
Pěstování miličky habešské naráží v zemědělské praxi často na problém nevyrovnaných výnosů zrna a biomasy, což bývá způsobeno především chybami v agrotechnice a průběhem počasí. Agrotechnika teffu je primárně podřízena jeho specifickým biologickým vlastnostem, především mimořádně drobnému semeni. Hmotnost tisíce semen (HTS) se v závislosti na provenienci pohybuje v rozmezí 0,2–0,6 g, přičemž v etiopských kolekcích činí 0,241–0,285 g a u materiálů evropské či americké provenience dosahuje 0,3–0,6 g. Informuje o tom v časopise Úroda (12/2026) Ing. Tomáš Čermák (CARC) s širokým kolektivem autorů.
Právě HTS a velikost semen jsou primárními faktory určujícími nároky na přípravu seťového lůžka, dávkování osiva, hloubku setí i počáteční konkurenceschopnost porostu.
V tradičních oblastech Afrického rohu (Etiopie a Eritrea) tvoří teff klíčovou potravinářskou plodinu, jejíž produkce a zakládání porostů vycházejí jak z lidových zkušeností, tak z rozsáhlého polního výzkumu. Vzhledem k drobnému semeni vyžaduje teff důkladné zpracování půdy, které tradičně zahrnuje čtyři nebo více oreb či kultivací s cílem eliminovat plevele a zachytit půdní vláhu. Výzkumy ukazují, že redukce oreb (minimální zpracování) sice nemusí přímo snížit výnos, ale výrazně zvyšuje zaplevelení porostu. Na těžkých půdách (vertisolech) se pro zlepšení vodního režimu jako výnosově nejlepší ukázalo zakládání porostů na vyvýšených záhonech.
Tradiční ruční rozhoz na široko vyžaduje vyšší výsevky v rozmezí 25–30 kg/ha a vede k nerovnoměrnému vzcházení. Pokusy výzkumného centra Adet potvrdily, že přímé řádkové setí předčilo rozhoz o 30 %. Jako ekonomicky nejefektivnější varianta se ukázalo setí do řádků s roztečí 10 až 15 cm a výsevním množstvím 15 kg/ha. Ověřováno bylo i zakládání porostů výsadbou sazenic, které bylo z hlediska výnosů efektivní, ale ekonomicky neefektivní, uvádějí autoři článku.
Jak dále informují, pro podmínky České republiky představuje teff zajímavou alternativu s potenciálem ve skupině maloobjemových plodin. I v podmínkách České republiky bude nutné počítat s dodržením optimální teploty půdy na úrovni 15 °C. Přestože se v české literatuře objevují metodické údaje o pěstování teffu, nelze tyto údaje použít k obecným doporučením. Zásadním problémem je absence testování na větších plochách. V roce 2026 byl hodnocen běžný porost za účelem produkce osiva ve středních Čechách. Více informací k tomuto pokusu i pěstování teffu na produkci zrna naleznete v prosincovém vydání časopisu Úroda.*
Úvodní fotografie: K datu 3. 8. 2026 se porosty nacházely ve fázi zrání semen a dosahovaly výšky 60 až 70 cm Foto Václav Brant