Perspektivy pěstování lnu a konopí

V Polsku narostly plochy konopí v letošním roce o 130 %, dozvěděli se návštěvníci tradičního polního dne společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s. r. o., v Šumperku. Věnován byl lnu a konopí a zaměřil se na nové dotační možnosti a praktické aspekty pěstování obou komodit v měnících se klimatických podmínkách.

Akci zahájil jednatel společnosti Ing. Prokop Šmirous, Ph.D., který zdůraznil, že pěstování minoritních plodin, jako jsou len a konopí, vyžaduje nejen odborné znalosti, ale také strategickou podporu státu. Vzácným hostem byl ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán, MBA, který vyzdvihl roli aplikačního výzkumu a soukromých výzkumných organizací, jako je Agritec, jež udržují genetické zdroje a šlechtí nové odrůdy adaptované na lokální podmínky. Uvedl, že technické plodiny představují pro české zemědělství velkou příležitost, zejména v souvislosti s vytvářením přidané hodnoty v papírenském a stavebním průmyslu. „Chtěli bychom finanční prostředky z evropských fondů směřovat právě do zpracování technických plodin, abychom snížili závislost na dovozu surovin,“ prohlásil ministr zemědělství.

Situace v Evropě

Polní den připravila společnost Agritec Plant Research s. r. o. společně se Svazem lnu a konopí ČR, z. s. Odbornou část moderoval Ing. Prokop Šmirous, CSc., předseda svazu. Zástupce Svazu lnu a konopí ČR, z. s., Ing. Stanislav Krmela, CSc., představil aktuální data o osevních plochách. Upozornil na dominanci západoevropských zemí, jako jsou Francie, Belgie a Nizozemsko, kde plochy přadného lnu stabilně rostou a pro rok 2026 se odhadují na 220 000 ha. Zajímavým trendem je nárůst pěstování ozimého přadného lnu, který nyní tvoří zhruba 25 % celkové plochy v těchto zemích. Cena dlouhého vlákna se po výkyvech stabilizovala kolem 3,5 až 6 eur/kg. U konopí je lídrem Francie s téměř 23 000 ha, zatímco světovou jedničkou zůstává Čína s 65 000 ha.

Na situaci v České republice navázala Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Připomněla, že české lnářství dosahovalo historického vrcholu v 50. letech minulého století, kdy se přadný len pěstoval na 36 000 ha. Průmyslové zpracování přadného lnu však u nás fakticky skončilo v roce 2010. V současnosti dominují plochy olejného lnu, které se pohybují pouze mezi 1000 a 1500 ha. Hlavním dodavatelem lněných semen do ČR je aktuálně Kazachstán s objemem přes 5000 tun ročně. U konopí setého plochy v loňském roce klesly na 126 ha, pro letošní rok se však díky novým zpracovatelským linkám očekává mírný nárůst.

Zkušenosti z Polska

Marek Radwański, prezident Polské komory lnu a konopí a majitel firmy Ekotex, sdílel zkušenosti s revitalizací sektoru v Polsku. Informoval o výrazném nárůstu ploch konopí v roce 2026 o 130 %, a to na zhruba 2000 ha. Polsko připravuje národní program revitalizace, který by měl podpořit nákup technologií, a to i použitých, pokud jsou specializované. Za Agrární komoru ČR promluvil viceprezident Ing. Jaroslav Michal, který připomněl tradici pěstování lnu na Vysočině a vyjádřil lítost nad zánikem tamních tíren. Budoucnost vidí také v transformaci bioplynových stanic na produkci biometanu, což by mohlo zemědělcům poskytnout stabilitu na dalších 15 let. Společně s ním byl přítomen i další viceprezident AK ČR Ivo Kasal, který rovněž podporuje rozvoj minoritních plodin.

Dotační tituly

Informace o přímé podpoře poskytla Ing. Markéta Altová z Ministerstva zemědělství. Pěstitelé mohou žádat o podporu na použité uznané osivo lnu do výše 18 Kč/kg a technického konopí do výše 100 Kč/kg. Zdůraznila také ohlašovací povinnost u konopí nad 100 m², která nově spadá pod ÚKZÚZ. Oživení textilního využití konopí v regionu V4 představil Michal Ruman, manažer Českého konopného klastru.

