Zajímavé a především komplexní informace o výživě polních plodin přinesl polní seminář ve Slovči. Zaznělo mimo jiné, že zvláště za současného většího výkyvů počasí prospívají porosty na půdách disponujících starou silou. Stejně tak padla některá doporučení, jak předcházet důsledkům jarního sucha. Pěstitelé byli také upozornění na projevy nové virózy na obilninách.
„V České republice se objevil virus čárkovitosti pšenice (WSMV), který přenášejí roztoči a částečně také osivo,“ uvedl během semináře Ing. Jiban Kumar, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Podle dostupných zdrojů napadá také kukuřici a další trávy, přenašeči vyhovují především suché podmínky. Infekce se projevuje postupným prožloutáváním listu v pruzích, které se na něm dále šíří a vede až k nekrotizaci. Ochrana se doporučuje podobná jako u virů zakrslosti, tedy včasná likvidace zeleného mostu a pozdnější setí plodiny. Hospodářský význam u nás choroba v současné době nemá.
Jiban Kumar také připomněl fakta o virových zakrslostech obilnin. Virus zakrslosti pšenice (WDV) přenáší křísek polní, jehož vývojový cyklus trvá 58 dní a má až tři generace (při teplém podzimu). Vývoj probíhá přes pět instarů, všechny jsou schopny nemoc přenášet, a to po dobu až 50 dnů po nasátí z infikované rostliny. K přenosu choroby na zdravou rostlinu stačí 30 minut. Aktivita škůdce roste při teplotě vyšší než 15 °C, stoupá tedy i riziko infekce. Ideální podmínky tak poskytuje suchý a teplý podzim.
Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) přenáší především mšice střemchová a kyjatka osenní, ale i dalších více než 25 druhů mšic. Vironosnými se stávají již po 5 až 15 minutách sání na nakažené rostlině.Rostliny s příznaky virové zakrslosti se letos vyskytovaly prakticky po celé České republice, ale v nevýznamné míře, doplnil Ing. Kumar.
Pokles půdní síly
S obsáhlou přednáškou o výživě rostlin vystoupil Ing. Jaroslav Mráz z akciové společnosti AGRA GROUP, a. s. Připomněl, že výživný stav rostlin je ovlivňován mnoha faktory. Z časového pohledu je lze rozdělit na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé.
Na ovlivnění prvních dvou (např. pH, biologická aktivita půdy, poměr C : N, zásoba a dostupnost živin) se pracuje měsíce až roky. Zásahy se zpravidla během vegetace výrazně neodrazí. Působení krátkodobých faktorů (sucho, zamokření, teplotní rozdíly, fáze růstu) lze korigovat rychleji, často během dnů, například hnojením dusíkem, sírou, nebo v akutních případech přes list.
Dále se věnoval především hnojení dusíkem. Upozornil, že dlouhodobá bilance dusíku je zpravidla záporná. „Podle dlouhodobých pozorování klesá v půdě zásoba půdního dusíku a rozšiřuje se poměr C : N. Z toho plyne, že množství dusíku ze snadno rozložitelné části půdní organické hmoty, která vytváří starou půdní sílu, se neustále snižuje. Když budou příznivé roky – vláhově, teplotně – je vše v pořádku. Problémy ale nastanou za kritických období, kdy nastane například nadměrné sucho či mokro. V takovém případě vítězí půdy, které mají v pořádku svůj dusíkatý koloběh a v ten moment se výrazně projeví stará půdní síla,“ vysvětlil Ing. Mráz. Dodal, že to bylo letos dobře vidět u řepky: „Porosty hnojené na podzim organicky daleko lépe nastupovaly do jara a období sucha lépe přetrvaly.“
Dříve a více
„Pro vyrovnanou výživu je třeba pamatovat, že živiny fungují tehdy, když se dostanou do kořenové zóny,“ připomněl Ing. Mráz. Letos ale sucho v mnoha případech způsobilo, že částečky hnojiva zůstaly dlouho ležet na povrchu půdy. Při očekávaném výskytu jarního sucha doporučil proto Ing. Mráz například u pšenice aplikovat 85 % dávky dusíku včas, v rámci regenerační a produkční dávky. U jarního ječmene by preferoval variantu před setím se zapravením.
