Pokles zásoby Nmin v půdě pod ozimou řepkou

Kromě silných až přerostlých porostů řepky, u kterých je pokles nitrátů v půdě před zimou žádoucí, jsou i slabší, později seté porosty, jejichž podzimní růst příznivě reaguje na dobrou zásobu N_min v půdě, případně přihnojení dusíkem. Informuje o tom Ing. Pavel Růžek, CSc., a kolektiv Výzkumného týmu Integrované výživy rostlin CARC na webových stránkách ústavu.

Rozdílná situace v září a dnes

Zatímco v průběhu září byla podle těchto odborníků v půdě většinou dobrá až vysoká zásoba N_min, ke které mimo jiné přispělo nižší využití dusíku z aplikovaných hnojiv u předplodin řepky při nedostatku srážek. Během října došlo na některých půdách k výraznějšímu poklesu v důsledku odběru N rostlinami, ale větší množství N bylo také imobilizováno půdními mikroorganismy při rozkladu slámy, zejména po její mělkém zapravení do půdy a provlhčení půdního profilu po srážkách. Na přikulených půdách s rozplavenou povrchovou strukturou a menším provzdušněním mohlo dojít po srážkách také ke ztrátám dusíku ve formě N₂O denitrifikací. K vyplavení nitrátů do spodních vrstev půdy dosud kvůli nízkým srážkám nedošlo.

Žloutnutí spodních listů při dobré zásobě N_min v půdě

Již na konci září začaly u některých porostů řepky žloutnout spodní listy, přestože v půdě byla velmi dobrá zásoba dusíku, o které mimo jiné svědčilo i kadeření listů v důsledku vysokého obsahu nitrátů (úvodní fotografie). To mohlo být způsobeno zhoršením příjmu dusíku a dalších živin kořeny rostlin vzhledem k proschnutí půdy, nedostatkem některých živin (např. Mo, Mg, Mn a další, řešení pomocí listových hnojiv) potřebných pro metabolismus nitrátového dusíku v listech nebo intenzivnější imobilizací N půdními mikroorganismy při rozkladu slámy. Další příčinou mohla být také rezidua herbicidů aplikovaných k předplodině snižující aktivitu enzymu nitrátreduktázy v listech a řapících. Vzhledem k suchému a často i horkému počasí v letošním roce se u některých porostů řepky nepříznivě projevila aplikace půdních herbicidů na dvouděložné plevele k obilním předplodinám. Proto se doporučuje, zejména při mělkém zpracování půdy, vyhodnotit zastoupení dvouděložných plevelných rostlin včetně řepky, vzcházejících po provedené podmítce a případně zvolit před setím řepky hlubší zpracování půdy se zapravením posklizňových zbytků, zdůrazňují autoři textu.

Pokles zásoby N_min v půdě

Jak dále uvádějí, během září byla v půdě pod ozimou řepkou většinou dobrá až vysoká zásoba N_min, ke které mimo jiné přispěla nižší efektivnost hnojení dusíkem k předplodinám řepky. Na přiloženém grafu je znázorněn obsah nitrátového a amonného dusíku v půdě do hloubky 60 cm v polovině září a října pod průměrným porostem řepky. Během měsíce došlo k výraznému poklesu zásoby N_min v půdě, což bylo způsobeno nejen odběrem dusíku rostlinami, ale i jeho imobilizací půdními mikroorganismy při rozkladu slámy v horní vrstvě půdy. Přitom půdní mikroflóra upřednostňuje amonnou formu dusíku, proto byl její obsah v půdě již v září minimální. V místech s větším množstvím slámy byl slabší porost řepky, který vyžaduje přihnojení dusíkem. Výnosové výsledky u semen řepky ukázaly, že v letošním roce bylo kvůli jarnímu suchu efektivnější přihnojení N v podzimním období než v průběhu jara, dodávají zástupci CARC.

Tato publikace byla zpracována za finanční podpory projektu MZe ČR RO0426.

Úvodní fotografie: Porost řepky s dobrou zásobou N_min v půdě s příznaky nedostatku dusíku (Ruzyně) Foto archiv CARC

Obsah N_min v půdě pod ozimou řepkou (po ozimé pšenici, Ruzyně 2026)

Porost řepky po minimalizaci do 10 cm (Ruzyně, polovina října 2026) Foto archiv CARC

Slabší porost řepky v místech s větším množstvím slámy (Ruzyně 2026) Foto archiv CARC