Celá letošní sezóna jakoby si s pěstiteli brambor a nejen s nimi nehezky pohrávala. Hlavním negativním faktorem jsou povětrnostní podmínky, které od počátku roku charakterizují neustálé zvraty. Výsledkem jsou porosty brambor ve velice rozdílném stupni vývoje, s čímž souvisí jejich nižší odolnost vůči všem negativním činitelům. Příznivá zima přispěla k enormnímu výskytu škůdců. Problémy pěstitelé měli i se zaplevelením, nejvíce se ale potýkají s chorobami.
Tradiční odborný seminář věnovaný ochraně brambor uspořádal Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod (VÚB) na konci srpna v Havlíčkově Brodě – Perknově. Přestože se mnohým zemědělcům zdá, že nezažili horší ročník z hlediska počasí a jeho vlivu na brambory, doc. Ing. Valstimil Rasocha, CSc., z VÚB, připomněl například rok 1965, kdy výnos v Československu činil 8,4 t/ha nebo ročník 1976. To řada podniků sklidila sice i 20 t/ha hlíz, ale většina podlehla skládkovým chorobám.
Takové ročníky se však podle doc. Rasochy již nemůžou opakovat, protože šlechtění postoupilo mílovými kroky vpřed a především mají pěstitelé k dispozici účinné pesticidy. A jak by letos vypadaly brambory bez ochrany? Špatně. Důkazem toho jsou polní pokusy ve Valečově.
Choroby v plné síle
Na pokusných pozemcích Výzkumné stanice VÚB Valečov mohli pěstitelé porovnávat odkopy 200 odrůd brambor všech ranostních kategorií v neošetřené a ošetřené variantě (proti plísni a vločkovitosti). Nejmarkantnější rozdíly zaznamenali u velmi raných a raných odrůd, fungicidní ochrana ale významně ovlivnila všechny kategorie.
Ing. Petr Doležal, Ph.D., z VÚB, nejprve přiblížil posluchačům napadení brambor plísní v nati (seřazeno podle neošetřené kontroly). Z velmi raných odrůd nejnižšího napadení dosáhly k 13. 8. Rosara, Presto, Krasa, Valetta, Anuschka, Kiwi, Saline, nejvyššího naopak kříženec HZD 00-277, Karatop, Flavia. Z raných odrůd nejlepších výsledků dosáhly Adelina, Arnova, Martina, Poutník, nejhorších Ewelina, Secura, HZ 00-1430, Campina. Nejméně napadené polorané odrůdy byly HZ 99-387, Roberta, Žofie a další, nejvíce Lambada, Laura, Fontane a Lolita. Jak Ing. Doležal doplnil, k datu 25. 8. byla nať těchto kategorií téměř nebo zcela zničena.
U polopozdních a pozdních odrůd nebyl k 20. srpnu vývoj plísně v nati příliš dramatický. Nejméně napadeny byly odrůdy Kuras, Sibu, Signum, Krumlov, nejvíce Challenger, Latera, Euronova.
Přednášející pěstitele také seznámil s náchylností hlíz velmi raných a raných odrůd k napadení plísní bramboru (řazeno podle neošetřené kontroly). Podle výsledků byly až na pět odrůd –Impala, Karatop, Rosara, Salina, Velox – velmi rané brambory napadeny všechny (hodnoceno 25. 8.). Nejvíce postižena byla Bellarosa (napadeno přes 70 % hlíz). Rané odrůdy bez napadení (k 20. 8.) byly dvě – Adelina a Nancy, zcela na opačné straně grafu vyčnívala odrůda Baccara (napadeno téměř 60 % hlíz).
Dále se Ing. Doležal soustředil na obecnou aktinomycetovou strupovitost hlíz (k 20. 8.). Z velmi raných odrůd nebyla v neošetřené kontrole napadena pouze Rosara, naopak nejvíce poškozeny byly odrůdy Presto, Sprint, Riviera, Forza, rané odrůdy vykazovaly napadení všechny – nejméně Adeline, Aktiva, Almera, Arabela, Arnova, Barbora a další, nejvíce Monaco (8 %).
Vývoj v čase
Letošní rok začal pro brambory slibně – sadba byla zdravá a v dubnu panovaly vhodné podmínky pro výsadbu. Poté se však v důsledku vývoje počasí vše změnilo. Pokračovala rozvleklá výsadba hlíz až do konce června a kvalita sadby se zhoršovala (odklíčení hlíz, šednutí dužniny, rozvoj původce vločkovitosti a bakterióz).
„Letos není téměř žádná choroba, kterou bychom na poli nenašli,“ zdůraznil Ing. Ervín Hausvater, CSc., z VÚB. Choroby hlízy ohrožovaly podle aktuálních povětrnostních podmínek. Deštivý a chladný květen podpořil vývoj vločkovitosti hlíz, jejímž původcem je Rhizoctonia solani, stříbřitosti slupky (Helminthosporium solani), bakteriálního černání stonku a měkké hniloby hlíz. Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) v té době porosty na Vysočině nesužovala, ale docházelo k iniciaci zdrojů infekce. V následujícím suchém období (červen až polovina července) nastoupily na některých lokalitách vhodné podmínky pro obecnou aktinomycetovou strupovitost bramboru (Streptomyces scabiei), uvedl Ing. Hausvater.
Když už si pěstitelé brambor mysleli, že jejich porosty zcela uschnou a hlízy budou drobné, převzalo vládu deštivé období, které nastoupilo s velkou razancí v podobě přívalových srážek. Následkem bylo prudké obnovení růstu brambor a s tím související abionózy, které budou komplikovat i skladování. Obnovily se dále podmínky (trvají dodnes) pro plíseň bramboru, bakteriózy, vločkovitost i stříbřitost. Charakteristické pro letošní rok byla vysoká infekce hlíz plísní při nízkém napadení natě, zdůraznil Ing. Hausvater. Doplnil, že nejvíce jsou postiženy velmi rané odrůdy, které jsou vesměs náchylnější.
