O výživě řepky je v současné době téměř rozhodnuto. Majoritní podíl dusíku z půdy byl rostlinami přijat díky velkému kořenovému systému. I v současné době jsou řepky vyživeny N dobře. V půdách však začíná v posledních letech chybět lehce přijatelná forma fosforu, draslík, vápník a další živiny, což se projevuje jejich deficitem v rostlinách po zimě, kdy nejsou rostliny schopny přijímat živiny z hůře dostupných forem. S tímto faktem by zemědělci měli počítat v další vegetační sezóně. Zapomínat by neměli ani například na síru, které řepka za svůj život potřebuje minimálně 70 kg/ha.
V současné době však mohou pěstitelé podle Ing. Jiřího Dostála, CSc., z firmy AGROEKO Žamberk spol. s r. o., ještě ovlivnit výživu hořčíkem. Po odkvětu řepky, tj. kdy nehrozí popálení pohlavních orgánů květu, lze společně s ošetřením proti bejlomorce a chorobám aplikovat 5% roztok hořké soli, vysvětlil.
Jak upozornil, v průběhu dosavadní vegetace, zejména pak v období dlouživého růstu až květu rostliny vykazovaly značně deficitní výživný stav Mg. Hořčík je stavebním kamenem chlorofylu a podílí se na aktivaci metabolismu energie, kterou řepka zhodnocuje při tvorbě semen jak při vývoji embria, tak při ukládání energeticky bohatých asimilátů, vysvětlil Ing. Dostál.
Při aplikaci hořčíku v hořké soli se také rostlinám přivádí další využitelná síra, které se řepce rovněž v dosavadní vegetaci nedostávalo. Dávka síry takto aplikovaná je sice malá, ale v lokální utilizaci se může příjemně v metabolismu řepky uplatnit. Rovněž jsou známy příznivé účinky síry a hořčíku v posílení rezistence rostlin vůči některým patogenům, zejména pak houbovým chorobám. O ekonomice sólo vstupu s hořkou solí v této fázi lze polemizovat. Pokud se pro nadlimitní výskyt patogenu s aplikací pesticidů počítá, pak možný tank-mix s hořkou solí pro nízkou cenu hnojiva vykazuje významnou rentabilitu hnojení, domnívá se Ing. Dostál.
