Podzimní termín zemědělské výstavy Naše pole, která proběhla v Nabočanech, nabídl jen skromnější přehled plodin. Hlavní část demonstračních ploch byla již sklizena a dokonce zčásti oseta. Jak uvedl odborný garant akce Ing. Michal Ště nička, k vidění byly čtyři odrůdy slunečnice, 26 hybridů kukuřice a jeden čirok. Kromě toho i pokus s hnojením a herbicidním ošetřením kukuřice.
Na pokusných plochách již vzcházela ozimá řepka a připravovalo se setí obilniny.“Na příští rok chystáme i nějaké překvapení, například nové vystavovatele. Rozsah výstavy by měl zůstat zachován,“ konstatoval Ing. Štěnička.
Na poli čekal Goliáš 
Největší pozornost budila nejvyšší plodina na pozemku, zhruba dvouapůlmetrová raná odrůda čiroku Goliath. „Využívá se především na bioplynových stanicích a tam, kde mají problém se střídáním plodin kukuřičného sledu. Tam působí jako přerušovač, omezuje tedy napadení zavíječem nebo bázlivcem,“ uvedl Bc. Miroslav Vencl ze SAATBAU LINZ Česká republika, spol. s r. o. Dodal, že čirok je pro bioplynové stanice ideální, protože siláž z něj vyrobená má vysoký obsah cukru, čímž se vyvíjí více metanu.
„Je ideální do suchých oblastí, má nižší nároky na vodu než kukuřice a také mírně nižší nároky na dusík. Ostatních živin spotřebuje zhruba stejně. Dynamika nárůstu sušiny je v porovnání s kukuřicí odlišná. Čirok má ze začátku pozvolný nárůst sušiny, maxima dosahuje koncem července a v průběhu měsíce srpna,“ doplnil Bc. Vencl.
Jak popsal, plodina se seje v polovině května, když je teplota půdy 12 °C, a to na šířku od 20 do 75 cm a do hloubky 3 cm. Výsevní dávka zhruba 200 000 semen na hektar přijde na 1590 korun. „Doporučujeme například po sklizni kukuřice na siláž nasít ozimé žito či tritikale, to sklidit 15. – 20. května na siláž pro bioplynovou stanici, pozemek mělce podmítnou a vysít čirok. Tím se omezí i zaplevelení. Teplota půdy a termín setí je pro výnos rozhodující. Čirok není vhodné sít brzy, je citlivý na mráz,“ popsal Bc. Vencl.
Po výsevu se plodina hnojí podobně jako kukuřice v kombinaci herbicid a hnojivo DAM 390. „Čirok je mimořádně citlivý na herbicidy s účinnou látkou acetochlor, například Guardian Safe Max, a nevhodné jsou postemergentní aplikace přípravků Callisto 480 SC či Milagro. V zahraničí se používají přípravky jako Gardoprim plus Gold 500 SC, Refine či Banvel 480 S. Někteří pěstitelé ochranu vůbec nedělají, ale plodina se musí zasít na užší řádky a nejlépe po sklizni ozimého žita na siláž. I tak může dojít k problémům, záleží na zásobenosti půdy pleveli,“ konstatoval.
Celková dávka organického a minerálního dusíku by se měla pohybovat v rozmezí od 150 do 210 kg N/ha podle výrobních podmínek. Na jednu tunu sušiny odebere plodina 20 kg dusíku.
„Čirok poskytne 60 až 80 t zelené hmoty z hektaru, sušina se přitom pohybuje kolem od 28 – 32 %. Rostlina je dlouho zelená a farmář má tedy dostatek času na sklizeň. Čirok lze použít i na krmení. V oblastech, kde kukuřice dozrává rychle a přesychá, mohou při silážování tyto dvě plodiny takzvaně sendvičovat při plnění silážního žlabu – metr kukuřice a půl metru čiroku. Termín sklizně doporučujeme od poloviny září do poloviny října klasickou řezačkou s adaptérem Kemper,“ dodal Bc. Vencl s tím, že plodinu lze pěstovat bezproblémově v kukuřičné, řepařské a obilnářské výrobní oblasti, okrajově i v lepší bramborářské oblasti. Limitujícím faktorem pěstování čiroku je teplota.
Jednou a včas
Dva systémy výživy kukuřice i dalších plodin na akci prezentoval Ing. Radek Košál z AGROFERT HOLDING, a. s. Prvním byla do určité míry kontrolní dvojí aplikace ledku, druhým moderní systém – jednorázová aplikace hnojiva Alzon 46, tedy močoviny s inhibitorem nitrifikace. „Druhá varianta je nejvhodnější před setím se zapravením. Kukuřice je rostlina s dlouhou vegetační dobou a čerpáním živin, je u ní tedy rozdíl dobře vidět. Rostliny jsou jednak vyvinutější, zelenější a odumírání ke konci vegetace bude o něco pozdější než u ledkové varianty, kde je hladina živin vyčerpána,“ konstatoval Ing. Košál. Dodal, že podobného efektu lze rovněž dosáhnout i při hnojení statkovými hnojivy po přidání přípravku Piadin (kapalný inhibitor nitrifikace určený pro statková hnojiva s rychle uvolnitelným N – pozn. redakce). Doplnil, že i u řepky se tento moderní sytém osvědčil, používají směs granulovaného síranu amonného s Alzonem v poměru 1 : 1 formou časné jednorázové aplikace. „Podle zatím v České repubice jednoletých výsledků je to perspektivní kombinace, především díky přídavku síry, kterou řepka potřebuje. Výnos byl dobrý a také z ekonomického pohledu se hnojivo zaplatilo, i když bylo dražší,“ uvedl Ing. Košál.
