
Trávovité plevele patří k tématům, které v posledních letech nabývají v řadě zemědělských podniků na významu. O příčinách jejich šíření, možnostech správné identifikace, herbicidní ochraně, riziku rezistence i o praktických problémech jsme hovořili s prof. Ing. Miroslavem Jursíkem, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Proč dnes představují trávovité plevele pro zemědělce stále závažnější problém?
Za nejvýznamnější považuji tři faktory. Prvním je jejich příbuznost s obilninami, v nichž se nejčastěji vyskytují, a z toho vyplývající obtížnější herbicidní regulace. Druhým faktorem je jejich dobrá přizpůsobivost současnému vývoji klimatu a třetím změny v technologiích zpracování půdy, zejména větší využívání minimalizačních systémů.
V čem je regulace trávovitých plevelů obtížnější než ochrana proti většině dvouděložných druhů?
Zejména v obilninách je regulace trávovitých plevelů obtížná, protože patří do stejné čeledi jako pěstovaná plodina. Výběr účinných látek, které jsou k obilninám dostatečně selektivní a zároveň působí na širší spektrum trav, je proto omezený. O to důležitější je správně určit konkrétní plevelný druh a podle něj zvolit odpovídající zásah. U trávovitých plevelů totiž zpravidla nelze spoléhat na jediný přípravek, který by spolehlivě pokryl celé spektrum.
Které trávovité plevele dnes způsobují českým pěstitelům největší problémy?
Z hlediska plošného rozšíření je nejvýznamnější chundelka metlice, která patří k nejčastějším ozimým trávovitým plevelům v obilninách. Závažnější problémy však mohou působit i druhy s lokálním výskytem. Zatímco v jednom podniku mohou představovat zásadní komplikaci, o několik desítek kilometrů dál se s nimi pěstitelé prakticky nesetkávají. Patří mezi ně například mrvka, sveřepy či kostřavojílky.
Dokážou zemědělci jednotlivé trávovité plevele správně rozpoznat už v raných růstových fázích?
V raných růstových fázích je diagnostika trávovitých plevelů velmi obtížná. Například odlišení mrvky od kostřavy ve fázi dvou listů může být problematické i pro zkušeného agronoma. Správné určení druhu je přitom zásadní, protože herbicidy používané proti trávovitým plevelům bývají často poměrně úzce spektrální a záměna může vést až k úplnému selhání účinku. Na podzim, kdy je riziko chybné identifikace vyšší, nebývají rozdíly mezi jednotlivými herbicidními řešeními natolik výrazné. Mnohem závažnější důsledky může mít nesprávné určení druhu na jaře. Plevele jsou sice v této době větší a jejich rozlišení by mělo být snazší, případná chyba při volbě herbicidu však může mít fatální následky. Pokud přípravek nevykáže dostatečnou účinnost, prostor pro následný opravný zásah už bývá velmi omezený. Plevele i obilnina jsou v pokročilejší růstové fázi a možnosti další účinné regulace se výrazně zužují.
Kam mohou pěstitelé sáhnout pro pomoc s určováním trávovitých plevelů?
Velmi užitečné jsou odborné atlasy klíčních rostlin plevelů, například publikace autorů Pavla Hamouze a Kateřiny Hamouzové. Ani při jejich použití se však pěstitel neobejde bez určité zkušenosti. K dispozici jsou také různé mobilní aplikace a nástroje využívající umělou inteligenci, na jejich výsledky bych se však bez dalšího ověření zcela nespoléhal. Za velmi praktické považuji projít porosty ozimých obilnin v době, kdy jsou trávovité plevele ve fertilní fázi a mají již vytvořená květenství. V této době je jejich rozlišení podstatně jednodušší – například psárku od chundelky nebo jílek od kostřavy už většina agronomů spolehlivě rozezná. Výskyt jednotlivých druhů je vhodné zaznamenávat do honových karet, a to i tehdy, pokud jde pouze o několik rostlin bez bezprostředního hospodářského významu. Pokud se pěstitel na stejný pozemek vrátí za dva či tři roky a objeví se výraznější podzimní zaplevelení trávovitými pleveli, může mu takový historický záznam výrazně usnadnit správné určení konkrétního plevelného druhu.
Celý rozhovor naleznete v podcastu TV Zemědělec a v časopise Úroda (12/2026).*
Úvodní fotografie: Z hlediska plošného rozšíření je nejvýznamnější chundelka metlice, která patří k nejčastějším ozimým trávovitým plevelům v obilninách Foto David Bouma



