Populační cykly jsou u hraboše normální, někdy ale vymizí

Hraboš není problémem jen tuzemského zemědělství, škodí v řadě dalších zemí. Velká přemnožení známe i z historických záznamů, které sahají stovky a tisíce let do minulosti. V tuzemsku se biologii škůdce a ochraně věnuje prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., z Katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pracuje na vytvoření prognostického modelu populačního cyklu škůdce. Pod jeho vedením vznikla nová víceletá studie, která poukazuje na to, že na menších pozemcích pícnin byla nižší hustota populace hraboše v porovnání s většími. V našem rozhovoru ale upozornil, že tento výsledek nelze automaticky vztáhnout na jiné plodiny. Například pro obilniny prakticky neplatí. První díl velkého rozhovoru najdete v Úrodě 7/2026.

Můžete výsledky vaší nejnovější studie přiblížit?
Takové indicie, že v homogennějším prostředí jsou počty hrabošů větší, a nemyslím jenom hraboše polního, už tady byly. U hraboše jsme se tedy zaměřili na přímý vztah velikosti pole a početnosti. Nakonec jsme na velkém souboru byli schopni doložit pozitivní vztah. Tedy čím je velikost pole větší, tím je vyšší početnost. Testovali jsme to u pícnin, konkrétně u vojtěšky, jetele a vojtěškotravních porostů. Ten vztah nebyl příliš silný, ale byl statisticky prokazatelný, byl robustní a projevoval se v nejrůznějších modelech, které jsme zkoušeli. Dokonce mě osobně to docela překvapilo. Pokud budou změny v krajině probíhat dál směrem k menšímu zrnu, lze očekávat příznivé dopady na management hraboše polního.
Ale je potřeba to malinko upřesnit. V krajině je obrovská proměnlivost, takže dvě políčka vzdálená kilometr mohou mít totálně rozdílné populační početnosti. Na malém políčku můžete najít přemnoženou populaci, na velkém skoro nic a mohou být kousek od sebe. Faktorů, které početnost ovlivňují, je mnohem více. Z hlediska předpovědi populačního cyklu je tedy sledovaný faktor docela slabý. Nelze říct farmářovi, že když zmenší políčko, budeme tam méně hrabošů. To závisí na celé konfiguraci krajiny. Na druhou stranu na celonárodní úrovni by to fungovat mělo. To znamená, že když poklesne průměrná velikost pole, kterou jsme měli v té publikaci kolem 18 ha, tak by se to mělo projevit snížením průměrné početnosti hraboše polního, a tím pádem i menšími škodami.

O kolik by se to snížilo početnost?
Vztah je nelineární, to je potřeba také říct. To znamená, že když se snižuje ze současných 30 ha na menší velikosti, je posun relativně malý. Když se dostanete pod 10 ha a budete velikost pole snižovat dál, tak se pokles početnosti bude zesilovat tím více, čím se budeme blížit jednomu hektaru. Tam samozřejmě budou zemědělci narážet na jiné vlivy, protože velikost pole souvisí s efektivností hospodaření. Velká pole vznikala i v jiných státech. Je to úkol pro farmáře, aby si to spočítali a velikosti polí upravili. Ale jak jsem řekl, ten efekt je nelineární a malá políčka nejspíše zemědělci chtít nebudou, protože to přinese růst jiných nákladů, takže by to nemělo žádoucí efekt.

Studie probíhala na plochách pícnin, lze výsledky vztáhnout i na další plodiny?
To nelze. My jsme si vybrali pícniny, protože to je hrabošem preferovaný zdroj potravy. Samozřejmě hraboš poškozuje i jiné plodiny, jako jsou obilniny a řepka. Výsledky studie pro tyto plodiny už máme, ale zatím jsme je nepublikovali. Ukazuje se, že u obilnin zdaleka takový vztah není. Studie u obilnin ukázala, že nárůst v závislosti na ploše byl minimální.*