Nejen v podmínkách ekologického zemědělství je osivo důležitým intenzifikačním faktorem, který ovlivňuje celkovou efektivnost výroby. Bioinstitut, o. p. s., uskutečnil v Olomouci seminář nazvaný Produkce osiv v podmínkách ekologického zemědělství, který měl účastníkům přiblížit problematiku bioosiv a představit nově spuštěnou databázi OrganicXseeds. Tato databáze v elektronické podobě je dostupná je ve dvouletém zkušebním provozu v rámci projektu Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin, podpořeného Ministerstvem zemědělství ČR.
Osivo rozhoduje o počtu jedinců na hektar, rovnoměrnosti vzcházení, ale i zdravotním stavu během vegetace, zaplevelení, výnosu a kvalitě sklizené plodiny, proto je tato důležitá zemědělská komodita ošetřena řadou legislativních dokumentů. Komplexní informace týkající se oblasti legislativy sadby a osiv na úvod předala posluchačům Ing. Barbora Dobiášová, ředitelka odboru osiv a sadby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ve své prezentaci se zaměřila především na povinnosti vyplývající ze zákona o osivech, také vysvětlila terminologii a pravidla, kterými je třeba se řídit jak při používání, tak při výrobě certifikovaného osiva či sadby.
Základem je legislativa
„Výroba osiva se neliší z hlediska legislativního v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství (EZ), liší se pouze způsobem výroby,“ upozornila Ing. Dobiášová. Připomněla, že při výrobě bioosiv je třeba se řídit platnou legislativou. Základem je zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění osiva a sadby do oběhu, vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu a vyhláška č. 206/2004 Sb., jež upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.
Uznávání osiva
Jak dále Ing. Dobiášová uvedla, do oběhu je možné uvádět pouze uznané osivo druhů uvedených v druhovém seznamu zákona č. 219/2003 Sb., příloha jedna, uznané v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů (SE), základní rozmnožovací materiál (E) a certifikovaný rozmnožovací materiál (C).
„Pokud osivo pochází ze třetích zemí nebo bylo vyrobeno v rámci Evropské uni je nutné doložit původ osiva nebo sadby mezinárodně platným certifikátem a dokladem o dovezeném množství,“ doplnila. Po odebrání vzorku osiva a po jeho zabalení, které provádí úřední autorita (ÚKZÚZ nebo pověřená osoba pod úředním dohledem) následují laboratorní zkoušky a vydání uznávacího listu nebo rozhodnutí o neuznání.
Databáze OrganicXseeds Ing. Ladislav Čáp zastupující Bioinstitut, Olomouc, představil databázi bioosiv OrganicXseeds (OXS), která je dostupná na internetové adres www.bioosiva.cz. Předvedl způsoby vyhledávání dostupných odrůd a zadávání nového osiva do databáze. Všichni účastníci semináře si mohli prakticky vyzkoušet vyhledávání osiva v databázi i v nabídce konkrétního dodavatele. OrganicXseeds provozuje Výzkumný ústav ekologického zemědělství FiBL Germany. V současné době již funguje v několika zemích Evropské unie, kde splňuje nařízení Evropské komise (ES) č. 889/2008, které ukládá povinnost každému členskému státu vést elektronickou databázi ekologicky získaných odrůd osiv nebo sadbových brambor, které jsou na jeho území k dispozici. Nařízení zároveň umožňuje, aby správcem databáze byl pověřený subjekt v jiné zemi.
Databáze OXS umožňuje ekozemělělcům interaktivní přehled o dostupnosti bioosiv a biosadby a možnost získávat informace o odrůdách množených v ekologickém zemědělství. Dodavatelé bioosiv nachází v databázi pomocníka, který okamžitě zveřejní jejich nabídku online. Databáze také umožňuje zobrazovat historii dostupnosti zadaných odrůd. Provoz na národní úrovni České republiky realizuje Bioinstitut v rámci projektu Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin, podpořeného Ministerstvem zemědělství ČR.
Vzhledem k tomu, že databáze OXS nabízí více flexibility jak dodavatelům, tak odběratelům osiv, může být přínosem pro rozvoj trhu s bioosivy v ČR a v budoucnu by mohla nahradit stávající databázi spravovanou ÚKZÚZ.
Nedostatek bioosiv Ing. Petr Trávníček z PRO-BIO, s r. o., specifikoval pravidla pro používání osiv v ekologickém zemědělství podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů a nařízení Evropské komise (ES) č. 889/2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 834/2007.
Pro každého ekologického zemědělce platí veškeré právní normy vztahující se k zemědělské činnosti a navíc zákon o ekologickém zemědělství. „K pěstování je možné využít pouze ekologické osivo, případně osivo z přechodného období ekologického zemědělství, kdy matečná rostlina byla pěstována minimálně po dobu jedné generace v souladu s pravidly ekologického zemdělství,“ uvedl Ing. Trávníček. Upozornil také na nízkou dostupnost bioosiv v České republice. Tento problém řeší nařízení Evropské rady tak, že za určitých podmínek je přípustné použít osivo nepocházející z ekologického systému hospodaření. „Aby zemědělec mohl takové osivo použít, musí však prokázat nedostupnost ekologického osiva, tedy že není evidováno v databázi ekologických osiv, kterou musí vést každá členská země Evropské unie,“ objasnil Ing. Trávníček.
