Na letošních zimních konferencích Bayer Expert Forum se zástupci firmy zaměřili na aktuální trendy v ochraně rostlin. Posluchače seznámili s rozšířením registrace loňských novinek – insekticidu Biscaya a fungicidu Prosaro. Zatímco přípravek Prosaro byl nově zaregistrován do máku proti všem jeho důležitým chorobám, Biscaya má registraci do vojtěšky seté a v máku se teprve očekává.
Právě máku byly věnovány dvě zajímavé přednášky. Vedle škodlivých organismů a ochrany této i jiných plodin se posluchači dozvěděli informace o dávkování pesticidů. Ing. Petr Ort ze společnosti Bayer CropScience upozornil, že by se měly používat plné dávky, zejména fungicidů. O snížení mohou zemědělci přemýšlet v případě, že je menší tlak chorob, popřípadě pěstují méně citlivou odrůdu. „Obecně však snížení dávek pesticidů znamená rychlé snížení účinnosti přípravků a vznik rezistence,“ varoval.
Vhodné načasování
Již předeslanému tématu mák, konkrétně škůdcům této plodiny, se ve své přednášce věnoval doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., z Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko. Jak uvedl, po zasetí plodiny se pěstitelé nejprve setkávají s krytonoscem kořenovým, který se vyskytuje v různé míře podle povětrnostních podmínek na všech lokalitách. Škodí jak dospělec, tak larvální stadium. Práh škodlivosti, který signalizuje potřebu chemického ošetření, je tři až čtyři brouci na jeden metr řádku v období od vzcházení do fáze čtyř až pěti listů rostliny. Nejvhodnější ochranou je však moření osiva.
Dále se zmínil o mšici makové, která jako polyfágní škůdce poškozuje mák. Způsobuje přímé škody sáním na rostlině a nepřímé přenosem virových patogenů. V sušších a teplejších letech, jako byl například rok 2008, bývá její výskyt kalamitní. S ochranou proti ní by se podle doc. Rotrekla mělo začít při napadení pěti a více procent rostlin jednou živou mšicí makovou. Škody sáním i přenosem virových patogenů způsobují také klopušky (dvoutečná a chlupatá). Na rozdíl od mšic se u nich neprovádí monitoring, není známa ochrana a nejsou registrovány žádné přípravky.
V posledních letech došlo k rozšíření dalšího škůdce, kterým je žlabatka stonková. Její larvičky vyžírají ve stoncích chodbičky a napadené rostliny mohou předčasně dozrávat. „Na lokalitách, kde jsme sledovali výskyt žlabatek, jsme odhalili až 90 larev na jeden stonek,“ upozornil doc. Rotrekl. Bojovat proti tomuto škůdci je možné nepřímo dodržováním izolační vzdálenosti, likvidací posklizňových zbytků nebo zvolit chemickou ochranu. Přesný termín aplikace insekticidů ale zůstává otázkou. Obecně se uvádí termín před kladením vajíček, což pěstitel jen obtížně odhadne, a proto doc. Rotrekl doporučil řídit se podle vývojové fáze máku (žlabatka klade vajíčka především do prvních internodií).
„Při rozboru stonků jsme také zjišťovali parazitaci larev imagem chalcidkou Trichomalus bracteatus,“ doplnil doc. Rotrekl. Vysokou parazitaci zjistili na lokalitách, kde byl výskyt škůdce malý, naopak v oblastech, kde byla žlabatka hojně rozšířena, se parazitace pohybovala v rozmezí 55 – 65 %. Tato parazitace v daném roce škodlivost žlabatky neovlivní, pouze se redukuje její početnost pro příští rok.
Výskyt makovicových škůdců – krytonosce makovicového (Neoglocianus maculaalba) a bejlomorky makové (Dasineura papaveris) – podle údajů doc. Rotrekla v roce 2008 výrazně vzrostl. Jak dále uvedl, optimální termín ošetření je od háčkování do období objevení se prvních kvítků. Proti krytonosci makovicovému je ale registrován pouze jeden přípravek, proti bejlomorce žádný. Nadějí pro pěstitele máku je rozšíření registrace insekticidu Biscaya 240 OD společnosti Bayer CropScience proti těmto škůdcům. V současné době je přípravek nově zaregistrován do vojtěšky seté. V semenných porostech hubí v dávce 0,3 l/ha klopušky. Biscaya působí také proti třásněnkám nebo plodomorkám.
Proti chorobám s posilou
Mezi další přípravky společnosti Bayer CropScience, u nichž došlo k rozšíření registrace, patří fungicid Prosaro 250 EC (účinné látky 125 g/l tebuconazole a 125g/l prothioconazole). Jak uvedl Ing. Petr Ort, tento přípravek mohou pěstitelé nově použít do máku, kde je zaregistrován na všechny významné choroby – helminthosporiózu, alternáriovou skvrnitost, hlízenku obecnou a plíseň makovou. Současně zabezpečuje růstovou regulaci rostlin a jejich zpevnění.
