Pokud u škodlivých organismů poklesne citlivost na pesticidy, nejde o nic mimořádného. Plevele, houby či hmyz se přírodním podmínkám přizpůsobují miliony let a mají proto k dispozici mnoho mechanismů, jak na změny ve svém okolí reagovat. Pěstitelům tato jejich schopnost samozřejmě dělá těžkou hlavu, protože jim způsobuje často těžko předvídatelné hospodářské škody.
V současné době v České republice opět roste podíl řepky v osevním postupu a lze předpokládat, že se to do budoucna nezmění. Jedním ze závažných škůdců této plodiny je blýskáček řepkový. Pracovníci AGRITECu, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o. (společně s dalšími členy projektového týmu: VÚP Troubsko; VÚOL Opava; MZLU Brno, ZVT Kroměříž) již třetím rokem sledují změny v jeho citlivosti vůči pyretroidům, skupině účinných látek, které se v ochraně proto tomuto škůdci dlouhodobě používají.
Výsledky zatím vypadají pro většinu republiky příznivě. Nicméně, některé lokality už vykázaly značnou ztrátu citlivosti vůči registrované dávce. Jinými slovy, pro části České republiky je potvrzeno, že mají stejný problém, jako intenzivně hospodařící část Evropy.
První výpadek účinnosti tohoto ošetření je mi znám z Domažlicka zhruba před třinácti lety, nicméně, pokud si dobře pamatuji, nepodařilo se tehdy stanovit, zda se jednalo o chybu agronoma nebo rezistenci. Druhá možnost není vyloučena.
Podle informací Bavorského ústavu pro zemědělství se v této sousedící německé členské zemi podařilo laboratorně potvrdit rezistenci blýskáčka už v roce 2004. Mapa ve zprávě z roku 2010 o pak ukazuje červené tečky značící nevyhovující účinek pyretroidů rovnoměrně rozeseté po celém území tohoto státu. Už ve zprávě z roku 2006 ostatně Unie pro podporu olejnatých a proteinových rostlin označovala účinnost pyretroidů v celém Německu za víceméně nedostatečnou. Jednalo o pyretroidy skupiny II, což je většina z používaných účinných látek této skupiny.
Česká republika je, jak se zatím zdá, ve výhodě. Zastoupení řepky v osevním postupu bylo dlouhou dobu nižší než západních zemích, stejně tak se insekticidy používaly umírněněji, agronomové nejednou sáhli pouze k ošetření okrajů pole. Tato přednost by se ale neměla promrhat.
Věc selekce
„Letos běží projekt třetím rokem a mimo jiné se také zabývá monitoringem citlivosti blýskáčků vůči pyretroidům na různých místech České republiky. Cílem je postihnout, jestli se citlivost vzorků z jednotlivých lokalit liší a o kolik,“ popisuje při našem setkání v Šumperku Ing. Marek Seidenglanz z Agritecu, který má výzkum na starosti.
„Zatím nám například vychází, že citlivost blýskáčků od polského příhraničí, z Opavska, je pětinásobně nižší v porovnání se skupinou sběrů z jižní Moravy, Hodonínska,“ dodává.
Vysvětlení není jednoduché a zatím pouze hypotetické. Ing. Seidenglanz připomíná, že se na celou věc musíme dívat v evropském kontextu. „Polsko má dlouholeté a myslím si vážné problémy s rezistencí blýskáčků. Oproti tomu Rakousko, i když blýskáčky testují zhruba šest let, dlouho nezaznamenávalo žádné posuny v citlivosti,“ vysvětlil. Dalším vysvětlením by mohlo být to, že se jedná spíše o chudší regiony, kde pěstitelé spíše sáhnou po nejlevnějším ošetření, což odpovídá pyretroidům.
Jedna hypotéza je založená na rajonizaci plodin. „Oblasti, kde většinou zjišťujeme sníženou citlivost, jsou zpravidla podhorské a horské regiony, o kterých se říkalo, že tam řepka patří. Takže se tam mohly vyselektovat odolnější populace, protože se setkávají s insekticidy delší dobu. Je to ale jen spekulace. V Polsku si například problémy s rezistencí blýskáčka vůči pyretroidům spojují s intenzivním používáním chlorovaných uhlovodíků v minulosti. To z toho důvodu, že pro tyto skupiny mají pravděpodobně shodný mechanismus vzniku rezistence, tedy vyšší aktivitu enzymů umožňujících účinnou látku odbourat. Jsou z toho podezřelé především monooxygenázy. Důvody ale budou asi i další,“ shrnuje Ing. Seidenglanz.
