Půdní organická hmota – základ půdní úrodnosti

V posledních letech je stále větší pozornost věnována půdám, jejich udržitelnému využívání, kvalitě, schopnosti plnit různé ekosystémové funkce, sekvestrovat uhlík a obecně jejich „zdraví“. Zdraví půdy bylo definováno jako schopnost živé půdy fungovat v rámci přirozených nebo obhospodařovaných ekosystémů tak, aby podporovala produktivitu rostlin a živočichů, udržovala nebo zlepšovala kvalitu vody a ovzduší a podporovala zdraví rostlin i živočichů. Z této definice vyplývá, že zdraví půdy nelze měřit přímo, ale pouze prostřednictvím indikátorů – měřitelných vlastností půdy nebo rostlin, které poskytují informace o schopnosti půdy správně fungovat. Evropská unie proto připravila návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy (Soil Monitoring Law), jehož cílem je zavést harmonizovaný rámec pro sledování stavu půd ve všech členských státech.

Zdravá půda

Směrnice navazuje na Strategii EU pro půdu do roku 2030 a má přispět k dosažení zdravých půd v celé unii do roku 2050. Jedním z klíčových prvků návrhu je zaměření na půdní organickou hmotu, resp. organický uhlík (C_org). Tento parametr je zásadní nejen pro úrodnost a ekologické funkce půdy, ale také pro klimatickou politiku EU, protože půda představuje významný rezervoár uhlíku.

Ukládání organického uhlíku

Dlouhodobé ukládání (sekvestrace) organického uhlíku v půdě patří k jedněm z nejúčinnějších opatření ke zmírnění (mitigaci) klimatické změny, přičemž současně přináší řadu dalších výhod, jako je zvýšení úrodnosti půdy, zvýšení odolnosti vůči dopadům klimatické změny (zejména zadržení vody v půdě) a celkové zlepšení ekosystémových služeb (např. rozmanitost a bohatost půdního edafonu, filtrace vody, optimalizace koloběhu fosforu, dusíku a dalších prvků atd.).

Obsah jílu v půdě je jedním z hlavních determinantů určujících množství organického uhlíku, které může být v půdě stabilizováno. Jemnozrnné minerální částice poskytují velký specifický povrch, na který se mohou organické látky adsorbovat, čímž se chrání před mikrobiální degradací. V posledních desetiletích se proto rozvíjí koncept poměru mezi obsahem jílu a organického uhlíku, který slouží jako indikátor potenciálu půdy akumulovat a stabilizovat organickou hmotu.

Tyto a další informace k tématu naleznete v článku (Úroda 9/2026) prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc., z ČZU v Praze a širokého kolektivu dalších autorů.

Úvodní graf – Vliv redukovaného zpracování a orby na obsah organického uhlíku u monokultury jarního ječmene a Norfolského osevního sledu; dlouhodobé stacionární pokusy Mendelu Brno (Balík et al. 2026)