Ing. Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Brno osvěžil posluchačům významné choroby máku, jejich projevy a ochranu. Vysvětlil, že jejich rozšíření vyplývá z toho, jak se tato plodina pěstuje. Například ozimé výsevy máku s sebou přinášejí obrovský nárůst plísně makové (Peronospora arborescens). Oslabená rostlina je poté více napadána jinými patogeny.
Připomněl dále, že jednou z nejvýznamnějších chorob máku je helmintosporióza (Helminthosporium papaveris). Může se na plodině projevovat po celou dobu vegetace a na všech jejích částech. Mezi ochranná opatření mimo jiné patří vyrovnaná výživa. Použití hnojiv s obsahem síry 50 kg/ha při současné dávce 90 kg N/ha aplikované ve fázi prodlužovacího růstu (zkoušené profesorem Richterem, MZLU Brno) výrazně zpomaluje rozvoj choroby a zvyšuje odolnost rostlin.
V letošním roce se asi všichni pěstitelé olejnin setkali s polyfágní houbou hlízenkou obecnou (Sclerotinia sclerotiorum). „Zastoupení jejích hostitelských rostlin v osevním postupu je vysoké a jediným skutečným přerušovačem choroby jsou obilniny,“ sdělil Ing. Říha. Společným jmenovatelem v boji proti houbovým chorobám máku je dostatečný odstup od rizikové předplodiny (časově i prostorově) a agrohygienická opatření, v tomto případě zapravení rostlinných zbytků do hloubky minimálně 15 cm. Vhodné je jejich rozklad podpořit aplikací kapalného dusíkatého hnojiva.
Ing. Říha hovořil také o dalších chorobách máku, jako jsou například virózy, bakteriální skvrnitosti nebo fyziologická spála a jiné. Na závěr upozornil na „spolupráci“ mezi škůdci a chorobami, kdy zejména škůdci napomáhají průniku chorob do rostlin, a proto je ochrana proti nim důležitá.
Na plevele s rozmyslem
Na herbicidní ochranu obilnin přípravky Bayer CropScience v jarním období se zaměřil Ing. Josef Suchánek z pořádající firmy. První doporučení směřovalo proti chundelce metlici. Pro jarní odplevelení ozimé pšenice, žita a tritikale je vhodný systémový herbicid Husar, který hubí také další trávovité a dvouděložné plevele. Důležité je aplikovat jej ve správné růstové fázi (proti chundelce až do 1. kolénka) a doporučené dávce 175 až 200 g/ha s 1 l/ha smáčedla Mero.
Od fáze dvou listů do konce odnožování pšenice je proti chundelce určen herbicid Atlantis WG v dávce 150 g/ha s jedním litrem smáčedla Biopower. Pro rozšíření jeho účinnosti proti dvouděložným plevelům doporučil Ing. Suchánek kombinaci s přípravkem Sekator v dávce 250 g/ha.
V důsledku pozvolného vzcházení není jednoduché načasování ochrany proti dalšímu pleveli, kterým je oves hluchý. Proti němu je vhodné podle Ing. Suchánka použít přípravek Puma Extra ve fázi odnožování v dávce 0,8 l/ha a plně odnožený regulovat dávkou 1 l/ha. „Pro pěstitele, kteří se potřebují vypořádat se směsným zaplevelením trav v pokročilých růstových fázích, je k dispozici herbicid Chevalier,“ připomněl Ing. Suchánek.
Plevelem s vysokou konkurenční schopností je pýr plazivý. Z nabídky přípravků společnosti Bayer CropScience jej nejlépe hubí Attribut SG 70 v dávce 60 g/ha, který se dokáže podle Ing. Suchánka dobře vypořádat nejen s nadzemní částí, ale také s oddenky plevele. Optimální je aplikovat tento přípravek od čtyř listů pýru do konce odnožování. Attribut reguluje také významně výskyt sveřepů. Jak uvedl Ing. Suchánek, v Německu jím v dávce 60 g/ha ošetřují ihned po obnovení vegetace společně s 1 l/ha smáčedla Mero a dalších 40 g/ha opět se smáčedlem aplikují v průběhu odnožování obilniny.
Klíčové informace:
● Identifikace škodlivých organismů a ochrana proti nim je velmi důležitým opatřením při pěstování plodin.
● Fungicid Prosaro 250 EC společnosti Bayer CropScience byl nově zaregistrován do máku proti všem jeho důležitým chorobám.
● Insekticid Biscaya 240 OD získal registraci do vojtěšky seté, v máku se očekává.