
Cílem práce autorek Ing. Jitky Staré, Ph.D., a Ing. Terezy Horské, Ph.D., z CARC zveřejněné v Rostlinolékaři (7/2026) bylo ověření kontaktní a systémové účinnosti vybraných přípravků, včetně přípravků na bázi přírodních látek, proti mšici zelné (Brevicoryne brassicae) v laboratorních podmínkách během let 2024 a 2025.
Pro testy byly použity polní populace mšice zelné, odebrané na lokalitách Mlékojedy (Mělník), Baldov (Domažlice) a Keblice (Litoměřice) s cílem zachytit případné rozdíly v citlivosti geograficky odlišných populací mšice zelné. Každá polní populace byla po odchytu přemístěna na mladé rostliny kedluben do klimaboxu s teplotou 20 °C a 75% relativní vlhkostí a pro testy byl založen dočasný chov.
Do pokusů byly zahrnuty jak syntetické insekticidy (Sivanto Prime, Sivanto Energy, Teppeki, Mospilan 20 SP), tak biologické přípravky (Prev-Gard, Neudosan). Všechny testované systémové insekticidy vykázaly po 48 hodinách vysokou až velmi vysokou účinnost proti všem testovaným populacím mšice zelné. S ohledem na riziko vzniku rezistence je nicméně nezbytné jejich použití střídat podle skupin MoA a neaplikovat je preventivně. Z biologických kontaktních přípravků se jako vysoce účinný v laboratoři osvědčil Neudosan. Tento přípravek je však registrován do zeleniny na savé škůdce s výjimkou mšice zelné. Jeho vysoká účinnost proti mšici zelné zjištěná v této studii proto představuje vedlejší účinek, nikoli základ pro standardní doporučení. Účinnost Neudosanu významně závisí na kvalitě pokrytí mšic postřikovou kapalinou a vyžaduje nižší teploty a vyšší vlhkost po aplikaci, uvádí autorky článku s tím, že výsledky této laboratorní studie je nutné ověřit v polních podmínkách.
Podrobné informace k pokusům naleznete v Rostlinolékaři.
Úvodní tabulka: Přehled testovaných přípravků a jejich dávkování Zdroj Stará a kol.