Za poslední dva roky vzrostl sortiment odrůd ozimé řepky v České republice o 38 procent. V roce 2008 bylo ve Státní odrůdové knize zapsáno celkem 71 odrůd této plodiny. V posledních letech přibývá na trhu ročně až čtrnáct novinek. Zvyšuje se také počet semenářských firem prodávajících osivo řepky, čímž roste konkurence na trhu. Uplatnění proto nachází výnosově stálé odrůdy schopné vyrovnat se s často ztíženými podmínkami lokality i nepříznivými vlivy ročníku, které agronomovi usnadní práci a ušetří peníze.
Také na Hané v ZD Bohuňovice, s. r. o., se rozhodli pro novou odrůdu. „Řepku pěstujeme na 240 ha a letos zkoušíme polotrpasličí hybrid PR45D03 (Maximus – obchodní označení polotrpasličích hybridů řepky) na 60 hektarech,“ sdělil hlavní agronom a jednatel ZD Bohuňovice, s. r. o., Ing. Rudolf Malaska. Prozradil, proč se rozhodli v Bohuňovicích polotrpasličí řepku vyzkoušet. „Z celkové výměry osetých ploch zabírá řepka patnáct procent. Již deset let se specializujeme pouze na hybridy.“
Jak hybridy vznikly
„Polotrpasličí hybridy řepky byly vyšlechtěny dlouhodobým šlechtěním, nikoli genetickou manipulací, “ uvedl Ing. Oldřich Dostál z firmy Pioneer Hi-Bred Northern Europe Sales Division GmbH, organizační složka. „Význam této odrůdy spočívá, jak samotný název napovídá, především v nižším vzrůstu. Geneticky má v sobě zakódovanou výšku do 150 cm.
Hybrid Maximus V roce 2008 na podzim zaseli v Bohuňovicích 60 hektarů PR45D03 bezorebně přímým výsevem. „Přihnojili jsme 40 kg N a ošetřili selektivním herbicidem Butisan Star proti fómové hnilobě a graminicidem Gallant super.“ Vzhledem k tomu, že na vedlejším pozemku byl zaset klasický hybrid, mohli na Hané srovnávat. „Na podzim byl trpaslík velmi pěkný, silný a urostlý, nevytahoval se, byl přisedlejší,“ informoval Ing. Malaska.
Trpaslík ustál i bouřku
Začátkem června přišly obrovské bouřky a průtrže mračen. „Oba dva konkurenční hybridy lehly. Trpaslík zůstal stát absolutně nedotčený,“ konstatoval Ing. Malaska. „Trpaslík byl o půl metru nižší,“ přisuzuje polehnutí porostu konkurenčních hybridů především jejich výšce.
„Nakonec nám problémy způsobily ostatní hybridy, bylo nutné je desikovat, což normálně neděláme. Byly přilehlé a hůře skliditelné,“ stěžuje si. „Trpaslíka jsme nemuseli desikovat vůbec,“ spokojeně dodává Ing. Malaska.
Kdo kolik dal?
Hlavní význam polotrpasličích hybridů ozimé řepky spočívá podle Ing. Dostála v usnadnění práce a ušetření nákladů při ošetřování, navíc poskytují srovnatelné výnosy s ostatními hybridy. „Výnos vysokovzrůstných ležících hybridů byl 5,5 t/ha, zatímco výnos trpaslíka byl 5,8 t/ha,“ uvedl Ing. Malaska.
Intenzivní přístup a ochrana
„Na jaře jsme ošetřili porost insekticidem proti blýskáčkovi a krytonoscům. Přihnojili jsme celkovou dávkou 200 kg N a aplikovali dva fungicidy, jeden proti fómě a druhý do květu proti hlízence obecné,“ popisuje Ing. Malaska. „K lepšímu útlumu hlízenky je důležité aplikovat postřik dříve než v době opadávání korunních plátků, upozorňuje Ing. Dostál. Důvodem je odlišná vlhkost a teplota v porostu a především možnost rychlejšího nástupu rozšíření hlízenky. „Intenzivní hybrid vyžaduje intenzivní fungicidní, insekticidní a herbicidní ochranu. Pokud je kvalitně hnojen a ošetřován, projeví se zvýšený výnos a je eliminována i možnost poléhání,“ konstatuje. Nejsou ztráty, což je podle Ing. Dostála hlavní přínos polotrpasličího hybridu ozimé řepky.
„Vedle trpaslíka ošetřeného Alertem byl zaset konkurenční hybrid, který byl ošetřen fungicidem Prosaro. Napadení hlízenkou se u hybridu Maximus projevilo podstatně méně. Zajímavé je, že na poli osetém trpaslíkem už byla řepka jednou pěstovaná, tam kde byl konkurenční hybrid - ještě nikdy nebyla – a napadení bylo mnohem intenzivnější,“ upozorňuje.
