Dění v oblasti geneticky modifikovaných plodin zaznamenalo v roce 2009 několik zásadních okamžiků. Německé Ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele (ministerstvo zemědělství) zakázalo v polovině dubna pěstovat na území státu transgenní kukuřici Mon 810 a odvolávalo se na takzvanou „ochrannou klauzuli“ a dvě nové studie o možném riziku pro životné prostředí. Kvůli stopovým příměsím v EU nepovolených transgenů se znesnadnil dovoz sóji, což bylo ostatně ohlášeno již před několika lety. Nicméně orgány EU měly v některých případech již od minulého roku k dispozici podklady, na jejichž základě mohly modifikace povolit podstatně dříve.
Zákaz GM kukuřice v Německu by ale mohl mít možná na kahánku. Tamní Centrální komise pro biologickou bezpečnost totiž poměrně záhy zpochybnila klíčové studie, na kterých stál. Její verdikt zněl takto: „Vědecké zhodnocení výsledků studií ukázalo, že žádná z nich neprokázala ohrožení necílových organismů kukuřicí Mon 810 za podmínek pěstování. Hodnocení spočívá také na tom, že vícero studií má z vědeckého pohledu nízkou kvalitu.“ Komise závěrem konstatovala, že Mon 810 nemá negativní vliv na životní prostředí.
Pochybná kvalita studií
Studie (Rosi-Marshall et al., 2007), ukázala větší mortalitu, ev. horší přírůstky u některých vodních organismů v důsledku kontaminace prostředí pylem a zbytky Bt-plodin. Komise ale upozornila, že autoři jako porovnávací materiál pro výživové pokusy nepoužili listy isogenního (shodného, ale nemodifikovaného) hybridu, ale jiného. Nestanovili ani obsah nutričních látek, tedy nebylo možné spolehlivě konstatovat, že rozdíl v růstu je zapříčiněn právě toxickým proteinem Cry 1Ab. Jde o zásadní nedostatek. Krom toho nebyla koncentrace Bt-toxinu v listu vůbec měřena.
Studie například také nestanovila, jaké skutečné expozici Bt-toxinu jsou organismy v životním prostředí vystaveny. Komise k tomu dodává, že se neprokázaly žádné jednoznačné rozdíly v rychlosti rozkladu běžného a Bt-materiálu. Kromě toho jsou podle ní koncentrace Bt-toxinu v prostředí nízké a časově a prostorově omezené, nadto se rychle rozkládá. „Mortalita byla pozorována v laboratorních podmínkách jen při nepřirozeně vysoké koncentraci, a jen u jednoho druhu,“ konstatuje ve svojí zprávě komise. (Tím se vedení experimentu podobá proslulému pokusu s housenkami monarcha stěhovavého, jehož výsledky byly obdobně špatně interpretovány, pozn. red.).
Obdobné výhrady měla komise ke studii (Bøhn et al., 2008), při které se perloočkám zkrmovala mouka z Bt-kukuřice s cílem zjistit, jak ovlivňuje jejich životaschopnost. Ukázalo se, že nepříznivě. Komise ale studii vytýká, že organismy vystavila v atypickém pokusu jednostranné výživě a zcela nepřirozené expozici Bt-toxinu. Podotýká, že horší životaschopnost vykázala i kontrolní skupina, krmená běžnou kukuřičnou moukou. Ani v tomto případě nebyly stanoveny nutriční vlastnosti krmiva.
Komise také zkritizovala novou studii (Schmidt et al., 2009), jež ukázala negativní vliv Bt-toxinu na larvy slunéčka dvoutečného. Ty byly v pokusu krmeny vajíčky zavíječe moučného, pokropenými roztokem této látky a vykazovaly větší mortalitu oproti kontrole. Komise ale upozornila na to, že není z popisu pokusu zřejmé, jak byl roztok aplikován a zda larvy slunéčka dostaly vždy shodnou dávku látky. Krom toho nebyla korektně zjištěna její koncentrace a biologická aktivita. V pokusu se projevila atypická mortalita, ze které komise podezřívá jiné škodlivé látky z aplikačního roztoku. V některých případech dokonce střední koncentace Bt-toxinu působila toxičtěji, než nejvyšší. Autoři studie mimo to počítali se stokrát větší expozicí než je možná v přírodních podmínkách. Komise také upozorňuje, že hlavní potravou dospělců a larev slunéčka jsou mšice, které podle dosavadních zkušeností Bt-toxin z listů nepřijímají. Kromě toho závěry této práce nepotvrdily další laboratorní a provozní pokusy.
