Ing. Jan Mikulka, CSc., vedoucí odboru agroekologie ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, se již mnoho let zabývá pleveli. Z našeho časopisu, kde působí jako člen redakční rady, ho znáte jako autora či spoluautora mnoha článků. V rámci letošní Země živitelky obdržel II. Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2009. Konkrétně za zpracování komplexní publikace Metody regulace vytrvalých plevelů na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí.
Co v této publikaci mohou čtenáři najít?
Především popisuje biologii a ekologie jednotlivých plevelů, konkurenční a reprodukční schopnost. V metodice jsou samozřejmě zpracovány jednotlivé systémy regulace plevelů od zpracování půdy přes vliv osevního postupu až po užívání herbicidů. Výsledek je komplexním dílem, které podrobně popisuje nejvýznamnější vytrvalé plevele. Tedy pýr plazivý, pcháč rolní, rdesno obojživelné, čistec bahenní a mnoho dalších. Včetně podrobné fotografické dokumentace. Poslední část obsahuje syntézu všech metod regulace pro jednotlivé plodiny.
Podrobně je zpracována také oblast, která se týká cílených aplikací proti plevelům, tedy vytipování optimálních termínů ochrany, nejcitlivějších růstových fází a podrobně. Hovoříme také o dělených aplikacích herbicidů, které umožňují dosažení co největšího výsledku s co nejmenším rizikem poškození pěstované plodiny. Jedna z kapitol se zabývá předsklizňovými aplikacemi herbicidů v obilninách a ozimé řepce.
Celá publikace je zpracována tak, aby systémy byly ucelené a aplikace herbicidů měly minimální negativní vliv na životní prostředí.
V jakém nákladu metodika vyšla a kde je k dostání?
Vyšla v počtu 2500 kusů a je distribuována naším výzkumným ústavem. Je samozřejmě zdarma. Stejně jako ostatní metodiky si ji mohou zájemci stáhnout z webu našeho výzkumného ústavu ve formátu pdf.
Je určena pro zemědělce, pracovníky ochrany rostlin, rostlinolékaře, poradenskou službu, která se ochranou rostlin zabývá. Má význam i jako studijní materiál pro studenty středních a vysokých škol.
Metodiky byl zpracována na základě výsledků výzkumu projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum a současně bylo vydání dotováno účelovou dotací na poradenství od ministerstva zemědělství.
Připravujete další publikace?
Současně s touto metodikou jsme vydali ještě další dvě. Jedna se zabývá metodami diagnostiky rezistence plevelů vůči herbicidům. Vyšla také v minulém roce. Druhá se zabývala regulací výdrolu a pýru plazivého v ozimé řepce. Letos připravujeme metodiku, která by se komplexně zabývala regulací trvalých a problematických plevelů v trvalých travních porostech.
Neplánujete nějakou metodiku, která by se týkala likvidace plevelů v ekologickém zemědělství? Samostatnou metodiku, která by se zabývala biologickou regulací plevelů neplánujeme. Některé prvky biologické ochrany ale zapracováváme do jiných metodik. V současné době se naše oddělení herbologie významně zabývá parazitací květenství plevelných druhů, které vede ke snižování množství semen. Významné je to hlavně u hvězdnicovitých, tedy pcháče, chrpy. Tam jsme získali mnoho zajímavých výsledků.
Co jste zjistili?
Udělali jsme studii, kde jsme sledovali stupeň napadení květenství u jednotlivých druhů pcháčů. Zjistili jsme poměrně významné rozdíly. Některé druhy jsou významně parazitovány – téměř z devadesáti procent, jiné jen minimálně. To koresponduje s intenzitou šíření těchto plevelných rostlin v agroekosystémech. Je to významné vodítko, které napomáhá sladění systému regulace plevelů. Ten nespočívá jen v používání herbicidů, je to proces poměrně komplikovaný, složený ze střídání plodin, zpracování půdy, používání herbicidních přípravků i aplikace znalostí o biologii plevelů.
Věnujete se také invazním plevelům. EU proti nim chce výrazněji postupovat, co lze v praxi očekávat?
Jednak jde o podporu výzkumu těchto rostlin. Invazními plevely na orné půdě se u nás zabýváme poměrně dlouhou dobu. V mnoha případech to souviselo i se studiem rezistence vůči herbicidům, protože některé invazní druhy byly také rezistentní. Počítáme s tím, že v příštím roce vydáme komplexní metodiku, která by se zabývala invazemi plevelných druhů. V současné době připravujeme na webových stránkách naší laboratoře materiály týkající se diagnostiky rezistence a invazních plevelných druhů. Měly by být spuštěny v průběhu září a budou obsahovat komplexní informace o rezistenci plevelů a invazních rostlinách, včetně bohaté obrazové dokumentace.
Většina invazních druhů se pro výraznější příchozí vlně zařadí do běžného spektra a nijak výrazně neškodí, že ...?
