Pěstování ozimé řepky v měnícím se klimatu vyžaduje inovace v pěstebních technologiích, zejména v oblasti zpracování půdy a hnojení. Cílem je lepší hospodaření s vodou v půdě a efektivnější využití hnojiv s pozvolným uvolňováním dusíku.
Zpracování půdy a hospodaření s vodou
Tradiční intenzivní zpracování (orba, hluboká podmítka) vede k velkým ztrátám půdní vody výparem (>1000 l/hod/ha) a přehřívání holé půdy.
- Konzervační půdoochranné technologie (pásové zpracování, mělké kypření, setí do mulče) snižují ztráty vody a emise CO2 z půdy. Jsou klíčové pro rovnoměrné vzcházení rostlin při přísušcích.
- Většina živin je přijímána z půdní zásoby, a ne z aplikovaných minerálních hnojiv, proto je zásadní kvalita a struktura půdy. Hluboké zpracování má často jen dočasný efekt a může zhoršovat strukturu bez dostatečného organického hnojení.
- Při konzervačních technologiích je třeba věnovat větší pozornost výživnému stavu rostlin a včas přihnojit.
Strategie hnojení řepky
- Fosfor a draslík (P a K): Tyto méně pohyblivé živiny se zapravují před nebo při setí. Víceletá plošná aplikace na povrch při bezorebných technologiích může vést ke zvýšené koncentraci draslíku v povrchové vrstvě, což má nepříznivý vliv na strukturu půdy.
- Dusík (N):
- Podzimní hnojení dusíkem je klíčové, umožňuje reagovat na skutečný stav porostu a zabraňuje přerůstání.
- Při nedostatku dusíku (žloutnutí listů) je třeba co nejdříve přihnojit dobře rozpustným hnojivem s pohyblivou formou N (nitrátová, močovinová).
- Velmi vhodná jsou hnojiva na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. Ureastabil); pomaleji působící hnojiva s amonnou formou N nebo inhibitory nitrifikace jsou méně vhodné.
- Doporučená podzimní dávka je 25–40 kg N/ha (září/říjen po likvidaci výdrolu). To stabilizuje výnosy semen řepky, zvláště při jarních přísušcích. Porosty přihnojené na podzim lze na jaře hnojit později.
- Největší efekt podzimního přihnojení je u později setých porostů, při konzervačním zpracování půdy nebo při zapravení většího množství slámy.
- Kromě dusíku je důležité i listové přihnojení bórem, sírou a dalšími živinami při větším nárůstu biomasy.
- Využití dusíku: Většina dusíku je přijímána rostlinami z půdy (jen 30–40 % z aplikovaných hnojiv). Nitrátová a močovinová forma N jsou nejlépe využitelné, amonná forma je méně pohyblivá a méně využitelná (cca 30–35 %). Podzimní přihnojení zlepšuje příjem dusíku v kořenech.
- Výnosy: Podzimní přihnojení (30 kg N/ha v říjnu) potvrzuje opodstatněnost pro stabilitu výnosů, zejména v nepříznivých jarních podmínkách. Hnojení Ureastabilem často vedlo k mírně vyšším výnosům.
Více informací naleznete v článku autorů Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně. článek je zveřejněn v srpnovém vydání časopisu Úroda na str. 66 až 68.*
Úvodní foto: Přerostlý porost řepky na začátku listopadu po hnojení digestátem Foto Pavel Růžek