Přirozený zisk odolnosti
Ing. Seidenglanz ale nabízí na vznik odolnosti i další než jen negativní pohled: „Fytofágní hmyz, zvláště takový, který je vázán jen na jednu rostlinu, nebo na úzký okruh rostlin, jako právě blýskáček na brukvovité, má dlouhou historii společného vývoje. Když to vezmeme jednoduše, rostlina je v pozici toho, kdo se brání brouku a pořád na něj chystá nástrahy, aby se ho zbavila pomocí mechanických i chemických bariér. U řepky je to typické, mnoho glukosinolátů je považováno za metabolity, které mají také význam v obraně proti škůdcům a chorobám. Hmyz získal dávno před tím, než člověk začal používat insekticidy, schopnost vyrovnávat se s chemickými nástrahami. Pokud to nedokáže, tak ze vztahu vypadne. Blýskáček je evidentně schopný se vyrovnávat se vším možným. Že se na rostlině objevila nová chemická látka pro něj vlastně není novinka, je na to pravděpodobně připravený a disponuje mechanizmy, které mu umožní se s tím během doby vyrovnat. Existují odhady doby, za kterou se citlivost populace hmyzu přirozeně sníží, a to bez ohledu na to, jestli zemědělci stříkají dobře nebo špatně. Není to tedy vlastně vina člověka v pravém slova smyslu. Pro pracovníky v ochraně je to do určité míry výzva.“
Zároveň upozorňuje, že používat slovo rezistence není v tomto případě zcela v pořádku. Z čistě vědeckého pohledu je u blýskáčka velmi těžké definovat rezistenci. Ta se určí například stanovením střední letální dávky vzorku (LD50) a dalším krokem je její porovnání s hodnotou prokazatelně citlivé populace. To u blýskáčka nejde, protože taková populace není k dispozici.
Uvítají více vzorků
V rámci sledování porovnávali první rok asi 40 různých sběrů, především na Moravě, kam to mají blíž, loni jich už bylo 111, částečně také z Čech. Velmi by ale uvítali spolupráci zemědělců z celé republiky. Vypracovali totiž jednoduchý postup, jak agronom může brouky sebrat, zabalit a rychlou zásilkovou službou poslat do Šumperku, aniž by utrpěli. Benefit budou mít obě strany. Agritec (sběry mohou být samozřejmě zasílány i do dalších institucí účastnících se projektu: VÚP Troubsko; VÚOL Opava; MZLU Brno, ZVT Kroměříž) získá vzorky z celé republiky, pěstitel se dozví, jak je na tom jeho populace s rezistencí. Analýza je financována grantem Národní agentury pro zemědělský výzkum.
Výsledky sledovaní zatím ukázaly například již zmíněné pětinásobné snížení citlivosti. To je podle Ing. Seidenglanze již hospodářsky významné. Znamená to, že při testování koncentrace odpovídající registrované dávce přežije devět z deseti brouků po standardních pěti hodinách, kdy by měl být efekt ošetření víceméně konečný. Kontrola po 24 hodinách může ukázat mírně lepší výsledky, ale většinou se příliš neliší.
Jako testovací standard slouží především esterický pyretroid lambda-cyhalotrin, který patří spolu s většinou používaných do zmíněné ohrožené skupiny II (používá se metoda IRAC 11). Některé německé zdroje uvádějí, že pyretroidy skupiny I (éterické, např. etofenprox nebo tau-fluvalinate) mohou být při vzniku rezistence k první skupině ještě účinné. „Podle našich sledování to tak ale většinou není. Kde nepůsobí běžný esterický pyretroid, tam nefunguje ani etofenprox, i když je na tom trošku lépe. Především v oblastech, kde je to na hraně a první zmíněný teprve začíná selhávat. Jakmile se totiž blýskáčkům zvýší hladina monooxygenáz, tak jim to umožní odbourávat i další pyrethroidy,“ konstatuje Ing. Seidenglanz.
Dodal, že mají z rizikových oblastí hlášeno několik případů, kdy zemědělec pole postříkal a přípravek vůbec nezabral. Pak samozřejmě požaduje po dodavateli náhradu a sporné vzorky putují často do Šumperka. „V několika případech jsme zjistili, že jde o nejnižší citlivost, jakou jsme zatím zaznamenali,“ konstatuje Ing. Seidenglanz.
