Nejdůležitějším cílem Evropské travinářské federace je studium hlavních funkcí trvalých travních porostů a jejich významu pro člověka a krajinu. Pro jeho 15. sympozium, které se letos konalo v Brně, bylo zvoleno jako hlavní téma Alternativní funkce trvalých travních porostů.
Ředitel Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., uvedl, že téma Alternativní využití trvalých travních porostů (TTP) nebylo vybráno náhodně. V České republice je netradiční a alternativní využívání travních porostů stále důležitější. V České republice je sice vysoký podíl orné půdy, ale relativně nižší podíl travních porostů, které zaujímají přes dvacet procent zemědělské půdy, tedy 970 000 ha. Paradoxně je to však důvod, proč roste nepícninářské využití travních porostů. „Hlavním cílem sympozia pořádaného v Brně bylo hledání nových způsobů využití přirozených, ale i umělých trvalých travních porostů a jejich začlenění do krajiny,“ sdělil přítomným RNDr. Nedělník.
Účastníci z pětadvaceti zemí
Akce se zúčastnilo přes 200 výzkumníků celkem z 25 zemí Evropy, nechyběly referáty z Anglie, Rakouska, České republiky, Itálie, Nizozemska, Polska, Německa a Maďarska.
Sympozium zahájil současný prezident Evropské travinářské federace (European Grassland Federation – EGF) prof. Dr. Johannes Isselstein z univerzity v Göttingenu. Připomněl, že zatím všechny pořádané konference byly zaměřeny na ekosystémové funkce TTP, zvyšování biodiverzity, zabránění eroze a podporu trvalé udržitelnosti půdy, omezování změny klimatu a udržení čistoty vod. „Do budoucna je další výzkum v oblasti travních porostů v Evropě absolutně nezbytný,“ apeloval na přítomné prof. Isselstein.
Za Ministerstvo zemědělství ČR vystoupil náměstek ministra úseku životního prostředí, výzkumu a vzdělávání Ing. Jiří Urban, který upozornil, že ošetřování TTP by mohlo být řešením pro současnou nadprodukci zemědělských komodit a také pro zachování krajinných prvků. Připomněl, že trvalé travní porosty mají z hlediska neprodukčních funkcí TTP obrovský význam pro udržení kvality podzemních vod, zabránění eroze půdy a zachování biodiverzity.
Nepícninářské využití expanduje
Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., z OSEVY PRO, s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří, připomněl, že role přirozených i uměle založených travních porostů se za poslední desetiletí výrazně změnila. Z původního využití výhradně pro produkci objemných krmiv se TTP začaly uplatňovat také v nepícninářském využití jako prostředek zemědělské udržitelnosti sloužící ke zlepšování životního prostředí a zachování současných genetických zdrojů rostlin a zvířat. Svou nezastupitelnou funkci mají původní, ale i nově zakládané travnaté plochy sloužící jako významný krajinotvorný prvek s mnoha důležitými funkcemi. Patří sem funkce ochranná – kořenový systém TTP zabraňuje půdní erozi. Fungují ale také jako biotopy poskytující životní prostředí rozmanitým rostlinným i živočišným druhům. Trvalé travní porosty hrají důležitou roli při ochraně a utváření zemědělské i nezemědělské krajiny a při obnovení lokalit porušených antropogenní činností. Zcela nově se uplatňuje využití TTP pro bioenergetické a další specifické účely, jako je regenerace psychických a fyzických sil člověka (relaxace, sport).
O Evropské travinářské federaci
Organizátory sympozia byly OSEVA PRO, s . r . o, Výzkumná stanice travinářská Zubří (Oseva PRO) a Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko. Evropská travinářská federace byla založena v roce 1963 a je řízena výkonným výborem, který má členy ve všech evropských regionech a současným generálním sekretářem je Dr. Willy Kessler ze Švýcarska. Sdružuje všechny evropské národní organizace EGF. Česká republika takovou organizaci nemá. Její činnost však zastupuje pícninářská sekce odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd (ČAZV), jež sdružuje odborníky z oblasti pícninářství, trávníkářství, travního semenářství a dalších příbuzných oborů. Každé dva roky pořádá Evropská travinářská federace generální kongres, v mezidobí pak sympozia. Zatímco sympozium se zabývá užší tématikou a je svým rozsahem i počtem účastníků menší, generální kongres má zpravidla rozsah větší.