Sezóna ještě není u konce, jednoznačně lze podle Ing. Hausvatera očekávat vysoký výskyt plísně na hlízách u špatně ošetřených porostů, zvýšený výskyt bakterióz, vločkovitosti, stříbřitosti, lokálně strupovitosti, zhoršenou kvalitu hlíz v důsledku výskytu abionóz, skládkové choroby, v neposlední řadě vyšší podíl sestupněných a zamítnutých porostů.
Jak uvedla Ing. Jitka Dejmalová z VÚB, také saví škůdci se vyskytují ve velkém množství. K 25. srpnu činil nálet mšic na žlutou misku v Občinách 6963 kusů, což je nejvyšší číslo i v porovnání s infekčními lety 2007 a 2008. Předpokladem proto je, že letošní rok bude rokem silně infekčním. Dále se sleduje nálet křísů (celý červen vysoká letová aktivita) a ploštic.
Co chybí?
V posledních letech se významně posunula ochrana proti plísni bramboru. Také proti půdní infekci vločkovitosti, se kterou jsou stále větší potíže, je možné bojovat nově registrovaným přípravkem Amistar. Jak se ale posluchači dozvěděli od zahraničního hosta Dr. Johana Desnoucka z firmy Belchim Crop Protection sídlící v Belgii, paleta přípravků by mohla být pestřejší. Například na ošetření hlíz mají v EU-5 novinku s účinnou látkou fludioxonil a samozřejmě další přípravky. Posluchače také zaujal vysoký podíl zemědělců, kteří proti vločkovitosti porosty ošetřují. U sadbových brambor dokonce často volí dvojí ochranu – hlíz i půdy, upozornil Dr. Desnouck.
Co ale v ochraně brambor v České republice schází zcela, jsou přípravky proti stříbřitosti slupky. Pěstitelé nemají k dispozici dále přípravky proti drátovcům, kteří podle Ing. Hausvatera způsobují stále větší škody. Tam se však jistá naděje rýsuje. V Německu byl na výjimku povolen přípravek s účinnou látkou fipronil (granulát), který by postupem času mohl získat registraci i v ČR, domnívá se Ing. Hausvater. Zcela nepochopitelně také chybí biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Novodor, které jsou v ochraně brambor proti mandelince srovnatelné s chemickými přípravky.
Druhotné zaplevelení
Povětrnostní podmínky na mnoha lokalitách znemožnily vstup do porostů brambor a včasné ošetření preemergentními herbicidy proti plevelům. Pěstitelé proto museli přistoupit k postemergentním aplikacím, které v důsledku vysokého tlaku plevelů, nízkého protitlaku rostlin brambor, dlouhého období sucha a dalších faktorů nevycházely příliš dobře. To může být na některých polích základem druhotného zaplevelení porostů brambor.
Typické spektrum plevelů druhotného zaplevelení brambor tvoří podle Ing. Pavla Kasala, Ph.D., z VÚB merlík bílý a plevelná řepka. Ty vytvářejí velkou nadzemní hmotu. Jejich silné a tvrdé stonky mohou komplikovat sklizeň, a proto je v případě vyššího výskytu těchto plevelů nezbytné přistoupit k mechanickému ničení rostlin.
Jak upozornil Ing. Kasal, dalšími vděčnými druhy pro druhotné zaplevelení jsou zemědým lékařsky společně s kakosty. Ty vzchází později a půdní preemergentní herbicidy je většinou nezachytí. Dále se mohou vyskytovat violky, merlíky a jiné.
Na Vysočině se pěstitelé brambor mohou v posledních letech setkávat s novými pleveli. Jde především o laskavce a ježatku kuří nohu. Laskavec je podle Ing. Kasala náročnější na hubení, protože vzchází později a preemergentní aplikace jej většinou nezachytí. Ježatku lze dobře regulovat v raných fázích vývoje, pokud však přeroste do stadia třech až čtyřech listů, herbicidní účinnost již není spolehlivá. Rostliny, které přežijí jsou pak zdrojem zaplevelení.
Zejména po minimálním zpracování půdy se začíná rozšiřovat ve větším množství pcháč. Po letošní zimě (půda dostatečně nepromrzla) jsou také problémy s plevelnými bramborami. Dlouhodobě se proti nim podle Ing. Kasala osvědčují plné dávky přípravků Starane, Tomigan či Callisto a další.
Nedostatek brambor?
Kvalitních brambor bude nedostatek a nebudou levné. Tak by se podle Ing. Bohumila Vokála, CSc., z VÚB dala charakterizovat letošní situace v České republice. Útěchou ale pro pěstitele může být, že ceny za tuto komoditu se vyvíjejí pozitivně. Je to dáno jednak snížením ploch brambor v Evropské unii o 70 000 ha, ale také poklesem výnosů, které významné bramborářské státy hlásí na úrovni 10 až 20 %. Jak doplnil Ing. Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR, jsou státy, které budou brambory potřebovat, například Slovensko, Maďarsko, ani v Polsku nebude přebytek komodity, obrovský problém má také Rusko.
Klíčové informace:
Na konci srpna uspořádal Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod seminář zaměřený na ochranu brambor.
Vlivem letošního průběhu počasí lze v porostech nalézt širokou škálu chorob, zvýšený výskyt škůdců.
Pěstitelé se potýkají i s druhotným zaplevelením brambor.
