V České republice máme asi čtyři stovky bioplynových stanic, pro které by byla potřeba kukuřičná siláž zhruba ze 40 tisíc hektarů orné půdy. Bioplyn je jedním ze smysluplných využití biomasy pro stabilní dodávání elektrické energie a navíc lze z bioplynové stanice zužitkovat ještě odpadní teplo. Živiny se pak na česká pole vracejí v podobě digestátu. V roce 1990 se u nás pěstovala kukuřice na 420 tisících hektarech, letos to bylo na 330 tisících hektarech.
Není náhodou, že se letošní pátý ročník konference Energetické plodiny 2013 odehrál na Vysočině, kde je největší koncentrace bioplynových stanic v České republice. Dvě stovky návštěvníků z řad pěstitelů kukuřice a čiroku, ale i mnozí odborníci zabývající se bioplynem se ve Větrném Jeníkově dozvěděli další přínosné informace od pořádající společnosti KWS Osiva, s. r. o., odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, německého zástupce KWS Mais GmbH, prezidenta Agrární komory ČR nebo odbornice z Ministerstva zemědělství.
Philip Jung, německý odborný poradce pro kukuřici a čirok ze společnosti KWS Mais GmbH, seznámil přítomné s tamními zkušenostmi s pěstováním energetické kukuřice a bioplynovými stanicemi (BPS). V Německu je jich největší koncentrace v Evropě, přičemž množství BPS se tam odvíjelo od změn v zákonech týkajících se BPS. Od roku 2003 přibývalo ročně 200 až 300 nových BPS.V letech 2009 až 2011 zažilo Německo největší boom BPS – jejich počet vzrostl ročně až o tisícovku. V současnosti provozují naši němečtí sousedi na 7772 BPS s celkovým výkonem 3500 MW.*
