Ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2026

V rámci výstavy Země živitelka byla předána ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2026 – Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce, jejímž cílem je podpořit a ocenit výzkumné aktivity vědců do 35 let, a Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje.

Ocenění v obou kategoriích předali ministr zemědělství Martin Šebestyán a předseda České akademie zemědělských věd (ČAZV) Vilém Podrázský.

Nejlepší z 56 návrhů

Tento rok bylo do soutěže o Ceny ministra přihlášeno celkem 56 návrhů. Hodnotící komise vybrala a ministr zemědělství schválil v každé soutěži první tři místa, spojená s finanční odměnou. Navíc je v obou soutěžích uděleno jedno Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2026

Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky obdržela Ing. Tereza Hřebečková, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze za recenzovaný odborný článek s názvem „Vliv vermikompostování kalů z akvakultury se zbytky salátu a odpadním papírem na potenciálně toxické prvky a perzistentní organické polutanty“. Oceněný výzkum představuje udržitelnou metodu zpracování kalů z akvakulturních systémů prostřednictvím vermikompostování s žížalami druhu Eisenia andrei. Výsledky prokázaly, že tento proces nejen urychluje stabilizaci organické hmoty, ale také efektivně snižuje biologickou dostupnost rizikových prvků a odbourává většinu nebezpečných organických polutantů. Z rizikového odpadu tak vzniká bezpečné organické hnojivo, což představuje významný krok v rozvoji cirkulární ekonomiky v moderním zemědělství.

Třetí místo získala Mgr. Eliška Beranová z Univerzity Palackého v Olomouci za recenzovaný odborný článek s názvem „Zesílená imunitní odpověď zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem“ Studie hodnotí účinky kyseliny šťavelové, používané k potlačení roztoče Varroa destructor na fyziologii a imunitu včely medonosné. Výsledky přinášejí nové poznatky o biologických dopadech léčby a mohou přispět k optimalizaci postupů při zachování zdraví včelstev.

Druhé místo obsadila Ing. Viktória Pipíšková z Mendelovy univerzity v Brně za recenzovaný odborný článek s názvem „Srovnávací analýza anatomie dřeva modřínu opadavého, smrku ztepilého a buku lesního ve smíšených porostech a monokulturách za rozdílných klimatických podmínek.“ Oceněným výsledkem je vědecký článek zaměřený na vliv sucha a druhové skladby porostů na radiální růst a anatomii dřeva modřínu opadavého, smrku ztepilého a buku lesního. Studie prokázala, že smíšené porosty zmírňují negativní dopady stresu ze sucha na hydraulickou vodivost dřeva, přičemž modřín vykazuje stabilní anatomickou stavbu dřeva, smrk citlivější reakci na sucho a buk schopnost aklimatizace na podmínky vodního deficitu. Výsledky přispívají k lepšímu pochopení adaptačních mechanismů lesních dřevin a mohou podpořit rozhodování o budoucím hospodaření v lesích v podmínkách probíhající klimatické změny.

První místo si odnesla Ing. Markéta Trefilová, Ph.D., z Chmelařského institutu, s. r. o., za recenzovaný odborný článek „Molekulární detekce sporangií Pseudoperonospora humuli ve vzduchu pomocí qRT-PCR a lapačů spor pro monitoring, predikci výskytu a zlepšení systému ochrany chmele v České republice.“ Práce se zaměřuje na vývoj přesné molekulární metody (qRT-PCR) v kombinaci s volumetrickými lapači spor využitelnými pro včasnou detekci a kvantifikaci sporangií plísně chmele (Pseudoperonospora humuli) v polních podmínkách. Dosažené výsledky úzce korelovaly s meteorologickým indexem peronosporového počasí, což umožňuje výrazně zpřesnit dosavadní systémy krátkodobé prognózy plísně chmele. Využití této metodiky vytváří klíčový podklad pro cílené plánování fungicidních ošetření, snížení nákladů i podporu antirezistentní strategie při postupném úbytku účinných látek. Tento přístup zároveň snižuje ekotoxikologickou zátěž pro prostředí při zachování vysoké jakosti chmele, čímž posiluje konkurenceschopnost a exportní potenciál českého chmele.

Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2026

Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky získal RNDr. Tomáš Erban, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i, (CARC) za metodiku s názvem „Metodika pro hodnocení interakce mezi střevními parazity včely medonosné a pesticidy.“ Metodika představuje zcela inovativní hodnocení rizik pesticidů na včely skrze interakce pesticidů se střevními parazity. Metodika kombinuje inovativní biologické testy s molekulárními analýzami zahrnující kvantifikaci parazita a zároveň identifikaci mechanismu účinku interakce. Aplikací metodiky v praxi je možné odhalit skrytá rizika pesticidů, a případně i jiných látek, na včely.

Třetí místo obdržel Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., (CARC) za výsledek druhu odborná kniha s názvem „Význam statkových hnojiv pro udržitelné obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách změny klimatu (kvalita a zdraví půdy)“. Monografie hodnotí vliv aplikace statkových (hnůj, kejda) a ostatních (minerální, organické) hnojiv na kvantitativní a kvalitativní parametry zemědělských půd v současných měnících se podmínkách prostředí zemědělské výroby v České republice. Vědecký přínos studie spočívá především ve statistickém vyhodnocení a modelování rozsáhlého souboru naměřených dat z dlouhodobých polních experimentů, které podrobně mapují vliv různých způsobů hnojení na kvalitu a zdraví zemědělské půdy. Publikace exaktně prokazuje nezastupitelnou roli statkových hnojiv pro udržení půdní úrodnosti v podmínkách klimatické změny a poskytuje vědecky podložená doporučení pro udržitelné zemědělské hospodaření.

Cenu za druhé místo si odnesl Mgr. Jan Mendel, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., za výsledek druhu ověřená technologie s názvem „Vyhodnocení užitečnosti nové technologie CaviPlazma v boji proti patogenům vyskytujícím se v intenzivních chovech ryb.“ Vyhodnocení užitečnosti nové technologie CaviPlasma v boji proti patogenům vyskytujícím se v intenzivních chovech ryb. Technologie CaviPlasma představuje zcela nový, environmentálně šetrný přístup k sanitaci a dezinfekci vody. Na základě provedených experimentů lze technologii doporučit k ošetření přítokové vody jako preventivní opatření omezující riziko zavlečení vybraných bakteriálních patogenů do chovu. Studie představuje první významný krok k praktickému využití technologie CaviPlasma v intenzivní akvakultuře a vytváří základ pro její další provozní optimalizace a zavádění do rybářské praxe.

První místo obdržel Ing. Radek Aulický, Ph.D., (CARC) za metodiku s názvem „Metodika ošetření skladovaného obilí rozmarýnovým olejem.“ Vypracovaná nová metodika je souborem informací a postupů pro aplikaci rozmarýnového oleje jako dezinsekčního přípravku pro ošetření napadeného skladovaného obilí skladištními škůdci. Uplatnění metodiky spočívá v ochraně skladovaných komodit jak v ekologických systémech hospodaření, tak také v konvenčních systémech, zejména tam, kde existuje riziko výskytu rezistentních populací škůdců ke stávajícím syntetickým přípravkům.*