Siláž z odlišných hybridů kukuřice může mít různou úroveň stravitelnosti.U dojnic to znamená výrazně odlišnou produkci mléka, zaznělo na polním dnu společnosti Limagrain Central Europe S.E., organizační složka Česká republika. Proběhl na pozemcích AG Skořenice, akciová společnost, a kromě dalších hybridů na něm byla představena skupina silážních kukuřic s označením LG Animal Nutrition, která by měla zaručit lepší produktivitu.
„Představujeme vám hybridy, které dostaly označení LG Animal Nutrition. Prošly naší vnitrofiremní testací na kvalitu silážní hmoty, stravitelnost vlákniny a obsah škrobu,“ zdůraznil Ing. Stanislav Studénka ze společnosti Limagrain. Připomněl americké výzkumy, které ukázaly, že při zvýšení stravitelnosti vlákniny o jedno procento se zvyšuje užitkovost o čtvrt kila mléka na dojnici a den. „Mezi siláží z našich vybraných hybridů a běžnou siláží jsou až více než desetiprocentní rozdíly ve stravitelnosti. Procházejí nejen laboratorními zkouškami, ale také pokusy na zvířatech,“ uvedl s tím, že pokus firmy v Určicích na Prostějovsku vykázal u českého strakatého skotu rozdíl přes litr mléka při dvouměsíčním testování. „Jediným rozdílem mezi skupinami dojnic bylo použití siláže z jiného hybridu. Je to další nástroj, jak snížit náklady na litr mléka,“ zdůraznil Ing. Studénka.
Zpoždění siláži neprospívá
„Momentálně jsme ve fázi sklizně, která je v celém výrobním procesu siláže nejdůležitější. Rozhoduje, zda to, co jste na poli vypěstovali, dokážete vůbec uskladnit a jestli vám energie, kterou sklízíte, zůstane až do žlabu. Termín sklizně je podmíněn sklizňovou sušinou celé rostliny. Musí se pohybovat v rozmezí 28 – 35 %. Je velkou chybou čekat na vyšší sušinu, protože získáváte jen vyšší podíl škrobu, ale ztrácíte všechno ostatní. Tady vidíte tři základní složky, které vytvářejí krmnou hodnotu kukuřičné siláže,“ ukazuje na tabuli Ing. Studénka.
Obsah v minulosti preferovaného škrobu sice během dozrávání narůstá, a to o 20 % při vzrůstu obsahu sušiny z 28 % na 40 %, klesá ale stravitelnost. „Ve hmotě, která je sklizená při vysoké sušině, je velmi obtížné narušit zrno. V takovém případě je velmi diskutabilní, zda zvíře škrob z něj využije,“ vysvětluje Ing. Studénka. Dodal, že obsah vlákniny se v závislosti na hybridu během dozrávání nemění, ale její stravitelnost výrazně klesá. Vodorozpustné cukry se při pozdní sklizni ztrácejí úplně, jejich stravitelnost se v průběhu dozrávání nemění. „Co je ale důležité – celková energie silážní hmoty se během dozrávání nemění. Je velký omyl čekat na pozdní sušinu, protože nesklidíte více energie. Z praktického pohledu se hmota s obsahem sušiny nad 35 % velmi obtížně konzervuje. Musíte používat konzervanty, abyste zlepšily fermentační proces, a to stojí peníze. Je rozumnější začít sklízet bez dalších nároků na ošetření při 28 % a skončit při 33 % sušiny, než začít v 33 % a skončit na 38 %. Je to jen otázka managementu,“ vysvětluje.
Podle Ing. Studénky je nyní v kurzu posuzování kvality silážní hmoty nejen podle obsahu škrobu, ale podle stravitelnosti celkové organické hmoty a především vlákniny. „Energetický obsah silážní hmoty ze 60 % určuje kvalita a stravitelnost vlákniny a jen ze 30 % obsah škrobu, ukazují poslední evropské výzkumy,“ shrnul.
Pro stravitelnou vlákninu
Jeho slova podpořil Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. „Nejde jen o to, jakou sušinu při sklizni získáte, ale také o to, aby kvalitativní ukazatele byly vhodné. Při sklizni na siláž je sice podmínkou 28 – 35 % sušiny, ale také, aby mléčná linie zrna byla ve dvou třetinách zrna. Raději níže než výše, zvláště u zrnových hybridů. Ekonomické rozbory ze zahraniční ukazují, že každé procento stravitelnosti, zvláště vlákniny, má na produkci mléka obrovský vliv,“ konstatoval.
Podělil se s posluchači také o zajímavosti z USA, kde se účastnil vědecké konference týkající se sklizně a silážování. „Kukuřice se například šlechtí speciálně na stravitelnost vlákniny, nebo na nízký obsah ligninu a vysoký podíl listů. Hledí se na rovnoměrnou výšku palic, aby se mohlo sklízet s vyšším strništěm. Soustředí se také na GMO,“ vypočítal Ing. Loučka. Dalším trendem je snaha o pěstování kukuřice ve vyšších polohách. Při tom se například používají gelové fólie, pod kterou se udržuje teplo. Fólie je rozpustná a po určité době zmizí. Řeší se také pěstování kukuřice na svažitých pozemcích s rizikem eroze. Pěstuje se společně s jetelem (Kura jetel), výsledkem je neustále zelené pole, které se po sklizní může přepásat.
