Uplynulý pěstitelský rok přichystal zemědělcům netypické podmínky. Suchý podzim se mimo jiné negativně projevil na příjmu živin rostlinami. Lepší nebyl ani vývoj v jarním období. Po dlouhé zimě, která skončila až ve druhé polovině března, následovalo téměř letní a velmi suché počasí v dubnu. „Rozhodující pro výnos řepky, jedné z nejdůležitějších ozimých plodin, byla aplikace druhé dávky dusíku do 10. dubna,“ upozornil posluchače Ing. Jaromír Šaroun ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. V důsledku vysokých teplot a sucha se po tomto termínu stal dusík pro rostliny již těžce přijatelným.
Problémy ve výživě a ochraně rostlin v letošním roce, doporučení pro následující období a mnohé další zaznělo na konferenci Nové metody a postupy ve výživě a ochraně rostlin v Lukavci u Pacova. Z tamější pokusné stanice, kde probíhají dlouhodobé výživářské pokusy, pocházely také některé prezentované výzkumy. Organizátorem akce společně s dalšími institucemi byl Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV).
Široký záběr
Aktuálními poznatky z výživy hlavních plodin zahájil sled patnácti zajímavých přednášek garant konference Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV. Posluchači se dozvěděli také informace o nové legislativě v oblasti používání hnojiv, nechyběly ani přednášky o poznatcích při hodnocení efektivní zásoby fosforu v půdě, nových technologiích při pěstování brambor, regulaci vytrvalých a rezistentních plevelů na orné půdě, ochraně rostlin a mnohé další. Zazněly také důležité informace o ozimé řepce, které se tento příspěvek věnuje.
Podzim rozhoduje
Jak připomněl Ing. Pavel Růžek, ozimá řepka je v jarním období bezesporu největším konzumentem dusíku. Rozhodující pro její růst v tomto období však je, v jakém šla výživném stavu z podzimu. Zvláště na půdách, které se špatně prohřívají, použijí rostliny podzimní zásoby pro jarní start, doplnil.
Poté, co se začne půda na jaře prohřívat, je nutné zahájit regenerační přihnojení řepky. Podle Ing. Šarouna by to mělo být 70 – 80 kg N/ha a stejné množství dusíku doporučil aplikovat také ve druhé dávce. Ta, podobně jako první, přišla letos na pole později, většinou ve druhé polovině dubna. V té době však byla využitelnost dusíku rostlinami v důsledku suchého a teplého počasí již komplikovaná. Jak dále tento přednášející upozornil, v období regenerace a butonizace nastává enormní nárůst všech rozhodujících živin. Podceňuje se podle něj zejména hnojení draslíkem a fosforem.
Hlízenkový rok se neopakoval
Období pro regeneraci a prodlužovací růst ozimé řepky bylo letos velmi krátké. Většina dobrých pěstitelů se proto snažila rostliny zpomalit ve vývoji regulátory růstu, a podpořit tak rozvoj větví založených od podzimu. Běžně používané regulátory růstu podle Ing. Šarouna řeší choroby, jako jsou fómová hniloba (Phoma lingam), cilindrosporióza řepky (Cylindrosporium concentricum), plíseň šedá (Botrytis cinerea) a další. Zdravotní stav porostů ozimé řepky byl proto letos na jaře velmi dobrý.
Podle Ing. Šarouna se často diskutovalo, zda regulace za suchého jara nebyly spíše škodlivé. Z výsledků, které přednášející posluchačům ukázal, vyplynulo, že letošní porosty ozimé řepky byly se 130 cm (o) průměrně o 40 cm kratší než v minulých letech. Avšak odpověď Ing. Šarouna zněla jednoznačně: „Vliv regulátorů růstu byl i v tomto problematickém roce dobrý.“ Při jarní aplikaci se mimo jiné zvýšil počet větví i šešulí.
