Druhové spektrum plevelů v obilninách se zužuje. Není to však důvod k radosti. V posledních třiceti letech ustupují citlivé druhy plevelů a naopak se rozšiřují obtížně regulovatelné. Důvodů je mnoho, například zavedení intenzivní agrotechniky, minimální zpracování půdy, nebo ochuzené osevní postupy, ve kterých v současné době převládají obilniny a řepka.
Letošní zimní sympózium společnosti Dow AgroSciences s názvem Zabezpečení ziskového pěstování obilnin v prostředí kolísajících cen se věnovalo především ochraně obilnin proti plevelům. Uskutečnilo se v polovině ledna postupně na několika místech České republiky – v Českých Budějovicích, Prostějově, Hradci Králové, Praze a na Slovensku v Košicích a Nitře. Při této příležitosti přednášející seznámili posluchače také s novým širokospektrálním herbicidem Huricane (s účinnými látkami 50 g/kg pyroxsulamu, 50 g/kg aminopyralidu, 25 g/kg florasulamu), určeným v dávce 200 g/ha k ochraně proti plevelům v ozimé pšenici, ozimém žitu a ozimém tritikale. Jeho předností je podle Ing. Petra Portycha, zástupce pořádající společnosti, především dlouhé aplikační okno v rozmezí od třetího listu do druhého kolénka a široké spektrum účinnosti, včetně chundelky metlice, violky, rozrazilů, zemědýmu, kakostu, pcháče, svízele a všech běžných plevelů.
Změny probíhají
Změny v plevelných společenstvech nepozorujeme tak zřetelně jako u jiných škodlivých organismů. Příčinou je jejich pomalejší populační dynamika. Jak upozornil doc. Ing. Josef Soukup z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), v posledních letech roste škodlivost trávovitých plevelů, zejména chundelky metlice a rychle se rozšiřujících druhů, jako jsou oves hluchý a sveřep jalový. Z dvouděložných plevelů se stupňuje výskyt některých obtížně hubitelných druhů, například kakostu maličkého, zemědýmu lékařského nebo pumpavy obecné. Ani vytrvalé plevele se pěstitelům nedaří úspěšně zvládat.
Podle Ing. Jana Mikulky, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, velkou roli ve výskytu vytrvalých plevelů hraje způsob zpracování půdy. Zatímco minimalizační postupy podporují jejich nárůst, při hlubokém zpracování půdy jejich výskyt klesá. Podle informací Ing. Karla Klema, Ph.D., z Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, se za posledních dvacet let četnost silného výskytu pcháče rolního zpětinásobila. Podobný, avšak pomalejší vývoj zaznamenal také u pýru plazivého. Dále zdůraznil, že narůstají problémy s rezistencí, například chundelky metlice k sulfonylmočovinám. „Pokud ošetřujeme herbicidem, který způsobuje selekci na rezistenci a současně jsou v populaci přítomni rezistentní jedinci, jediná aplikace znamená v následujícím roce až sedminásobné zvýšení úrovně rezistence,“ varoval.
Trávovité plevele – příbuzné obilnin
Zvláštní pozornost si podle doc. Soukupa zaslouží trávovité plevele, protože jsou s obilninami botanicky příbuzné. Závažné škody, zejména od metání obilnin do konce vegetace, způsobuje chundelka metlice. Její areál výskytu se postupně rozšířil z lehčí, kyselejší půdy středních a vyšších poloh na 80 % území České republiky. „Svým konkurenčním vlivem brání tvorbě a ukládání asimilátů do zrna, které se nedokáže dostatečně vyvinout,“ vyložil doc. Soukup. Pěstitelé by měli podle něj také počítat s tím, že klíčivost obilek tohoto druhu kulminuje na přelomu října a listopadu.
V posledních dvou letech se prostřednictvím nečistot v osivu rozšiřuje oves hluchý. Škodí především v jařinách, v důsledku mírných zim se stal v mnoha oblastech také plevelem ozimých obilnin. Osivo obilnin nesmí obsahovat ani jednu obilku osa hluchého, a proto je velmi důležitá zvláště ochrana množitelských porostů proti tomuto pleveli, uvedl doc Soukup. Dalším, poměrně novým plevelným druhem, je sveřep jalový. Ochrana proti němu je nákladná, při jeho výskytu však nutná, protože patří mezi nejkonkurenceschopnější travní druhy a ztráty na výnosu mohou dosáhnout až 80 procent, míní.
Efektivní ochrana nutností
Zaplevelení porostů se za posledních třicet let výrazně snížilo. Z přednášky doc. Soukupa vyplynulo, že v tomto časovém horizontu poklesla pokryvnost plevelů ze 40 na 5 až 6 % a z původního počtu třiceti druhů dnes zbyla přibližně polovina. S každým druhem, který ustoupí ze společenstva, však mizí také jeho genetická informace a vzniká volný prostor pro odolnější plevele. Účinnější herbicidy umožňují lépe optimalizovat termín a intenzitu zásahu, což může pozitivně ovlivnit diverzitu plevelů.
Intenzita ochrany proti plevelům se bude řídit ekonomickou situací zemědělských podniků, konstatoval doc. Soukup. Zamyslel se také nad otázkou, zda ošetřovat porosty na podzim, nebo se soustředit na jarní ochranu. Přestože mnoho podniků v posledních letech dává přednost podzimní aplikaci (přestože v 25 – 30 % je nutný opravný zásah v jarním období, zabezpečují pěstitelům jistotu před zimou), potenciál jarní ochrany se zaváděním nových přípravků postupně zvyšuje.