Uvádí se, že ze stovky rostlinných druhů, které jsou každoročně zavlečeny na naše území, má šanci na uchycení jen jeden. Záleží na tom, jestli se mu podaří dále reprodukovat a expandovat v našich podmínkách.
Za zmínku stojí, že posledních 30 let sledujeme významný výskyt teplomilných plevelných druhů, jako například ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, zelenoklasý, nebo béry. Tyto plevele se u nás vyskytovaly i dříve, ale před třiceti lety jsme je nacházeli jen v nejteplejších oblastech jak v Čechách, tak na Moravě. Dnes expandovaly až do podhorských či horských oblastí.
Jaké druhy invazních plevelů považujete na zemědělské půdě za nejvýznamnější? Nejznámější křídlatka, bolševník nebo netýkavka žlaznatá se prosazují spíše mimo obhospodařované plochy.
Mnoho invazních plevelů se nevyskytuje na orné půdě, nacházíme je spíše na půdě zemědělské. Existují některé plevelné druhy z této skupiny, například mračňák Theofrastův, který expandoval na ornou půdu. Vyskytuje se zejména v oblastech pěstování cukrové řepy. Potenciálně nebezpečný je také bytel metlatý, který se v první řadě šířil podél železnic. Tam přispělo k rezistenci tohoto plevele pravidelné ošetřování vysokými dávkami triazinových herbicidů, později glyfosátu. Ze železnice se začala dostávat na ornou půdu a jsou oblasti, kde působí poměrně velké problémy.
Objevila se u bytelu rezistence vůči glyfosátu?
Tato rostlina je rezistentní zejména vůči triazinovým herbicidům.
Má smysl cílený boj proti invazním plevelům? Historie ukazuje, že invazní organismy, jako například hmyz nebo právě plevele, se dříve nebo později zpravidla staly běžnou součástí fauny a flóry. Dokázaly se rozšířit přes všechna ochranné opatření. Osobně bych nepropadal panice. Invaze jsou přirozeným jevem. Naprostá většina plevelných druhů, která se běžně vyskytuje na našich polích, byla v dávné minulosti na naše území zavlečena. Nicméně je důležité invaze nepodceňovat, připravovat se na ně, studovat biologické charakteristiky takových organismů a zpracovat prognózy jejich výskytu.
Objevuje se něco zajímavého v oblasti rezistence?
U rezistence byl velký boom v období, kdy se používaly triazinové herbicidy. S jejich restrikcí tento problém více méně pominul, i když tyto rezistentní populace tu zůstaly. Lze je však v mnoha případech regulovat jinými účinnými látkami.
V současné době je novým problémem rezistence chundelky metlice a psárky polní vůči inhibitorům acetolaktátsyntázy, tedy sulfonylmočovinám. Zabýváme se tím ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. Spolupracujeme i s mnoha výrobci pesticidů na nalezení nových způsobů regulace rezistentních populací. Problém rezistence se týká také glyfosátu, který má vysoký účinek na naprostou většinu plevelů. Již byly na světě popsány některé populace plevelů, rezistentní vůči této látce. Tyto druhy se běžně vyskytují i na území naší republiky, riziko vzniku rezistentní populace je poměrně vysoké.
Čím se zabývá váš odbor?
Na počátku jeho vzniku v osmdesátých letech, kdy se osamostatnil, se jeho hlavní náplní staly metody použití herbicidů. V současné době se zabýváme jak biologií, tak ekologií či systémy regulace. Spolupracujeme s univerzitami u nás i v zahraničí. Zabýváme se základním výzkumem, ale také aplikací nejnovějších výzkumů pro zemědělce. Poskytujeme také poradenství a zodpovídáme dotazy z praxe.
Dostáváte hodně dotazů? Čeho se týkají? Žádostí o konzultace máme poměrně hodně, korespondují s vegetačním obdobím. Nejvíce je jich během podzimního období při zakládání porostů plodin. Dále v předjaří a před sklizní.
Dotazy se nejčastěji týkají optimálních způsobů regulace některých plevelů v konkrétních plodinách. Nejvíce jsou orientovány na použití pesticidů, případně jejich negativní dopady. Hodně dotazů se týká diagnostiky plevelných druhů, což nám samozřejmě pomáhá při naší výzkumné činnosti, protože máme zpětnou vazbu na zemědělce. Informují nás o nových výskytech plevelných druhů a nám to pomáhá v našem výzkumu.
V roce 2003 jste oslavil padesátiny. Jak dlouho se vlastně věnujete plevelům? Po skončení Vysoké školy zemědělské v Suchdole v roce 1978 jsem byl na Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni přijat na interní aspiranturu, což v současné době odpovídá doktorantuře. Začal jsem vytrvalými plevely, dále jsem se specializoval na biologii plevelů, metody regulace, rezistenci a ekologii. V současné době se v rámci oddělení zabýváme ekologií rostlin v širším pohledu a metodami jejich regulace.
