Spotřeba olejů a tuků dynamicky stoupá. Celý úspěch této komoditní skupiny je opřen o rostlinné tuky, jejichž výroba plynule roste tempem 6,4 % ročně. Zcela jednoznačně vítězí palmový olej, jehož produkce se za posledních patnáct let zvýšila o 213 %, stagnuje až mírně se snižuje význam tukové produkce sóji, klesá podíl olivového oleje, výrazně se snižuje zastoupení slunečnice na výrobě rostlinných olejů. Mírně naopak stoupá význam řepkového oleje.
Tyto informace uvedl prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) při zahájení v pořadí již čtvrté konference Prosperující olejniny, která se loni v první polovině prosince uskutečnila v Praze a Větrném Jeníkově. Upozornil také na nebezpečí využívání řepkových semen pro energetické účely. Podle jeho slov se 62 % produkce této plodiny přepracuje v Evropské unii na bionaftu. Objemově jde tedy přibližně o pět milionů tun. Místo toho se do Evropy doveze stejné množství palmového oleje, který je mnohem levnější a může se stát, že dovozy tohoto oleje postupně vytlačí řepku z pozice hlavní olejniny EU.
Stabilizátor ekonomiky
Podle prof. Vašáka jsou hlavní olejniny stabilizátory ekonomiky zemědělských podniků. Mezi lety 2003 až 2009 sledoval výnosy a ceny vybraných plodin a zjistil, že nejméně kolísaly s rozptylem 75 a 77 % ceny slunečnice a řepky. Nejvíce se za semena řepky platilo v květnu roku 2008 (10 956 Kč/t), nejméně naopak v srpnu 2006 (5333 Kč/t). U slunečnice byly hodnoty následující – maximum v březnu 2008 (11 100 Kč/t) a minimum v říjnu 2006 (5318 Kč/t).
Maloobjemové plodiny, jako mák či hořčice, mají ale gigantický rozptyl ceny – 217 a 180 %. Prof. Vašák předpokládá, že čeští pěstitelé mají cenu máku ve svých rukou, protože není větší vývozce máku než Česká republika. Nepočítá proto s tím, že by klesly plochy této plodiny. Naopak o hořčici soudí, že není pro příští dva roky perspektivní plodinou. Důvodem je její velké množství na Ukrajině.
Z obilnin prof. Vašák vybral pšenici, jejíž cenový rozptyl by měl být menší než u řepky či slunečnice, avšak kolísá až o 100 %.
Rekapitulace výsledků
Ing. David Bečka, Ph.D., z ČZU seznámil ve své přednášce posluchače s výsledky poloprovozních a maloparcelkových pokusů s řepkou olejkou v pěstitelské sezóně 2008/2009. Jak uvedl, poloprovozní pokusy zakládají celkem na osmi lokalitách (polovinu v teplejší oblasti a polovinu v chladnější), na dvou variantách – diagnostika a standard. Vysévají osm kontrolních odrůd plus dalších sedmnáct, v řadě případů novinek. K signalizaci náletu škůdců a k prognóze výskytu houbových chorob slouží jarní řepka, kterou vysévají na okraji pozemku již na podzim.
Vedle jiných znaků hodnotil Ing. Bečka citlivost odrůd k hlízence. Přestože letošní rok nebyl příliš vypovídající, mezi nejméně napadené odrůdy se zařadil NK Passion, Adriana, Chagall, Ontario, Labrador a NK Petrol. Mnohem důležitější však bylo zhodnocení nejvýnosnějších odrůd. Na diagnostické variantě se nepatrně lépe umístily liniové odrůdy, zatímco na standardní byla situace zcela opačná. V obou technologiích překvapivě zvítězila nová liniová odrůda Chagall následovaná Labradorem a hybridem PR45D03 u standardu a ES Neptunem s PR45D03 na diagnostice. Mezi novinkami se vedle Chagallu na přední místa probojovaly odrůdy NK Neptune a Goya.
Velmi sledovaným ukazatelem je také olejnatost. Jak Ing. Bečka sdělil, nejvyšší olejnatost naměřili u odrůd NK Passion, Adriana, Cadeli a Asgard. Z jeho prezentace dále vyplynulo, že mezi prvními deseti nejolejnatějšími odrůdami jsou pouze dva hybridy – PR45D03 a Exocet.
Mezi standardní a diagnostickou variantou byly ve sledovaných ukazatelích v poloprovozních podmínkách minimální rozdíly. Ing. Bečka zdůraznil důležitost listové výživy. Na řadě lokalit byl zjištěn jako deficitní prvek draslík a bór, na lehčích půdách také síra.