Ing. Mikulka seznámil posluchače s vlivem různých faktorů na účinnost herbicidů. „Růstová fáze plevelů a kvalita aplikace mají rozhodující vliv. Samotný herbicid ovlivňuje účinek aplikace pouhými 25 % a povětrnostní podmínky 20 %,“ informoval.
Otázka odstupu
Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž se ve své přednášce zaměřil na význam fungicidní ochrany obilnin. Upozornil, že pro dosažení maximálního výnosu je důležité, aby bez napadení zůstaly poslední dvě listová patra a klasy. Tyto orgány vytvářejí většinu asimilátů, důležitých pro vývoj zrn, a proto je vhodné konečné ošetření fungicidy směřovat do období po vymetání (v jeho pokusech 10. června). V posledních letech se průměrný počet fungicidních ošetření v obilninách stabilizoval na dvě za sezónu, otázkou však zůstává jejich odstup. Jako optimální interval mezi dvěma aplikacemi označil Dr. Tvarůžek tři týdny. „Při tomto načasování se projevil maximální ochranný efekt proti houbovým chorobám. Výsledky pokusů také odhalily vyšší účinnost strobilurinových přípravků v porovnání s triazolovými, nebo přípravků z dalších chemických skupin,“ doplnil.
Co to škodí?
Živočišných škůdců, které pěstitelé mohou naleznout v porostech obilnin, je mnoho. Při identifikaci například drátovců, muchnic, klopušek, kněžic, plodomorek a bodrušek si nemusí ale lámat hlavu s ochranou, protože nezpůsobují hospodářsky významné škody. Ing. Jan Kazda, CSc., z ČZU je podle škodlivosti zařadil do první skupiny z celkových pěti. Ani druhá kategorie, zahrnující osenice, hrbáče osenního, vrtalku ječnou nebo bejlomorky, prozatím vrásky na čele agronomům v obilninách nepřidělává. Jak ale Ing. Kazda upozornil, například hrbáč osenní, jehož larvičky rozžvýkávají a vysávají pletiva listů, se z Moravy pomalu rozšiřuje do Čech.
Škůdci z následující skupiny si pozornost již zasluhují. V některých letech způsobují na určitých lokalitách závažné hospodářsky významné škody. Velmi nenápadná muška bzunka ječná v porostech snadno uniká pozornosti. Příznaky poškození – zasychání centrálního listu – ovšem nepřehlédneme. Ochrana je podle Ing. Kazdy vhodná na pozemcích, na kterých se bzunka vyskytovala v minulých letech. Upozornil také, že insekticidní moření osiva je málo účinné. Dospělci mušky zelenušky žlutopásé jsou naopak dosti nápadné. V současné době však proti nim není registrován žádný přípravek. Na další zástupce této kategorie, kohoutky modrého i černého doporučil Ing. Kazda aplikovat přípravky nepyretroidní povahy, které jsou účinné delší dobu i za vyšších teplot. Nelze opomenout ani významného invazního škůdce plzáka španělského. Základem ochrany proti němu je pečlivé zpracování půdy, na kyselejší půdě vápnění, v krajním případě při větším rozšíření granulované nástrahy na bázi methiocarbu či metaldehydu.
Mezi nejvýznamnější škůdce obilnin, kteří za příznivých podmínek způsobují významné škody na velkých plochách, patří hraboš polní, křísek polní, mšicovití a třásnokřídlí. Přenašeče viróz (křísek a mšice) lze hubit chemickou ochranou. Tu můžeme použít v případě středního nebo vyššího výskytu i na hraboše (plošná nebo ohnisková aplikace rodenticidů). Problematické z hlediska ochrany jsou třásněnky, proti kterým není v současné době registrován žádný insekticid.
Pátá skupina, kam by spadali škůdci pravidelně způsobující významné hospodářská škody, zůstává prozatím neobsazena. „Do budoucna se může takový škůdce objevit, zvláště když nebudeme moci zajistit proti některým druhům dostatečnou ochranu,“ konstatoval Ing. Kazda.
Spekulativní ceny
Ceny zemědělských komodit prodělaly v posledních osmnácti měsících značné výkyvy. Potvrdilo se, že cena se neřídí pouze zákony nabídky a poptávky, ale může být zřejmě zvyšována a snižována spekulativně. Rapidní pokles výkupních cen nejen obilovin se stále častěji přičítá také rekordní úrodě ve světě. Jak uvedl na sympóziu prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU, v hospodářském roce 2007/2008 jsme sklidili o 4 % více obilovin, přesto se podle něj v důsledku nárůstu populace zásoby zemědělských komodit zmenšují.
Jak dále zdůraznil, takto výrazný světový nárůst produkce se již nemusí opakovat. Svoje tvrzení doložil také fakty. Vyhlídka vysokých cen vedla státy jižní polokoule v roce 2007 k výrazné intenzifikaci hospodaření. V současné době již víme, že například Argentina snížila spotřebu hnojiv o jednu třetinu. Limitujícím faktorem pro mnoho států se stává voda. Pěstitelům v Maďarsku nebo v Rumunsku minulý rok v rozhodujícím období zapršelo, ale stejná situace letos nemusí nastat, upozornil prof. Vašák.
Klíčové informace:
● Ze spektra plevelů ustupují citlivé druhy a jejich místo obsazují hospodářsky škodlivější.
● Do obilnin přichází proti plevelům na pomoc širokospektrální herbicid Huricane.
● V ochraně proti houbovým chorobám je důležité zvolit vhodný odstup mezi dvěma aplikacemi.
● Škůdci, kteří by pravidelně každoročně způsobovali škody ve všech oblastech pěstování obilnin se zatím v České republice nevyskytují.
