech nabývají na významu také fuzariózy klasu. Ty se negativně odrážejí v redukci výnosu i technologické kvalitě zrna. Jednou z nejzávažnějších chorob pšenice na světě, která způsobuje předčasné stárnutí listové tkáně a redukci fotosyntetické aktivity, je braničnatka pšeničná. Naopak rez travní se od poslední velké epidemie v jihovýchodní Evropě v roce 1972 vyskytuje na obilninách pouze lokálně.
O těchto ale také dalších tématech pojednával seminář s názvem Rezistence obilnin k chorobám, který proběhl v polovině listopadu ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i, v Praze-Ruzyni (VÚRV).
Úvodní, stejnojmennou přednáškou započal akci Ing. Lubomír Věchet, CSc., z VÚRV. Připomněl, že odolnost plodin k chorobám je dědičně založená schopnost rostliny zastavit nebo zpomalit činnost patogenu. Posluchače také seznámil s dělením rezistence na vertikální (rasově specifickou) a horizontální (rasově nespecifická, účinná proti všem rasám patogenu). Dále vysvětlil rozdíl mezi trvalou a indukovanou rezistencí. První jmenovaná zůstává v rostlině efektivní po dlouhou dobu. Druhá, která se v posledních deseti letech intenzivně sleduje, je fyziologický stav vytvořený specifickými vnějšími stimuly, zajišťující zvýšenou obranyschopnost plodiny.
Ve VÚRV sledují indukovanou rezistenci pšenice vůči padlí travnímu (Blumeria graminis f. sp. tritici) od roku 2004. Používají induktory syntetického i biologického původu. Jak vysvětlil Ing. Věchet, jejich efektivita kolísá mezi 40 – 80 % oproti neošetřené kontrole a závisí na vhodnosti počasí pro rozvoj choroby. Nejlepší výsledky zaznamenali u syntetických induktorů po aplikaci benzothiadiazolu a kyselině salycilové. Z induktorů biologického původu se osvědčilo ošetření zázvorem, křídlatkou sachalinskou, dubovou kůrou a glycin betainem.
Známé i nové formy rzi
V posledních 35 letech se rez travní (Puccinia graminis) u nás nevyskytuje plošně. Podle Mgr. Aleny Hanzalové z VÚRV je to pravděpodobně způsobené úspěšným šlechtěním proti této chorobě v zemích, odkud se do České republiky inokulem v podobě letních spor šíří. Od ostatních obilních rzí ji poznáme podle velkých, tmavě hnědých ložisek, která mají velkou výtěžnost spor. Napadá list, klas i stéblo pšenice.
„V roce 1999 překvapila pěstitele v Ugandě nová rasa rzi travní Ug 99, která napadla do té doby odolné odrůdy pšenice s genem rezistence Sr31,“ upozornila Mgr. Hanzalová. Z Ugandy se postupně rozšířila do Keni, Etiopie a Jemenu na Arabském poloostrově. Jako další ohrožená území se uvádí Střední východ, Pákistán a Indie. Zvětšující se areál výskytu podporuje vznik mutantů této rasy s virulencí k dalším genům rezistence (překonala již odolnost ke genu Sr24).
Evropa prozatím není přirozenými cestami šíření novou rasou ohrožena. Jak uvedla Mgr. Hanzalová, zcela nebo částečně účinné k rase Ug99 jsou pouze tři geny pšenice seté – Sr28, Sr29 a SrTmp. V odrůdách pšenice registrovaných v ČR bychom rezistentní hledali marně. Částečnou ochranu proti této rase poskytuje s genem Sr29 pouze starší odrůda Hana. „Do budoucna se klade důraz na šlechtitelské využití polygenně založené odolnosti a také na gen Sr2, který brzdí napadení nezávisle na rasách rzi travní,“ doplnila Mgr. Hanzalová.
Nebezpečná fuzarióza
Původce choroby tvoří komplex druhů rodu Fusarium. Na základě každoročních průzkumů, které se provádí v ČR, jsou v posledních letech nejvíce zastoupeny F. graminearum, culmorum, poae, avenaceum. V menší míře F. equiseti a acuminatum, zaznělo na semináři. Nejrozšířenější druhy jsou významnými producenty mykotoxinů (deoxynivalenol – DON, nivalenol – NIV a zearalenon – ZEA), které se vyskytují ve sklizeném zrnu obilovin. Dlouhodobé působení nízkých dávek mykotoxinů může vést k oslabení imunitního systému, zvýšenému výskytu sekundárních infekcí, ale také snížení pekařské kvality ozimé pšenice.