Maloparcelkové pokusy probíhaly v podobném duchu jako poloprovozní ve výzkumné stanici v Červeném Újezdě. Zařazen do nich byl větší sortiment odrůd (39). Mezi trojici nejvýnosnějších materiálů se dostaly hybridy – NK Petrol, NK Octans a PR44W22 následované liniemi – Ontario, NK Morse a Ladoga. Jak upřesnil Ing. Bečka, průměr hybridů (5,55 t/ha) převýšil průměr linií (5,41 t/ha) jen o tři procenta. K nejolejnatějším odrůdám patřily DK-Cabernet, Adriana, Cadeli a NK Passion. V souhrnných výsledcích maloparcelkových pokusů vychází lépe diagnostická varianta, zejména pokud jde o choroby stonku, výnos semen a HTS, zpravidla však bývá nižší olejnatost, doplnil přednášející.
Lze ještě zvýšit výnos?
Možností pro zvýšení výnosu řepky je několik, například výběr vhodného hnojiva, regulátoru či stimulátoru růstu nebo fungicidu. Podle informací Ing. Bečky aplikace hnojiva Urea Stabil (90 + 65 kg N/ha) zvýšila výnos řepkových semen o 8 % oproti kontrolní variantě (LAV 40 + 35 + 50 + 30 kg N/ha). Přípravek Route aplikovaný na podzim zase dobře působí na utváření kořenového systému, řepka lépe zakoření, což se také projeví v nárůstu výnosu.
Nový azolový přípravek Toprex zkoušel Ing. Bečka aplikovat na jaře, na podzim i v obou termínech. Největší výnosový přírůstek (8 %) oproti neošetřené variantě zaznamenal po podzimní aplikaci. Pozitivní efekt na HTS a obsah oleje měl také přípravek Hergit (aplikace ve fázi žlutého poupěte).
Jak dále z výzkumu vyplynulo, aplikace biofungicidu Polyversum, zvýšila výnos řepky o jedenáct procent, což je téměř srovnatelné s běžnými fungicidy strobirulinového typu.
Hlízenku lze podchytit již na agaru
Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) patří mezi nejvýznamnější patogeny ozimé řepky, slunečnice a do budoucna je ohrožen také mák. Jak připomněl Ing. Bečka, jde o polyfágní houbu, která napadá více než 360 druhů dvouděložných rostlin. Kromě obilnin jsou tedy všechny ostatní kulturní plodiny potenciálními hostiteli.
Diagnostikou výskytu této choroby se odborníci z ČZU zabývají již druhým rokem. Patogen izolují z opadlých korunních plátků na živné půdě v Petriho miskách. Korunní plátky se odebírají z jarní řepky seté na podzim, která kvete o týden dříve než ozimá, a z časně nakvétající odrůdy ozimé řepky Californium. Po týdenní kultivaci korunních plátků je již možné zjistit kolik jich bylo infikováno sporami a předpovědět infekční tlak hlízenky, vysvětlil Ing. Bečka. Z dvouletých výsledků prozatím vyplývá středně silná závislost mezi podílem infikovaných korunních plátků na živné půdě a výskytem hlízenky v porostu.
Každý rok je jiný
V posledních deseti letech se stalo vše, zdůraznil prof. Vašák. Zažili jsme například velmi krutou zimu 2002/2003, kdy řepka vymrzla (v ČR jsme měli výnos pouze 1,55 t/ha). Naopak nejteplejší zima byla na přelomu let 2006/2007 (výnos 3,06 t/ha). V zimě 2005/2006 řepka zase zůstala 105 dní pod sněhem a bez problémů přezimovala (výnos 3,01 t/ha).
Podle údajů z minulých let se prof. Vašák pokusil o prognózu pěstitelské sezóny 2009/2010, ve které pěstitelé podle prvních předpokladů oseli řepkou téměř 380 000 hektarů. Odhaduje, že výnos této plodiny by se měl pohybovat na běžné úrovni kolem 3 až 3,1 t/ha. „Jsem přesvědčen, že významný podíl na produkci řepky má nástup zimy – čím později přijde, tím je vyšší výnos,“ upozornil. Rozhodující vliv má také jarní a letní průběh počasí. „Nejvyšší výnosy jsou pravidelně tehdy, pokud jsou přibližně od poloviny května do poloviny července chladné noci a teploty přes den nepřesáhnou 25 °C, aby mohly rostliny asimilovat,“ vysvětlil.
Ing. Bečka se také zastavil u nové řepkové vegetace, kterou provázelo sucho v průběhu vzcházení rostlin. Dlouhý a mimořádně teplý podzim 2009 se ale pozitivně projevil na pozdě nebo špatně vzešlých porostech. Zajímavostí je, že mnohem více narostla nadzemní hmota, zatímco kořenový systém není příliš dobře vyvinutý, doplnil. Poukázal také na výskyt celé řady pro řepku nových škůdců – pilatka, vrtalka, extrémní výskyt mšic na podzim, předivka a květilka.
Klíčové informace:
Konference Prosperující olejniny se v první polovině prosince minulého roku uskutečnila v Praze a Větrném Jeníkově.
Přednášející hovořili zejména o řepce a máku, ale upozornili také na pokles pěstitelských ploch slunečnice.
