Trávy podobně jako ostatní plodiny citlivě reagují na dění v domácím i zahraničním zemědělství. Pokles ploch na semeno v posledních letech svádí k dojmu, že trávy jako takové ztrácejí význam. Není tomu tak, jde o velmi flexibilní okruh druhů, který má nevyčíslitelnou hodnotu v zemědělství, ale i mimo něj.
Trávy mají aspekt produkční i neprodukční. „Dokazuje to na jedné straně stagnace v živočišné produkci a minimální obnova luk a pastvin, o travních či jetelotravních směsích na orné půdě nemluvě. Zároveň však i zvýšená potřeba travních směsí v sektoru trávníkářství či směsí sloužících k obnově a regeneraci lidskou činností narušených oblastí,“ zdůvodnil doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., vedoucí OSEVY PRO, s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří. Na semináři Trávy a jejich produkční a neprodukční využití také připomněl, že na mimoprodukční význam travních porostů poukázalo již jednání Evropské travinářské federace v loňském roce v Brně. Seminář v Zubří pořádali Oseva PRO a OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., Zubří, a Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen.
Doc. Cagaš oznámil, že Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří má štěstí v tom, že v rámci svého výzkumného programu, společně s dceřinou organizací Oseva vývoj a výzkum řeší v současnosti jedenáct výzkumných projektů zaměřených na produkci trav na semeno, na uplatnění trav v užitkových trávnících i při obnově krajiny. „Jejich řešení je podporováno z prostředků Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, z privátních zdrojů i z prostředků Evropské unie. Na tyto projekty navazuje program šlechtitelský a poradenská činnost,“ uvedl.
Travní a jetelotravní semenářství
„České travní a jetelové semenářství si v rámci Evropské unie nevede špatně,“ sdělil Ing. Jan Macháč, ředitel Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen (SPTJS). Zdůraznil, že v průměru posledních let se Česká republika pohybuje rozsahem výměry semenářských ploch na třetím až čtvrtém místě. Horší je to podle jeho slov s výnosy, kde za předními produkčními zeměmi zaostáváme. „Současná hospodářská krize silně zasáhla i tuto oblast. Prakticky se v České republice zastavil odbyt zemědělských směsí a prodávají se jen směsi trávníkové,“ vysvětlil Ing. Macháč. To však podle něj ukazuje na značnou ekonomicko-ekologickou krizi našeho zemědělství.
Příčiny jsou podle Ing. Macháče následující. „Snižování množství srážek se u nás sice neprojevuje v ročních úhrnech, ale stále častěji se vyskytují období sucha, provázená vysokými teplotami. Ty silně ovlivňují růst a vývoj rostlin, navíc jsou tato období sucha v celoročním úhrnu vyrovnávaná přívalovými dešti a lokálními záplavami,“ konstatoval. Dalším významným faktorem je snížení stavu hospodářských zvířat z 0,9–1 VDJ na 0,4 VDJ/ha, což má za následek výrazně nižší produkci statkových hnojiv. Dodal také, že souběžně klesá podíl zlepšujících plodin, jako jsou víceleté pícniny, luskoviny, brambory a cukrovka. „To vše se spolu s nedostatečným vápněním podílí na snižování obsahu primární organické hmoty v půdě, snižování půdní úrodnosti a v neposlední řadě i na schopnosti půdy jímat a udržet vodu,“ upřesnil Ing. Macháč. „Proto se SPTJS obrátila na Ministerstvo zemědělství ČR a Agrární komoru ČR s důraznou apelací na řešení tohoto neutěšeného stavu, který vážně ohrožuje budoucnost naší země a zajištění její potravní bezpečnosti,“ shrnul.
Teplomilné trávníkové druhy
„Druhy teplomilných trav teplých podnebných pásem se liší nejen vzhledem od trav mírného pásma,“ předeslala v rámci své přednášky Ing. Magdalena Ševčíková z Výzkumné stanice travinářské Rožnov-Zubří. V zahraničí se tyto druhy běžně šlechtí, množí a následně jsou z nich zakládány klasické trávníkové druhy. „Rozdíl je však v technologii zakládání. Zakládají se buď oddenky, sazenicemi nebo drny,“ popsala Ing. Ševčíková.
