Často se uvádí, že šlechtění rostlin je staré jako jejich pěstování samotné. Tento fakt je možné doložit mnohotvárností rostlinných forem pocházejících z období starověku. Šlechtění však musela předcházet domestikace rostlin. Jako první byly zřejmě pěstovány obilniny, zejména ječmen, pšenice, proso v jihozápadní Evropě nebo kukuřice v Americe. Šlechtí se dodnes, protože šlechtitelé i pěstitelé neustále usilují o spojení vysoké jakosti a výnosu.
Základem šlechtění pšenice je kombinační křížení, při kterém šlechtitelé kombinují znaky či vlastnosti rodičů. Například rodič A je jakostní odrůda náchylná vůči padlí a rodič B má odolnost proti padlí dobrou. „Množství takzvaných teoretických vylepšování je neomezené. Můžeme zlepšovat jakoukoli požadovanou vlastnost,“ uvedl Ing. Petr Laml, hlavní šlechtitel RAGT Czech Branišovice. Čím více vlastností a znaků se snažíme kombinovat, tím více se šance na úspěch snižuje. „Nikdo neví, co se nakombinuje a hlavně jak to v potomstvech nalézt, ne všechny znaky se podaří pomocí metody crossing-over přenést,“ konstatoval.
Vyšlechtění odrůdy Federer
Letos byla v České republice po devíti letech povolena česká odrůda ozimé pšenice Federer s jakostí E. Aby mohla být tato odrůda vyšlechtěna, bylo nutné vybrat vhodné rodiče do křížení. Ing. Laml vyznává tři teorie. Jednou z nich je křížení špiček. Princip spočívá v nakřížení nejlepších odrůd, které jsou k dispozici mezi sebou. Výhodou je, když jsou zmíněné špičkové materiály dobře adaptovány do regionu, pro který jsou šlechtěny. Pro podmínky České republiky budou tedy vhodné odrůdy z Německa, pro Slovensko zase odrůdy z Rakouska a Maďarska, ale i z Moravy.
Další teorií je křížení geneticky divergentních rodičů. Pokud se kříží odrůdy v rodokmenu nepříbuzné, pak se předpokládá dosažení vyšší „heteroze“. Po ustálení linií v generaci šest a sedm se předpokládá vyšší výnos než u příbuzenského křížení. Poslední teorie, která se při šlechtění používá, je zabudování takzvaných allienních genů. Jde o přenos genů z příbuzných rodů nebo druhů pšenice. Pšenice celkem snadno přijímá tyto geny. Celý proces může trvat až dvanáct let.
U Federera bylo použito křížení trojcestné A x B x C. Prvotními rodiči odrůdy Federer jsou odrůdy Hana a Alana. Hana byla vyšlechtěna v roce 1985 křížením odrůd NS 984 x Miron 808 x Moisson. Alana v roce 1997 křížením odrůd Hana x Mercia. V roce 1992 bylo dokříženo odrůdou Drifter, která má vysokou produktivitu. Hana měla vnést do odrůdy kvalitu, Alana zase stabilitu a Drifter výnos.
Postup selekce
Z 300 potomstev bylo vybráno pouze patnáct, z každého potomstva šest rostlin, tedy celkem 15 x 6 = 90 potomstev rostlin generací F4. Vše by se mělo hodnotit ve stejné fázi, příkladem může být rozdíl v metání u odrůdy Akteur a Bodyček. Protože je Bodyček ranější, bývá dříve napaden chorobami než Akteur, který ve stejné době zatím žádnou infekci nemá. Z patnácti rodin mělo osm vysokou jakost, šest dobrou a pouze jedna nebyla jakostní. „Je lepší brát více potomstev z jedné pěkné rodiny nebo preferovat z každé dobře hodnocené rodiny pouze jedno potomstvo. Záleží na šlechtiteli, kterou metodu zvolí,“ přiblížil přítomným Ing. Laml. Dodal, že cílem by vždy měla být pšenice potravinářská elitní, minimálně takzvaná áčková. U Federera bylo 61 linií po sklizni rozborováno na HTZ a objemovou hmotnost.
Přihlášením do Státních odrůdových zkoušek šlechtění jako takové končí. Následuje neméně důležitá práce s homogenitou. Standardní postup od křížení do registrace trvá dvanáct let. Cyklus lze zkrátit maximálně o jeden až dva roky.
Jaká tedy je?
Podle zástupců společnosti dosahuje Federer vysokých výnosů ve všech výrobních oblastech. Dokonce výnosově překonává i kontrolní odrůdu Akteur. Důkazem jsou tříleté výsledky výnosů z kukuřičné, řepařské a obilnářské výrobní oblasti, kde odrůda Federer dávala o 4 q/ha vyšší výnos než Akteur.
Jedná se o polopozdní až pozdní odrůdu s dobrou mrazuvzdorností. Pro pěstování je nejvhodnější řepařská a obilnářská výrobní oblast. Dařit se jí bude také v kukuřičné a bramborářské oblasti, kde se však doporučuje pěstování na lepších půdách.
Jak Ing. Laml připomněl, u Federera se spojuje potravinářská kvalita, vysoký výnos a dobrý zdravotní stav.
Klíčové informace: • Po devíti letech byla vyšlechtěna nová česká elitní odrůda ozimé pšenice Federer s potravinářskou jakostí E.
• Standardní postup od křížení do registrace trvá dvanáct let.
• U Federera se spojuje potravinářská kvalita, vysoký výnos a dobrý zdravotní stav.
