Klima v letošním roce pěstování chmelu přálo. Také pěstitelská plocha klesla jen nepatrně, jak u nás, tak ve světě. V tuzemsku se proto letos očekává uspokojivá sklizeň, zaznělo na Dnu otevřených dveří na účelovém hospodářství ve Stekníku, které je součástí Chmelařského institutu, s. r. o. Pro příští rok také mohou pěstitelé počítat s použitím nových přípravků do chmelnic.
Plocha chmelnic v České republice oproti minulému roku klesla o 30 hektarů na 5305 ha. Informoval o tom Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že celosvětová pěstitelská plocha klesla asi o 200 až 300 ha. „Není to na úkor množství vyrobených alfa hořkých kyselin, ale ubývají aromatické odrůdy chmele, od kterých některé firmy odstupují,“ konstatoval. Tuzemská sklizňová plocha podle něj ale bude ještě o 40 až 50 ha nižší. Koncem května totiž poškodily kroupy téměř 400 ha, v červenci padlo při bouřkách 104 ha chmelnic. Utrpělo také hospodářství ve Stekníku, kterému z celkových 134 ha spadlo 4,5 ha
Bohumil Pázler také připomněl, že v minulém roce měla většina států pěstujících chmel mimořádně vysoké výnosy a po dvou hubených letech se na trhu s touto komoditou objevil nadbytek. „V současné době je na zásobách částečně chmel v Německu, Polsku nebo ve Slovinsku a Číně,“ dodal s tím, že loni bylo vyrobeno o 2000 až 2500 tun alfa hořkých kyselin více, než je možné spotřebovat. S tím se musí kalkulovat do budoucna. K letošní tuzemské sklizni se vyjádřil optimisticky.
Nízká chmelnice výhodou
„Vysoké chmelnice jsou náročné na pracovní sílu – zavěšování drátků, zapichování chmelovodičů, zavádění, případně opravné zavádění,“ konstatoval Ing. Josef Ježek z Chmelařského institutu. „V minulých letech se někdy nedostávalo brigádníků a někteří pěstitelé proto ani část chmelnic nezavedli. Proto se samozřejmě hledají nové cesty a jednou z nich je pěstování této plodiny na nízkých, třímetrových konstrukcích, které se již komerčně využívá například v USA nebo Velké Británii.“
V Chmelařském institutu proto jednu takovou opět vystavěli na podzim 2008 a osázeli různými (především tuzemskými) odrůdami. Sledují, které z nich se do nízkých konstrukcí hodí, jaká technika je použitelná, jak se projeví závlaha, který typ sítě je lepší či jaké jsou odlišnosti z pohledu ochrany rostlin. Sklizeň je již vyřešena.
Pro nízké chmelnice se totiž používají speciální zakrslé odrůdy, které konstrukci rovnoměrně obalí a hlávky vytvoří odspoda až nahoru. U nás ale žádné zaregistrovány nejsou. Tuzemské odrůdy využívané do vysokých chmelnic, včetně Žateckého poloraného červeňáku, nejsou pro tento způsob pěstování příliš vhodné, protože plodí především v horní části a na nízké konstrukci vytvářejí „čepici“. Proto se v Chmelařském institutu snaží najít možnosti, jak jejich růst usměrnit, například sestřiháváním.
Při využití nízkých chmelnic lze počítat s nižšími náklady, ale také nižším výnosem. „Někteří pěstitelé je zkoušeli a tvrdí, že kdyby jim například odrůda Sládek dala výnos přes jednu tunu suchého chmele z hektaru, tak by byli spokojeni,“ uvedl Ing. Ježek
Dvě novinky do chmele
Přímo ve chmelnici se pěstitelé mohli seznámit jak s agrotechnikou a stavem jednotlivých odrůd, tak s novými přípravky do chmele.
Pro registraci připravuje Syngenta Czech, s. r. o., fungicid Pergado. Určen bude proti plísni chmelové, v pokusech byl použit v dávce 6 kg/ha. Jak uvedl obchodní zástupce společnosti Karel Horyna, bude mít přípravek dvě účinné látky. Mandipropamid, známý z dva roky starého přípravku Revus, a folpet (který obsahuje Ridomil Gold Combi Pepite).
Druhým představeným přípravkem byl aficid Teppeki (flonicamid), který je registrován od konce loňského roku. Jak uvedl Ing. Josef Vostřel, CSc., z Chmelařského institutu, letos byl použit především na demonstrační pokusy, protože importní tolerance pro Japonsko byly stanoveny až letos 2. července ve výši 5 ppm. K přípravku konstatoval, že má nižší iniciální účinnost, po ošetření tedy mšice ještě určitou dobu přežívají, ale již nesají. „Výsledky pokusu z roku 2005 ukazují, že účinnost po třech dnech je 70 až 75 procent, ale po týdnu stoupá na 90 procent. V dalším období dosahuje 99 procent,“ uvedl. Dodal také, že šetří predátory a je vhodný pro systém integrované ochrany. Přípravek na českém trhu zastupuje VP AGRO, spol. s r. o. Její zástupce RNDr. Aleš Kuthan dodal, že přípravek působí kontaktně i požerem na všechna vývojová stadia mšic, je systémový a translaminární a vysoké teploty negativně neovlivňují jeho účinnost. Státní rostlinolékařská správa uvádí dávku 180 g/ha ve 1800 až 3000 l vody s tím, že z pohledu toxicity pro včely je hodnocen jako nebezpečný.
Noví chmeloví rytíři 
Jak uvedl Ing. Bohumil Pázler, Mezinárodní organizace pěstitelů chmele udělila letos v rámci celého světa více než dvacet chmelových řádů. Do České republiky jich putoval pět. Titul Rytíř chmelového řádu (I. stupeň) obdrželi Miloš Hejda, společník a chmelař v AGRO Mšec, společnost s ručením omezeným, Ing. Iva Veberová, agronomka, chmelařka a členka představenstva AGRO Hoštka, a. s., a Ing. Lubomír Vodička, předseda představenstva a ředitel Tršická zemědělská, a. s. Rytířem druhého stupně byl jmenován Ing. Pavel Patrovský, který do června 2009 působil jako předseda představenstva CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec a Bohemia Hop, a. s. Nyní je v důchodu. Nejvyšším, třetím stupněm, byl oceněn Ing. Emil Bureš. Ten dříve působil také jako ředitel Chmelařství, družstvo Žatec a později jako zakladatel a jednatel společnosti EMIL BUREŠ HOPSERVIS, s. r. o. V současnosti si užívá důchodu. „Pro chmel pracoval velmi dlouho dobu a umožnil mu velké kroky kupředu,“ charakterizoval Ing. Pázler nového nejvyššího rytíře.