V jaké míře se v roce 2009 rozšíří hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) trápilo na počátku roku nejednoho pěstitele. Katastrofický scénář z minulého roku se ale neopakoval, upřesnil Ing. Šaroun. Z ostatních chorob se vyskytovaly verticiliové vadnutí řepky (Verticillium dahliae), plíseň šedá, černě, ve větší míře padlí (Erysiphe cruciferarum) a plíseň zelná (Perenospora parasitica). Toto napadení se odrazilo v portfoliu chorob, jež se podílely na nouzovém dozrávání řepky. Jak Ing. Šaroun informoval, napadeno bylo 15 – 20 % rostlin, z toho 35 % hlízenkou, 15 % plísní šedou, 25 % fómovou hnilobou a 20 % verticiliovým vadnutím.
Rok 2008 s vysokou infekcí porostů řepky hlízenkou měli pěstitelé ještě živě v paměti, a proto letos s ošetřením neváhali. Přestože byl výskyt této choroby nižší, v pokusech SPZO bylo dosaženo po aplikacích fungicidů průměrného přírůstku výnosu přibližně 16 %. U modernějších přípravků byl zaznamenán nárůst výnosu až o 20 %.
Historicky nejvyšší sklizeň
Při pohledu na porosty ozimé řepky nikdo neodhadoval, že by letos mohlo být dosaženo vyšší úrovně sklizně semen této plodiny. Z přibližně 350 tisíc hektarů zemědělci sklidili přes jeden milion tun semen. Ing. Šaroun posluchačům také sdělil, že průměrný výnos plodiny 3,28 t/ha se stal historicky druhým nejvyšším od roku 1992.
Vysoká produkce zemědělských komodit není však vždy důvodem k radosti. Nad očekávání se řepka urodila také v celé Evropské unii a první odhady (18,3 milionů tun) skutečnost o dva a půl milionů tun předčila. To se samozřejmě odrazí na poptávce a s tím související výkupní ceně.
Řepka letos
Podle Ing. Šarouna je v letošním roce oseto ozimou řepkou kolem 360 tisíc hektarů, z toho však přibližně 25 % ploch špatně vzešlo nebo nevzešlo vůbec. Jak dále upozornil, podobně jako loni se opakovaly problémy s regulací této plodiny, neboť v důsledku teplého a vlhkého počasí a dostatku přijatelného N v půdě, alespoň v počátku podzimní vegetace, tvořily rostliny velké listy. Pěstitelé se proto za takových podmínek nemohou řídit obecnou zákonitostí a aplikovat regulátory růstu (RR) v době, kdy má řepka pět až šest pravých listů. V tomto případě je nutné regulovat porosty dříve (na čtvrtý, maximálně pátý pravý list).V pokusech SPZO v těchto případech také velmi dobře vycházejí dělené aplikace – 0,5 l/ha přípravku Lynx na čtvrtý až pátý pravý list + 0,5 l/ha RR na šestý až sedmý pravý list. Obecně to platí i pro ostatní RR (Horizon 250 EW, Lynx, Prosaro 250 EC, Caramba)
Porost, jehož hustota je 40 rostlin/m2 s počtem 10 – 12 listů na rostlinu, spotřebuje pro zimní růst 80 – 120 kg N/ha. Podstatná část potřeby jde z půdní zásoby využitelného N, zbylých 30 – 40 kg N/ha je nutné dodat, vysvětlil Ing. Šaroun. Dobu aplikace je podle něj třeba přizpůsobit mimo jiné době setí řepky a vývojovému stavu porostu. V zásadě tedy platí, že časně seté porosty by se neměly hnojit časně, protože u nich hrozí přerůstání, ale až v době vyvinutých šesti až osmi pravých listů. U pozdě setých porostů je naopak nutné dodat dusík okamžitě s výsevem pro podporu vývinu dostatečného množství listů v podmínkách dlouhého dne.
Klíčové informace:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., uspořádal společně s dalšími institucemi konferenci v Lukavci u Pacova, jež se zabývala problémy ve výživě a ochraně rostlin.
Loňský suchý podzim se mimo jiné negativně projevil na příjmu živin rostlinami.
Rozhodující pro výnos řepky, jedné z nejdůležitějších ozimých plodin, byla aplikace druhé dávky dusíku do 10. dubna.
Přes komplikace ve výživě ozimé řepky sklidili nakonec pěstitelé přes jeden milion tun semen této plodiny.