Kromě odlišného typu fotosyntézy je rozdílný i růstový rytmus. Vysvětlila, že teplomilné druhy trav začínají růst velmi pozdě na jaře, kulminují ve vrcholném létě, potom jejich aktivita růstu přestává a při prvním ochlazení je vegetace zcela ukončena a přecházejí do dormance. Teplotní optimum jejich růstu je 25–35 °C, je tedy až o 10 °C vyšší než u trav mírného pásma. Jsou velmi odolné vůči suchu a horku, příkladem jsou cukrová třtina, kukuřice, čirok, ale i pícniny a trávníkové a okrasné trávy. V České republice jsou dobře známé plevelné druhy teplomilných trav, jako jsou ježatka kuří noha a rosička krvavá.
Perspektivní suchovzdorné druhy
Mezi druhy, jejichž využití by mohlo být perspektivní i v našich zeměpisných šířkách, patří Buchloe dactyloides (buvolí tráva, Buffalograss), Cynodon dactylon (troskut prstnatý, Bermudagrass) a Zoysia japonica (Zoysiagrass). Ing. Ševčíková vyzdvihla, že tyto druhy jsou značně tolerantní k suchu a horku, limitujícím faktorem pro jejich pěstování v našich podmínkách jsou však nízké teploty v zimním období. „Pro založení takového trávníku je rozhodující velmi jemně připravená půda umožňující přímý kontakt obilek s vlhkou půdou a udržení půdní vláhy v době vzcházení semen, případně zakořeňování oddenků, aby vůbec porost vzešel,“ doporučila.
Mezi další teplomilné druhy vyskytující se i na jižní Moravě náleží Cynodon dactylon. Tato původně kvalitní pícnina má v současné době desítky pícních odrůd, především pro pastevní využití. Teprve později z ní byly vyšlechtěny i trávníkářské odrůdy, kterých jsou již desítky. Jedná se o výběžkatý druh s nadzemními stolony a podzemními rizomy. Dorůstá do výšky 10–40 cm. Ing. Ševčíková přiblížila přítomným, že při nočních teplotách pod 0 °C nebo i při nízkých denních teplotách přechází porost do dormance, zhnědne a velmi dlouho trvá, než začne na jaře opět regenerovat. Dodala také, že ve vhodných podmínkách je konkurenčně velmi silný, ale následně může být jeho rozšiřování těžko kontrolovatelné.
Jako další teplomilný perspektivní druh uvedla Buchloe dactyloides. Rostlina ze severoamerických plání se nejdříve šlechtila pro pícní využití, později jako alternativní trávníkový druh. Je to dvoudomá rostlina, výběžkatá s nadzemními stolony, které zakořeňují a vytváří porost odolný vůči suchu a horku. Dosahuje výšky 10–20 cm. Vzhledem k častému výskytu v prériích je adaptovaná i na časté požáry. Její předností je relativní chladuvzdornost. Nové trávníkové odrůdy tvoří hustý, málo vzrůstný trávník. Využití je směřováno do krajinných trávníků ve směsi s původními druhy bylin. Množí se opět generativně i vegetativně.
Poslední představený rod Zoysia pochází z jihovýchodní Asie, pro trávníkářství se využívá několik druhů: Zoysia japonica, Zoysia matrella, Zoysia tenuifolia, jež se liší texturou listu a v souvislosti s ní i odolností vůči chladu. Jde o druhy výběžkaté, které se šíří rizomy a stolony, velmi pomalu, ale agresivně. Jsou tolerantní k horku, suchu i mírnému zastínění. Mají dobrou odolnost vůči zátěži, ale regenerace je následně pomalejší. Množí se také generativně i vegetativně.
Prosadit pěstování technických trav
„Úlohu trav je třeba zesílit – v živočišné produkci navýšením podílu trav a jetelovin v krmné dávce u přežvýkavců a zkvalitněním stávajících TTP,“ apeloval na přítomné doc. Cagaš. „Máme dostatek domácích kvalitních odrůd, jak dokazují zkoušky pro Seznam doporučených odrůd. Bude však nutné prosadit pěstování vybraných trav pro účely technické, zejména pro bioplynové stanice a podle možností také pro přímé spalování. Je třeba prosadit trávy do biokoridorů,“ zdůraznil. Připomněl, že na všechny tyto aspekty upozorňuje studie zpracovaná vědeckou skupinou při VST Rožnov-Zubří, která byla poskytnuta do diskuse ke koncepci českého zemědělství.
Klíčové informace: • Máme dostatek domácích kvalitních odrůd trav, dokazují to zkoušky pro Seznam doporučených odrůd.
• Krize zasáhla také odbyt zemědělských travních směsí, více se prodávají směsi trávníkové.
• Úlohu trav je třeba zesílit – v živočišné produkci navýšením podílu trav a jetelovin v krmné dávce u přežvýkavců a zkvalitněním stávajících trvalých travních ploch.