Celkem komise, která spadá pod německé ministerstvo zemědělství, vytknula chyby šesti studiím. Německá ministryně Ilse Aignerová při původním zdůvodnění zákazu pěstování Mon 810 tvrdila, že se nejednalo o rozhodnutí politické, nýbrž odborné. Nyní se ukazuje, že vědecká kvalita prací je pochybná a nelze vyloučit, že zákaz byl předvolebním gestem, podobně jako předtím ve Francii. Trvání zákazu bylo také jedním z míst, kde se střetly německé politické strany v povolebních koaličních jednáních.
Vleklá administrativa
Příměsi v EU dosud nepovolených transgenních odrůd (resp. obava z jejich přítomnosti) ztížily koncem roku 2009 obchodování a dovoz sóji. Ta je pro evropské hospodářství klíčová, protože je hlavním zdrojem bílkovinné složky v krmivech.
Jako nejznámější případ lze označit podzimní zablokování 180 000 tun sóji z USA se stopami kukuřice Mon 88017 (o její povolení pro EU bylo zažádáno v roce 2005) ve španělských přístavech. Po obstrukcích v radě ministrů EU povolila (pro import, zpracování, zkrmení a na potraviny) tuto modifikaci až Evropská komice 30. 10., a to spolu s Mon 89034 (zažádáno 2006) a 59122 x NK603 (zažádáno 2005). Počátkem prosince získala souhlas také kukuřice Mir604 (zažádáno 2005).
Pozitivní odborné posudky od Evropského úřadu pro potravinovou bezpečnost (EFSA) přitom byly k dispozici v některých případech již v roce 2008 (u Mon 88017 od konce dubna 2009, u Mir604 počátkem července 2009). Orgány Evropské unie tedy mohly rozhodnout podstatně dříve a ušetřit jak dovozcům tak zpracovatelům mnoho starostí.
Období, které uplyne od okamžiku předložení žádosti až po schválení je, jak vidno, velmi dlouhé. Je tedy možné, že se obdobná situace, která nastala s dovozy sóji na podzim 2009, může opakovat i v budoucnosti s moderními GM odrůdami.
Příměsi v EU neschválených modifikací se našly i v dalších komoditách. Na konci září to byla GM řepka v Německu ve dvaceti tunách semen hořčice z USA. Následně se objevila příměs transgenních semen lnu (FP967 – tolerance k sulfonylmočovinám) v některých potravinách v Německu a Švýcarsku. Zhruba měsíc předtím se na trhu objevily nudle s modifikovanou rýží.
Čína podporuje GMO
Existuje možnost, že sója a další komodity, které se nepodaří uplatnit v EU, vyvezou producenti raději na expandující čínský trh. Tato zem je vůči transgenním plodinám vstřícná. Roste její význam jako dovozce a producenta GMO, uvádí informační servis Agra-Europe na základě informací z amerického ministerstva zemědělství. V roce 2009 umožnil tento asijský stát dovoz důležitých GM odrůd sóji, kukuřice a cukrovky. Zároveň se tam v rekordní výši prodávaly modifikované sójové boby a potraviny z transgenních plodiny z USA. Ministerstvo v budoucnosti očekává pokračování tohoto trendu.
Čína je z pohledu pěstování GM plodin na šestém místě – má 3,8 mil. ha. Povoleny jsou kromě výše uvedené kukuřice také Bt-bavlna, transgenní rajčata, paprika, petúnie, papája a topoly. Největší význam má Bt-bavlna, která roste na 69 % z 5,5 mil. ha věnovaných této plodině. Uvolnění transgenní rýže pro pěstování se sice stále odkládá kvůli obavám z jejího zanesení do běžné produkce a následujícího zákazu dovozu do EU (příměs nepovoleného GMO), ale pře nedávnem byla podle zahraničních agentur k pěstování povolena modifikovaná kukuřice.
V roce 2008 měl být v Číně schválen výzkumný program, ve kterém by se v následujících 15 letech mělo investovat 2,9 mld. amerických dolarů. Měl by sloužit k vývoji nových transgenních odrůd. Svoje výzkumné centrum tam také otevřelo Monsanto, a to v listopadu 2009.