Mgr. Táňa Sumíková z VÚRV ve své přednášce upozornila na to, že je obtížné dosáhnout vysokého stupně rezistence vůči fuzarióze klasu a zároveň požadované úrovně výnosu zrna s potřebnou potravinářskou kvalitou. Odrůdy registrované v ČR vykazují statisticky významné rozdíly v rezistenci vůči chorobě a odolnosti k akumulaci mykotoxinů. „Úplná imunita u pšenice však není známa,“ vysvětlila. Přestože odrůdy Alana, Sakura, Samanta, Simila, Bakfis a Baletka dosahují nejvyšší úrovně rezistence, v pokusech VÚRV vycházely jako středně odolné. Ochranu nelze podle Mgr. Sumíkové zakládat pouze na odrůdě, ale je nutné ji doplnit fungicidním ošetřením a vhodnými agrotechnickými zásahy.
Virus za patnáct minut
Virové zakrslosti působí na obilninách značné škody zejména v posledních deseti letech. Jejich hlavními původci jsou virus zakrslosti pšenice (WDV) a virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Jak uvedl Ing. Vojtěch Holubec, CSc., z VÚRV, z poznatků jeho kolegy Ing. Josefa Vackeho vyplývá, že na zdravou rostlinu mohou škůdci přenést WDV během 15 minutového sání ve fázi jednoho až dvou listů. V současné době však není známa žádná rezistentní odrůda vůči této chorobě. Virózy přitom mohou způsobit výnosové ztráty až 90 %. „Je proto nutné zkoumat přírodní zdroje rezistence a jejich rezistentní geny využít ve šlechtitelském procesu,“ konstatoval Ing. Holubec.
Ve VÚRV probíhají výzkumy na planých druzích tribu Triticeae. Od ostatních hodnocených rodů se výrazně svoji větší citlivostí odlišoval rod Triticum. V rámci něj vykazovaly ve všech letech vysoký stupeň odolnosti staré kulturní druhy T. monoccocum a timopheevii, střední T. boeticum (planá jednozrnka) a T. araraticum (planá dvouzrnka). Naopak přímí předchůdci pšenice T. urartu a dicoccoides byly vůči virózám vysoce citliví.
Ing. Holubec posluchačům sdělil některé další závěry, které byly v průběhu polního hodnocení zjištěny.
● Křísi se v porostech vyskytují ohniskově. Méně zřetelný je tento fenomén v porostech s rozestupy řádků 25 – 50 cm, kde je proto možné sledovat preferenci škůdců.
● Mezi sledovanými planými druhy Triticeae se objevuje vysoká hladina polní odolnosti ve formě nonpreference (opomíjení rostlin škůdcem). Naopak, při umělé infestaci křísi (nemají-li jinou možnost) je plodina infikována a choroba se plně rozvine.
● Některé rody Triticeae původem ze Středomoří a Blízkého východu byly zcela bez poškození a mohou být zdrojem genů odolnosti (Dasypyrum, Heteranthelium, Crithopsis).
Patří k nejzávažnějším
O mazlavé (Tilletia karies) a zakrslé sněti pšeničné (Tilletia controversa) hovořila Ing. Michaela Kochanová z České zemědělské univerzity v Praze. Upozornila, že použití odolné odrůdy pšenice se řadí k základním preventivním opatřením proti těmto chorobám. Podobně jako vůči jiným patogenům, ani proti snětím neexistuje však v České republice zcela rezistentní odrůda.
Podle Ing. Kochanové by v budoucnu šlechtitelům mohla při tvorbě odolného matriálu pomoci real-time PCR metoda. Díky ní by se zkrátila nutnost udržovat infekční porosty na takovou dobu, kdy je možné rostliny podrobit laboratorním testům.
Klíčové informace:
● Rezistence odrůd je důležitým ochranným opatřením vůči patogenům.
● Zcela odolné odrůdy obilnin proti různým chorobám se v ČR téměř nevyskytují, a proto je nutné jejich další šlechtění.