Těžkosti pokusnictví
Vlastní testování probíhá na první pohled jednoduše. Do lahviček se nakape roztok účinné látky, rozprostře se po stěnách a po vyprchání rozpouštědla acetonu se do každé umístí deset brouků, kteří se dále sledují. Test je vhodný pro pesticidy s kontaktní účinností, jiné by znevýhodňoval. Variant je pět (0 – kontrola bez insekticidu, 4%, 20%, 100%, 500%), dávka látky se postupně zvyšuje, jedna z variant (100%) odpovídá registrované dávce.
Je ale potřeba porovnat laboratorní výsledky s polními. A tam už se naráží na mnoho zádrhelů. Vůbec problematické je sledování mortality na poli. Do porostů totiž neustále nalétávají další brouci, proto se musí jedinci počítat například časně ráno. Lze také zachytávat mrtvé jedince do misek, sledovat poškození květenství, to vše je ale velmi časově a pracovně náročné a dává odlišné výsledky. Insekticid také může mít repelentní účinek. „Proto se čistě z polních pokusů nedá ne rezistenci usuzovat,“ upozorňuje Ing. Seidenglanz. Navíc blýskáčků je více druhů a velmi těžko se od sebe dají poznat. „Jejich citlivost by mohla být odlišná a jejich zastoupení se může lišit během sezóny,“ připomíná Ing. Seidenglanz.
Jeden postřik proti všem?
„Projekt není zaměřen jen na blýskáčky, to je až v druhém sledu. Vycházíme z toho, že prvním krokem ochrany řepky je postřik proti stonkovým krytonoscům, který dělají prakticky všichni. Jde nám o to, že se na základě monitoringu náletu krytonosců čtyřzubého a řepkového snažíme zjistit, zda nastavení praktických termínů má smysl a jestli to nejsou vyhozené peníze a zda se tím zároveň neselektuje odolnost blýskáčků,“ shrnuje Ing. Seidenglanz.
Nálet krytonosců totiž není tak jednoduchý, jak by se na první pohled zdálo. Nejprve totiž vyletují samci a až nějakou dobu po nich samičky. Jestliže se jaro otevře časně a žluté misky jsou například koncem března plné „brouků“ je zároveň možné, že jde prakticky jen o samce. A ti nepředstavují pro řepku žádné riziko, protože škodlivým stadiem je larva. „Když se v této době stříká, tak je to zbytečné. Může se stát, že v některých letech se postřik aplikuje až o tři týdny dříve, než je potřeba. Proto může být v některých sezónách adekvátní postřik zdržet, nebo ho dokonce vypustit,“ zdůrazňuje Ing. Seidenglanz. Dalším faktorem totiž je, kolik samiček se nakonec ukáže, jaký je jejich podíl v populaci a kolik z nich je již připraveno ke kladení. Prozatím se zdá, že pokud je podíl samiček nad dvacet procent, je třeba se začít o porost starat. Konkrétní hodnoty pro jednotlivé druhy krytonosců ale bude nutné ještě upřesnit. „Zemědělci často postřikují na začátku dubna, ale my zaznamenáme první samičky připravené ke kladení kolem desátého dubna. Kladení pak trvá i do začátku května. Ve vztahu k ochraně proti blýskáčkům se nám jeví příznivé zdržovat ochranu proti krytonoscům jak to jen jde,“ shrnul Ing. Seidenglanz.
Popis k mapce
Porovnání citlivosti sběrů (vzorků) dospělců blýskáčka řepkového pořízených v roce 2009 v různých regionech ČR na esterické pyretroidy (Met 11 dle IRAC; doba expozice 5 h., 2009).
Červená barva označuje místo, na kterém byl odebrán vzorek, v němž bylo zaznamenáno v průměru 10 % a méně jedinců mrtvých či těžce postižených po vystavení dávce (odpovídající dávce registrované) testovaného esterického pyretroidu. Zbytek tvoří jedinci aktivní (obdobně i u dalších barev).
Oranžová barva je pro 11–25 % jedinců mrtvých či těžce postižených.
Žlutá barva je pro 26–50 % jedinců mrtvých či těžce postižených.
Zelená barva je pro 51–75% jedinců mrtvých či těžce postižených.
Modrá barva značí v průměru nad 75 % jedinců mrtvých či těžce postižených.
