Dřepčíci v nových osevech řepky

Díky extrémnímu suchu na většině území řepky prakticky nevzchází. Výjimku tvoří porosty zaseté v posledním týdnu července v oblastech, kde zapršelo. Jedná se ovšem o velké výjimky. V rámci monitoringu ÚKZÚZ byli ve 35. týdnu zaznamenáni v porostech čerstvě vzešlých řepek dospělci dřepčíka rodu Phyllotreta, v 36. týdnu i dospělci dřepčíka olejkového. Intenzita obou druhů dřepčíků se pohybuje většinou na slabé úrovni. Informuje o tom Rostlinolékařský portál.

Nová generace

Jak dále vysvětluje, brouci nové generace dřepčíků rodu Phyllotreta se líhnou v červenci a srpnu. Přežívají v té době zelených porostech (porosty kukuřice a okraje polí). Později začnou migrovat do vzcházejících výdrolů řepky. Podniky, které prosazují technologii časného setí řepky (koncem července), by měly pravidelně od 32. týdne kontrolovat porosty řepek a případně do nich umístit žluté misky. V případě, že počet brouků přesáhne číslo prahu škodlivosti (jeden brouk na metr řádku, případně 25 % poškozené listové plochy děložních lístků), je doporučeno ošetřit. Porosty s pravými listy jsou odolnější a odolávají tlaku dřepčíků lépe.

Z důvodu sucha a vysokého napadení zaznamenaného z posledních let se podle RL portálu očekává vysoký tlak i dřepčíka olejkového, který se začal v porostech také objevovat.

Problémem je rezistence

Rostlinolékařský portál upozorňuje i na další problém v ochraně proti dřepčíkům, a to je jejich rezistence vůči aplikovaným insekticidům. V hodnocení citlivosti dřepčíka olejkového bylo pro většinu testovaných účinných látek zaznamenáno významné zvýšení podílů rezistentních nebo silně rezistentních populací. I přesto zůstává základem ochrany použití klasických pyretroidů a acetamiridu, nebo jejich směsí. V regionech a lokalitách, kde byla zjištěna rezistence nebo snížená účinnost výše uvedených účinných látek, se doporučuje omezit podíl pěstované řepky na minimum, čímž se sníží i potřeba ošetření a rezistenční tlak, uvádí zpráva RL portálu.

Více naleznete v mapách Rezistence.  Podrobnosti o aktuálním výskytu škodlivých organismů řepky jsou dostupné v Mapách výskytu.

Úvodní fotografie: Dřepčík černonohý Foto J. Beránek, ÚKZÚZ