Šlechtění a agrotechnika v praxi

Po teoretické části následovala prohlídka polních pokusů, kde Ing. Marie Bjelková, Ph.D., podrobně vysvětlila specifika letošní sezóny. „Jaro bylo extrémně suché, v březnu a dubnu téměř nepršelo, což komplikovalo vzcházení, červnové srážky však porosty lnu zachránily,“ řekla. Účastníkům polního dne v Šumperku představila dvě nové odrůdy lnu registrované v roce 2026. „Arven je žlutosemenná odrůda olejného lnu s nízkým obsahem kyseliny linolenové. Vyniká vyšším výnosem a jemnějším vláknem, což ji činí atraktivní i pro technické využití. Druhou novinkou je odrůda Atreia s klasickým, tedy vysokým obsahem kyselny alfa linolenové. Atreia je určena pro potravinářské, krmivářské i medicinální účely díky svým vynikajícím nutričním parametrům,“ popsala Ing. Bjelková nové odrůdy lnu. V pokusech byly dále k vidění odrůdy ze Seznamu doporučených odrůd (SDO), například Agram, Raciol, Libra, Jantar, Astella či Aquarius. Účastníci si mohli prohlédnout také pokusy s biohydrogely a fungicidním ošetřením osiva.

Herbicidní ochrana a výživa

Ing. Bjelková informovala o výsledcích herbicidních pokusů. Upozornila na citlivost lnu vůči zaplevelení, zejména merlíky, které mohou výrazně komplikovat sklizeň kombajnem. Testovány byly mimo jiné kombinace přípravků Laudis v dávkách 1,5 až 2,25 l/ha, Galera, Lontrel 300 proti pcháčům a Basagran. Zdůraznila rovněž, že herbicidy proti jednoděložným a dvouděložným plevelům se nesmějí míchat v jedné nádrži (tank-mixu); aplikace musí proběhnout odděleně s odstupem jednoho týdne. U preemergentních herbicidů, například u přípravku Boxer, bylo zaznamenáno riziko fytotoxicity. K výživě Ing. Bjelková dodala, že len není plodinou, která by půdu výrazně vyčerpávala, ale plodinou doběrnou. Klíčový je pro něj dostatek fosforu, ideálně aplikovaného již na podzim, a nižší dávka dusíku 15 až 20 kg/ha v závislosti na kvalitě půdy.

Unikátní sbírka genotypů lnu

Unikátní částí pokusů v Šumperku byl sortiment 387 genotypů lnu, u nichž se sleduje 56 deskriptorů, tedy popisných dat, mezi které například patří morfologie květu, barva čnělek i technické parametry vlákna. Mezi nimi se podařilo obnovit i staré šumperské odrůdy, jako jsou Šumperský Horan, Rekord či Šumperský textilák. Jejich osivo bylo získáno od soukromého sběratele poté, co v oficiální genové bance zanikly. Ing. Bjelková zmínila také restringovanou odrůdu přadného lnu Jitka, která vykazuje vysokou citlivost vůči kadmiu a schopnost jeho akumulace, což ji předurčuje k fytoremediaci kontaminovaných půd.

Rozhoduje výška stonku

Diskuse se stočila i k technickému využití stonku olejného lnu. Pro papírenský průmysl, například pro papírnu v Olšanech, je využitelný stonek již od výšky 30 cm. Problémem zůstává cena sklízecí a zpracovatelské techniky. Moderní dekortikační linky, například Cretes nebo Andritz, stojí 1,2 až 3,2 milionu eur. Marek Radwański proto navrhuje cestu menších, cenově dostupnějších strojů pro farmáře s plochami kolem 200 ha, které by umožnily postupnou akumulaci kapitálu.

Závěrem polního dne proběhla diskuse o nutnosti propojit pěstitele a zpracovatele. Jak zaznělo od účastníků, žádný zemědělec nebude pěstovat plodinu, pro kterou nemá zajištěný odbyt. Polní den v Agritecu však ukázal, že díky novým odrůdám, jako jsou Arwen a Atreia, vědeckému zázemí a rostoucímu zájmu o ekologické materiály, včetně certifikovaných staveb z konopného betonu, má lnářství a konopářství v ČR potenciál pro svůj restart.

Úvodní foto: České lnářství dosahovalo historického vrcholu v 50. letech minulého století, kdy se len pěstoval na 36 000 ha. Průmyslové zpracování přadného lnu však u nás fakticky skončilo v roce 2010. V současnosti dominují plochy olejného lnu, které se pohybují pouze mezi 1000 a 1500 ha Foto Jana Pančíková

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec č. 36/2026.