„Velký boom je v oblasti diagnostiky a jejím spojení s praxí. Přístroj NIRS, sloužící k okamžité detekci kvalitativních znaků krmiv, laboratoře půjčují zemědělským službám a velkým podnikům a ty ho montují přímo na řezačku. Zjišťuje se například sušina materiálu, podle které se průběžně aplikuje konzervační přípravek. Tím se samozřejmě šetří, protože se přípravek nemusí aplikovat na celou hmotu,“ popsal Ing. Loučka. Pracuje se podle něj na tom, že se nebude zjišťovat jen sušina, ale i obsahy živin, speciálně cukrů, a to nejen volně rozpustných. Ty určují, jestli bude sušina hůře nebo lépe silážovatelná. „Biologické konzervační přípravky jsou založeny na tom, že jsou v nich bakterie specializované na konkrétní cukr. Budoucnost je v tom, že budete mít hybridy, každý bude mít známé složení cukrů a podle toho můžete specializovat konzervační přípravek. Časem si obdobná data bude možné zjistit třeba z družice,“ uvedl.
Řádně udusat a zakrýt
Ing. Loučka upozornil, že není důležitá jen koupě a řádná sklizeň kvalitního hybridu. „Velice důležité ještě je, jak hybrid zakonzervujete a jakou manipulaci následně zvolíte při krmení,“ zdůraznil. Připomněl, že je mimořádně důležité vytlačit vzduch z materiálu a zabezpečení toho, aby se nedostal zpět. Při špatném rozhrnutí a dusáním se vlastní fermentační proces zahájí o několik hodin později, protože je v siláži vzduch. Mikroorganismy ho nejdříve musejí vyčerpat. Přitom se ale ztrácí hodně energie. „Konzervační přípravky je dobré používat, nejsou ale až tak podstatné. Každý se spoléhá na jejich přidání a přitom management sklizně je podstatně důležitější,“ zdůraznil.
Připomněl také důležitost správného zakrytí. „Je důležité, abyste měli jámu zakrytou dvěma plachtami. Stačí jedna slabá fólie, která se položí na povrch silážovaného materiálu, a přesto se rozprostře klasická černobílá plachta. Je to i proto, že mezi nimi kondenzuje vlhkost. Pokud to neuděláte, ke kondenzaci dochází ve vrchní vrstvě siláže a ta se kazí, což nemusíte na první pohled postřehnout. Dochází tam k navázání dusíkatých látek i vlákniny na lignin a vzniku nestravitelného komplexu,“ vysvětlil Ing. Loučka.
Hovořil také o dodržování čistoty při vybírání siláže. „V siláži zůstává někdy poměrně dost neprokvašených cukrů. Jakmile se otevře, začne „vařit“ a ztrácet se energie, protože se tam množí kvasinky. To je nutné omezit, například způsobem vybírání. V žádném případě není dobré nechávat zbytky, které strhnete, někde poblíž, protože obsahují bakterie, plísně a kvasinky, které se přenášejí vzduchem. Čím jsou tyto špatné materiály blíže, tím rychleji se dostávají uvedené organismy do siláže a infikují ji,“ popsal.
Sedm výživných hybridů
Na poli u Skořenic představil Ing. Jaroslav Matyk ze společnosti Limagrain zhruba dvacítku hybridů. Označení LG Animal Nutrition neslo sedm z nich.
Aspeed (FAO 230) je určen do všech podmínek pěstování, vyniká tolerancí k chladu a je vhodný i pro bioplynové stanice. Novinkou, zaregistrovanou letos v Nizozemsku, je LG 32.28 (FAO 240), u kterého je zdůrazněna vysoká přizpůsobivost podmínkám pěstování. Společnost u něj předpokládá dobré uplatnění v chladnějších podmínkách a na těžších půdách. LG 32.32 (FAO 240) je charakterizován jako plastický, s kombinovaným použitím a vysokou stravitelností vlákniny. Vzrůstný LG 32.52 (FAO 260) poskytuje vysoký výnos a je vhodný i pro bioplynové stanice. Obdobně by se dal charakterizovat také LG 32.85 (FAO 280). Letos byl na Slovensku zaregistrován LG 32.91 (FAO 310) s vysokým výnosem suché hmoty a výbornou stravitelností, který dobře toleruje stresové podmínky během vegetace. Nejpozdnějším hybridem v této skupině je LG 33.87 (FAO 380), vhodný do lepších pěstitelských podmínek, s mohutným vzrůstem a plasticitou zejména vůči suchým podmínkám.
Kromě uvedených silážních kukuřic byly na poli k vidění také další novinky. Letos registrován je kombinovaný LG 32.36 (FAO 250) s vysokým výnosem zrna a adaptací vůči stresům během vegetace. Loňskou registraci pak mají zrnový LG 33.01 (FAO 300) a LG 33.50 (FAO 350).
Příští rok bioplynka?
Akciová společnost AG Skořenice se zabývá kromě jiného produkcí mléka. Celkem má k dispozici 1000 ha orné půdy, z toho na 260 ha rostla kukuřice, uvedl Ing. Jan Petrovaj, ředitel společnosti. Dodal, že příští rok chtějí postavit bioplynovou stanici, což by znamenalo přidat dalších 150 ha kukuřice. Postěžoval si také, že je trápí nízké ceny mléka a komodit.