Sklizeň trpaslíka
„Polotrpasličí odrůdy se větví ve výšce 15 – 20 cm nad zemí, mají krátký stonek a mohou být až o 30 cm nižší než klasické odrůdy, proto je odolnost vůči poléhání vysoká,“ upřesňuje Ing. Dostál. Protože hybrid PR45D03 je podstatně nižší, je vstup do porostu i sklizeň snadnější. „Lépe se sklízel porost nižší, protože do kombajnu se dostává méně fytomasy a lépe se mlátí. Klasický hybrid má mnoho hmoty, brzdí sklizeň a snižuje výkon. Díky dobré zkušenosti z roku 2008 jsme opět zaseli hybrid Maximus na 60 ha. Pokud je strniště 15 – 20 cm nad zemí, nemusí se drtit a sklizeň probíhá podstatně rychleji. Vrstva šešulí je v povrchové části, tedy dochází k rovnoměrnému dozrávání. Naopak u vysokých hybridů jsou semena v dolní části porostu zelená a v horní části už zralá nebo vypadávají. Agronom může perfektně odhadnout dobu sklizně a nemusí využívat desikaci, což je další úspora,“ dodává Ing. Malaska.
Nespornou výhodou podle Ing. Dostála je, že do porostu se dá po dešti vjet dříve než do vysoké řepky. Není třeba čekat až proschne celý porost, čímž se zvyšuje hodinový výkon. Při sklizni u vysokovzrůstných hybridů či normální řepky je velká spotřeba nafty, u trpaslíku činí úspora nafty až 35 %.
Hybrid PR45D03 kvete stejnoměrně i v místech, kde jezdí postřikovač, nedochází k urážení květních poupat. Takže porost dozrává rovnoměrně a ztráty jsou eliminovány,“ upřesňuje hlavní agronom ZD Bohuňovice. „Množství posklizňových zbytků je u trpaslíka o dvacet procent nižší než u tradičních vzrůstných hybridů,“ uvedl Ing. Malaska.
Kratší šešule nepraskají
Hybrid PR45D03 má dost větví i šešulí a vyšší HTS, díky níž je výnosná. Jak řekl Ing. Malaska, šešule jsou kratší, proto nemají sklon k praskání a vypadávání. V povrchové vrstvě jich je více a dokáží rovnoměrně dozrát. „Ještě před sklizní jsem nevěřil, že by výnos mohl být větší než u klasických hybridů,“ překvapeně dodal.
Úspora živin a vody
Některé odrůdy ozimé řepky mají zbytečně až přes dva metry, přičemž potřebují velké množství vody a živin. Ing. Malaska vsadil na úsporu živin a lepší hospodaření s vodou, zvláště v podmínkách, kdy začíná být nedostatek vody. „Díky tomu, že nadzemní část polotrpasličích hybridů nepotřebuje k produkci tolik vody a odpar je podstatně nižší, jsou hybridy vysoce odolné vůči suchu, především proto, že kořeny jsou srovnatelné s vysokým hybridem“ vykládá Ing. Dostál.
Trendem je podle Ing. Malasky zmenšit rostlinu při zachování stejného výnosu. Loňské sucho mělo vliv na menší vývoj kořenového systému u řepky.
„Kořeny polotrpasličích hybridů se více větví. Vysoké hybridy mají kořeny kůlovité, naopak nízkovzrůstné trpasličí řepky se více větví a kořenový sytém je jemnější. Nadzemní část je srovnatelná s podzemní,“ vysvětluje Ing. Dostál.
Vzcházení a růst
„Hybrid má rovnoměrnější počáteční růst na podzim, proto je dobré jej sít včas na začátku agrotechnického termínu. Tak si můžeme roztáhnout seťové okno u řepky,“ radí Ing. Malaska a dodává: „Dokáže dobře zakořenit, posbírat vláhu a zapojit porost. Agronom se nemusí bát, že mu na podzim přeroste jako některé jiné odrůdy. Lze ho využít pro časné setí, ale je možné sít i později. Vzcházení je pomalejší než u normálních hybridů.“
„V Bohuňovicích máme dva typy pozemků, na těch úrodnějších bychom při intenzivním ošetřování polotrpasličích hybridů ozimé řepky chtěli dosáhnou výnosu 6 t/ha a na méně úrodných 5 t/ha,“ dodává na závěr Ing. Malaska.
Klíčové informace
- Vysoký výnos semene polotrpasličího hybridu PR45D03 je srovnatelný s tradičními hybridy.
- Vyznačuje se nižším vzrůstem, vysokou odolností vůči poléhání a tvoří méně biomasy.
- Polotrpasličí hybridy umožňují snazší vstup do porostu, ošetřování a sklizeň.
- Výhodou jejich pěstování je omezení sklizňových ztrát, úspora nafty a méně posklizňových zbytků.