Upozornil také, že měření obsahu minerálního dusíku v půdě, které se často používá, je pouze orientačním kritériem. „Aby bylo vypovídající, musel by se měřit až do hloubky 60 cm, přičemž je třeba vzít v úvahu, že se může obsah lišit i při stejné předplodině hon od honu a podobně,“ shrnul.
S močovinou citlivě
Základním problémem při velkých a časných dávkách hnojiva je ale nebezpečí různých ztrát dusíku. Tomu lze ale do určité míry předejít. Výhodu má amonná forma dusíku, která se váže na sorpční komplex, ale je nutné ji dostat do kořenové zóny.
Pro tento účel lze využít například močovinu. Jak uvedl Ing. Mráz, je téměř shodně mobilní s dusičnanovou formou – dostávají se do půdního profilu již při 5 mm srážek. Čistě amonná forma však stále zůstává ve svrchní vrstvě půdy. Močovina se na ni ale působením enzymu ureázy začne přeměňovat prakticky ihned při kontaktu s půdou. „Pokud je teplota kolem dvou stupňů, což se letos při hnojení zpravila podařilo, běží přeměna pomaleji. Když vzroste ke čtyřem, pěti stupňům, tedy při aplikaci na přelomu března a dubna, je močovina během pár dnů přeměněna na amonný iont. To je důvod, proč se o ní říká, že je to pomalé hnojivo. Vzniklý amonný dusík do kořenové zóny prostupuje pomalu. Při aplikaci za příliš vysokých teplot pak dochází k úniku dusíku ve formě čpavku,“ shrnul.
Řešením je například použití močoviny s inhibitorem ureázy. Ten se, jak Ing. Mráz uvedl, prostupem do půdního profilu od hnojiva oddělí a močovina se na amonný dusík začne přeměňovat až v kořenové zóně. „Rostliny tuto formu přijímají i za teplot kolem 2 °C a nehrozí vyplavování. Za těchto podmínek ji také preferují, přijatelnost amonného iontu je téměř třikrát vyšší než nitrátového,“ vysvětlil.
Rostlina totiž amonný iont metabolizuje v kořeni, a to prakticky ihned, protože amoniak je pro buňky toxický. Stahuje ale pro tento účel energii z nadzemní hmoty, což vede k zbrzdění růstu této části. „Kořen je proto nasycen energeticky bohatými látkami, a to stimuluje jeho růst a větvení na úkor větvení a růstu nadzemní biomasy. Například pro přiměřeně odnožené pšenice je po jaru lepší amonná forma dusíku, ale tak, aby se dostala ke kořeni. Regeneračně lze použít močovinu či UreaStabil. Tato hnojiva mají šanci se dostat ke kořenům, močovina bez inhibitoru za předpokladu, že na ni velice rychle zaprší. Pokud jsou pšenice řídké, například na začátku dubna a potřebujete rostliny rychle nabudit, je vhodné použít dusičnanovou formu a hnojivo UreaStabil použít až v produkční dávce,“ shrnul Ing. Mráz.
Na pole za odrůdami
Součástí polního dne bylo také představení téměř čtyřiceti odrůd. Jak zaznělo při zahájení polní části, na stavu porostů se nepříznivě projevilo suché jaro, které neumožnilo hnojivům působit v potřebném termínu. Porosty byly proto spíše řidší.
Zemědělská společnost Sloveč, a. s., kde se polní den konal, se kromě běžného hospodaření zabývá také množením, a to na 300 hektarech, jak uvedl Ing. Jiří Sobota, místopředseda představenstva a agronom.
