Zastavení u pokusů na školním poli

Demonstrační a pokusný pozemek České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) skýtá množství zajímavostí. Se zdejšími rozmanitými pokusy se mohli seznámit účastníci tradičního polního dne. Ti načerpali množství poznatků a ochutnali speciality z místních výpěstků.

Program byl opravdu pestrý. Příchozí měli mimo jiné možnost posoudit ukázky účinnosti a selektivity přípravků na ochranu rostlin v porostech pšenice, kukuřice, polních zeleninách a ovocných výsadeb. K vidění byl sortiment významných i méně častých plevelů. V Úrodě č. 8/2026 o tom píše Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Zúčastnění se seznámili s technologiemi regulace hmyzích škůdců v porostech zeleniny a mohli si prohlédnout bohatý sortiment polních plodin, pícnin, zelenin, ovoce a dalších rostlin. Účastníci polního dne se také seznámili s technologiemi pěstování minoritních plodin, zelenin a ovoce
Již tradičně celým polním dnem provázel vedoucí demonstračního a experimentálního pracoviště ČZU prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. O jednotlivých pokusech hovořili nejen pracovníci a studenti unoverzity.

Dlouhodobé pokusy

První zastavení se uskutečnilo u dlouhodobých výživářských pokusů založených v roce 1996. S nimi seznámil přítomné Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z ČZU. Uvedl, že pokusy budou na tomto stanovišti letos na podzim už tři desetiletí. V osevním postupu se střídají tři plodiny – brambory, ozimá pšenice a jarní ječmen. Pokusy ještě doplňuje černý úhor zařazený po pšenici. Celkem na pole ve většině variant hnojených dusíkem přijde za tři roky 330 kg N/ha (120 kg pod brambory, 140 kg ve dvou dávkách k pšenici a 70 kg k ječmenu).
Různě hnojené varianty (NPK, PK, N, NPK a mikroživiny, čistírenské kaly, hnůj, poloviční dávka hnoje a dusík), se porovnávají s nehnojenou kontrolou. Dlouhodobě se nejvyšších výnosů dosahuje u variant s vyrovnaným hnojením dusíkem, fosforem a draslíkem. Naopak při hnojení pouze fosforem a draslíkem jsou výnosy nejnižší. Zároveň se zhoršuje i kvalita.
Ing. Černý vysvětlil, že díky vysoce úrodné půdě se dociluje poměrně vysokých výnosů i na nehnojené kontrole. Jedná se o černozem modální na spraši. Hloubka ornice dosahuje osmdesáti centimetrů, ale ne v celém pokusném bloku, píše autorka.*

Úvodní snímek: U kukuřice se ověřuje mulčování vojtěškou Foto Hana Honsová