Pěstitelé by měli věnovat pozornost riziku výskytu virových zakrslostí obilnin. Podmínky totiž jejich přenašečům přejí. Upozornil na to Ing. Antonín Köhler z opavského oddělení Státní rostlinolékařské správy.
Jak Ing. Köhler připoměl, letošní podzimní počasí je teplotně nadprůměrné. V mnohém připomíná situaci v letech 2000 a 2001, kdy na ozimech v teplejších oblastech Moravy a Čech byly silné výskyty mšice střemchové (Rhopalosiphum padi), která infikovala ozimy virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Za druhé, teplé jaro a léto přálo vývoji trvale partenogenetickým generacím mšice střemchové, což znamená, že tyto mšice se množí jen partenogeneticky – živorodě a celou dobu života setrvají na sekundárních hostitelích (trávách a obilí). Mšice, které přezimují ve stádiu partenogenetických samiček, označujeme za anholocyklické. Nutno poznamenat, že tyto partenogenetické generace mšice střemchové patří k nejefektivnějším přenašečům BYDV. Zahubí je až přímrazky s poklesem teploty na -5 °C.
Teplotně nadnormální léto bylo rovněž příznivé pro kříska polního (Psammotettix alienus), který je nejvýznamnějším přenašečem viru zakrslosti pšenice (WDV). V průběhu teplého letního počasí došlo k jeho přemnožení, což může znamenat intenzivní šíření WDV do nově založených ozimů (zejména v blízkosti trvalých travních porostů). Jeho expanzi do mladých ozimů zastaví až pokles teplot pod 15 °C, kdy ztrácí svoji pohyblivost. A konečně, ječmeny a pšenice vyseté v září měly dostatek vláhy pro rychlé vzcházení a staly se tak ideálním prostředím pro zasídlení mšic a křísků.