Pojem grassland
Anglický výraz grassland jednoznačně naznačuje, že dominantním prvkem jsou travní druhy (grass), proto je často překládán jako trvalý travní porost (TTP), tedy pestré rostlinné společenstvo, které se vyskytuje minimálně pět let na stanovišti. Jde o směs trav, které mají dominantní zastoupení, dále bobovitých rostlin a bylin utvářených stanovištními podmínkami nebo činností člověka. Z hlediska systému využívání lze TTP rozdělit na – luční společenstvo využívané převážně kosením nebo na pastviny, tedy společenstvo využívané hlavně spásáním. Pojem grassland však zahrnuje také uměle založené porosty, sloužící jak pro produkční, tak pro neprodukční účely. Patří sem tedy například i trávy na semeno nebo parkové a hřišťové travnaté plochy.
Vlastní sympozium
V úvodním bloku se řečníci (prof. Dr. Piotr Stypinski ze Zemědělské univerzity ve Varšavě Poland Stypinski, Ing. Vladimír Černoch ze Šlechtitelské stanice, s. r. o., Hladké Životice a doc. Cagaš) zaměřili na palčivé problémy současného zemědělství, které bezprostředně s grassland souvisí. Šlo o dramatický pokles dojnic a propad cen mléka v postsocialistických státech, ale i intenzitu údržby trvalých travních porostů a péči o ně. Byla vzpomenuta také úloha travního semenářství a zeleně využívané pro nezemědělské a neprodukční účely. První sekce sympozia, nazvaná nezpeněžitelné funkce TTP, se zabývala krajinotvornou funkcí, zdrojem biodiverzity rostlin a živočichů, funkcí relaxační, sportovní a rekreační a protierozní úlohou TTP. Ve druhé sekci byla věnována pozornost alternativním funkcím TTP. Pokud za primární funkci TTP označujeme zdroj výživy pro zvířata, pak druhotnými funkcemi rozumíme využití v bioenergetice (bioplyn, biolíh, přímé spalování). Poslední sekce řešila Metody ochrany TTP, protože tento jedinečný fenomén po léta sloužil pouze jako potenciální zdroj orné půdy. Jak udržet biodiverzitu stávajících trvalých přirozených travních porostů, respektive jak ji znovu obnovit?
Exkurze a udílení diplomů
V rámci exkurze mohli účastníci navštívit výtopnu zahradnického podniku Florcenter, s. r. o., v Olomouci, jež využívá seno a slámu jako zdroj energie. Prohlédli si také golfové hřiště ve Slavkově, které je vhodně začleněno do okolní krajiny a vyniká bohatou flórou a faunou. Poté navštívili Bílé Karpaty, kde si prohlédli jeden z nejvýznamnějších evropských projektů zabývající se obnovou dřívějších luk a pastvin s původní flórou. Kromě exkurze se v rámci sympozia udílely diplomy za nejlepší posterové sdělení ve třech sekcích. V první sekci zvítězil kolektiv autorů: Kobes M., Frelich J., Šlachta M., Voženílková B. a Suchý K. s příspěvkem: Botanical diversity and nitrate leasing with different style of grassland management. Ve druhé vyhrál kolektiv autorů: Poetsch E.M., Buchgraber K., Resch R., Haeusler J., Ringdorfer F., Pöllinger A., Rathbauer J. a Amon T. s příspěvkem: Extensively used grassland as a basis of low input livestock systems and as a resource of energy and row materials. V poslední sekci se umístil U. Thumm s názvem posteru: Botanical composition and dry matter production of semi-natural grassland under different management.
Klíčové informace:
V Brně se konalo 15. sympozium Evropské travinářské federace (European Grassland Federation).
V České republice se více uplatňuje nepícninářské využití travních porostů.
Původní, ale i nově zakládané travnaté plochy slouží jako významný krajinotvorný prvek s mnoha důležitými funkcemi.