Připomněl, že v Nabočanech měli demonstrační pokusy s řepkou, kde aplikovali výše uvedenou kombinaci. V jedné časné jarní dávce tedy na pole přišlo 200 kg N a 60 kg síry. „Definitivní výnos u všech kombinací byl 5,37 t/ha, varianta se sírou byla ještě o něco vyšší. Přesto z mého pohledu nezvítězil ani tak druh hnojiva jako včasnost aplikace a dávka. Chce to ale více roků opakování a pak se teprve budou moci dělat obecnější závěry,“ konstatoval Ing. Košál.
Jednorázová aplikace je podle něj hlavní výhodou u použití inhibitorů nitrifikace. Vyšší vstupní cena hnojiva se zaplatí snížením počtu přejezdů. I když by taková jednorázová dávka dusíku mohla na první pohled představovat velké riziko úniku do podzemních vod, opak je pravdou, sdělil. „Pokusy, které sledují úniky dusíku do podzemních vod, provádějí v Německu a inhibitory nitrifikace mají silně ekologický efekt. Z tohoto pohledu jsou brány jako přínos k ochraně životního prostředí,“ vysvětlil Ing. Košál.
Novinky i stálice sortimentu
Novinky v sortimentu představil na poli Ing. Vratislav Kovář (Syngenta Czech s. r.
o.). Zatímco zrnový hybrid NK Ravello (FAO 230) již v nabídce je, novinka NK Top (FAO 240) byla letos registrována v Německu. „Jsou vhodné pro výživu skotu a drůbeže,“ uvedl. Dalšími představenými byly silážní kukuřice NK Gitago (FAO 220) a novinka NK Silotop (FAO 270). „Jde o typické představitele silážní kukuřice s nízkou vlákninou, vysokou stravitelností a obsahem škrobu.“ Poukázal také na dvě odrůdy slunečnice NK Brio (raná) a NK Kondi (středně raná). „Mají vysoký obsah oleje a vysoký výnos. Navíc jsou zdravé a odolné vůči chorobám, jak je vidět i v zde,“ uzavřel Ing. Kovář.
Celkem jedenáct hybridů prezentovala firma MONSANTO ČR, s. r. o. Jak uvedl její zástupce Ing. Václav Ešpandr, průřez sortimentem začíná hybridy s FAO 210 a končí speciálem do bioplynových stanic, který má FAO 380 – DKC 5542. „Můžeme si všimnout bohatého olistění a širokých listů tohoto stay green hybridu. Dokáže vytvořit velké množství hmoty, která je důležitá pro velkou výtěžnost metanu v bioplynových stanicích,“ zdůraznil.
Poukázal i na DKC 3871 (FAO 270), který by měl být vhodný do bioplynových stanic ve vyšších polohách, protože předešlé končí v řepařské, eventuálně teplejší obilnářské oblasti.
Transgenní hybridy zastupoval například DKC 3512, který je Bt-verzí známého DKC 3511 (FAO 300). Letos se v tuzemsku geneticky modifikovanými kukuřicemi osela menší plocha než loni. Ing. Ešpandr to přičítá problémům v odbytu zrna způsobených odložením spuštění lihovarů, které ho měly zpracovávat. „Proto se letos sely klasické zrnové hybridy a Bt-verze se používala pro siláž, kde se příznivě projevuje snížením obsahu mykotoxinů v krmivu,“ vysvětlil.
Společnost Sumi Agro Czech, s. r. o., kterou zastupoval Ing. Jiří Andr, předvedla hybridy ke zkrmování pro chrudimskou oblast, tedy s FAO 250. „Zajímavým hybridem je novinka Ultrastar, kterou lze použít v DuoSystému s herbicidem Fokus,“ uvedl Ing. Andr. Dodal, že kromě předvedených odrůd slunečnic ES Karamba a ES Lolita připravují také dvě novinky.
Za novinku letošního roku označil na pokusech nasetou ozimou hybridní řepku ES Alpha. Podle firemních podkladů vyniká vysokým výnosem a obsahem oleje. Ing. Andr dodal, že porosty jsou preemergentně ošetřeny herbicidem Racer 25 EC. „Jak ve slunečnici, tak v kukuřici svoje místo z pohledu spektra účinnosti. Navíc není tak citlivý na přívalové srážky,“ konstatoval.