V České republice je databáze zveřejněná ve formě tabulek na webových stránkách ÚKZÚZ. Ekologické osivo nesmí být ošetřeno přípravky, které nejsou povoleny v ekologickém zemědělství. Pokud zemědělec vlastní farmářské osivo certifikované na vlastní ekofarmě, je možné je použít jako rozmnožovací materiál pro EZ, ale samozřejmě musí zaplatit majiteli odrůdy licenční poplatky za její využívání (zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin).
Co předchází výrobě osiv
Ing. Dagmar Janovská, PhD., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně připomněla, že osivo zabírá sice minoritní část rostlinné produkce, avšak z hlediska produkčního ovlivňuje kvalitu, vitalitu i výnos plodiny. „Úspěšná výroba osiv v ekologickém zemědělství je podmíněna udržováním dostatečně velkých nezaplevelených pozemků s použitím vhodné agrotechniky,“ uvedla Ing. Janovská a dodala, že je nutné klást důraz na výběr odrůd odolných proti chorobám a škůdcům. Odrůdy s rychlým počátečním růstem umožňují porostu rychle se zapojit, čímž zvyšují konkurenceschopnost vůči plevelům. Z hlediska zdravotního stavu osiva vyzdvihla také význam rajonizace. Příkladem může být pěstování pohanky a špaldy ve vyšších polohách, protože tyto plodiny nesnáší vyšší teploty při kvetení.
Bioobilniny nepěstovat po obilnině
Množení pšenice špaldy je možné pouze na pozemcích, na kterých v minulém roce nebyla pěstována obilnina. „V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u SE a C stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku za předpokladu udržení uspokojivé odrůdové čistoty,“ upřesnila Ing. Janovská. Množitelský porost pšenice dvouzrnky by měl splňovat stejné požadavky jako ostatní druhy pšenice podle vyhlášky č. 384/2006 Sb.
Doplnila, že u kategorie SE a E prosa setého je přípustný pouze jediný případ sněti prosové na 100 m2 a u kategorie C tři případy na 100 m2. Další významná plodina často produkovaná ekozemědělci – pohanka obecná – je v osevních sledech řazena jako takzvaná doběrná plodina, u které je nutné zabezpečit opylovače, upozornila Ing. Janovská a podotkla, že po přísunu dvou až pěti kočovných včelstev na hektar lze zvýšit výnos až o 40 %.
Bioluskoviny budou expandovat
Ing. Miroslav Hýbl, PhD., z firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk, zdůraznil schopnost luskovin zlepšovat půdní úrodnost, dále vyzdvihl jejich význam v rámci přerušování osevních sledů s vysokým zastoupením obilnin i zlepšování fyzikálního stavu půdy díky kořenovému systému. Důležité je podle něj poutání vzdušného dusíku při symbióze s hlízkovými bakteriemi, jak pro jejich potřebu, tak i pro následné plodiny. Kritizoval však nízké zastoupení luskovin na orné půdě, které v České republice činí méně než jedno procento. „V USA se luskoviny pěstují na 32 % a v Evropské unii zabírají průměrně 3,3 % orné půdy,“ dodal.
Perspektiva pěstování luskovin v ČR závisí podle Ing. Hýbla na globálním vývoji ve světě (poptávka, energie, GMO), zaměření domácí rostlinné výroby v návaznosti na krmivářském průmyslu a exportu, dále na výzkumu a obchodu (pokroky ve šlechtění, nové technologie pěstování). Pozitivní vyhlídky na luskovinném trhu mohou ovlivňovat také nové možnosti využití a produkty na bázi biodegradovatelných škrobů. Předpověděl, že do pěti let dojde k nárůstu ploch luskovin na 50 tisíc hektarů.
V rámci své přednášky charakterizoval hlavní luskoviny pěstované v ekologickém zemědělství a zdůraznil, že pro setí lze používat pouze uznané osivo, u kterého osivové hodnoty zaručuje ÚKZÚZ. „Pokud je používáno vlastní osivo, je vhodné nechat je přezkoušet, testuje se i výskyt chorob a škůdců,“ připomněl.
Klíčové informace:
Při výrobě bioosiv je třeba se řídit zákonem č. 219/2003 Sb., o uvádění osiva a sadby do oběhu.
Zkušební provoz databáze OrganicXseeds umožňuje zjistit dostupnost požadovaného osiva, závazná zůstává i nadále databáze ÚKZÚZ.
Do oběhu je možné uvádět pouze uznané osivo druhů uvedených v druhovém seznamu zákona č. 219/2003 Sb.
