V Troubsku se konal Den fascinace rostlinami – dvoudenní akci uspořádaly Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., a Zemědělský výzkum, spol. s r. o. V průběhu dvou dnů prošlo areálem přes 760 žáků z 32 škol a desítky dalších návštěvníků z řad veřejnosti, přičemž první den byl věnován dětem mateřských škol, zatímco druhý den základním školám a středoškolákům. Cílem události bylo přiblížit význam zemědělského výzkumu a přírodních věd široké veřejnosti. Návštěvníci mohli objevovat fascinující svět rostlin, půdy, vody i živočichů všemi smysly.
Letos organizátoři rozšířili spolupráci s místními partnery. Díky finanční podpoře MAS Bobrava bylo možné připravit dárky pro děti a podpořit ženy ze spolku Nebýt na to sama, které pro akci ručně háčkovaly čmeláčky. Program vycházel z osvědčeného schématu předchozích let a byl opět bohatý a interaktivní. Děti mohly prostřednictvím doteku, čichu, chuti, sluchu i zraku poznávat rostliny i zemědělskou krajinu.
Na stanovišti „Co dokáže voda a vítr na polích?“ předváděl Ing. Jakub Prudil simulace vodní i větrné eroze pomocí pokusů s vodou a fénem. „Degradace může nastat jediným přívalovým deštěm, pokud je půda holá, naopak když je porost zapojený k odnosu ornice nedochází. Děti se seznámily také s pojmem utužení půdy a jeho důsledky na růst rostlin.
Zajímala je také část programu věnovaná půdním mikroorganismům a žížalám – konkrétně „Julče“, která pomáhala přiblížit dětem život v půdě. „Žížala vnímá vibrace celým tělem. Když zaprší a chodbičky se zaplní vodou, vyhledává nové úkryty a půdu provzdušňuje,“ vysvětloval Ing. Prudil dětem z mateřské školy význam provzdušněné půdy pro růst kořenů. Zaznělo také, že nejdelší žížaly mohou dosahovat délky až tři metry a průměru více než 15 cm, nebo že jeden centimetr ornice vzniká sto let.
Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., seznamovala děti se stanovištěm „Odhalte tajemství polních plodin“, kde byly představeny plodiny v různých fázích vývoje – od semene až po vzrostlou rostlinu. Děti si mohly zkoušet určovat semena podle hmatu či zvuku, takže zjistily, že semínka nejen vypadají jinak, ale i jinak zní. Mohly ochutnat mátu a přivonět si k čerstvým bylinám. Ochutnaly také sladký banán nebo kyselé jablko a další ovoce. Touto interaktivní formou si účastníci prohloubili vztah k rostlinám a porozuměli jejich cestě z pole až na stůl.
Na stanovišti „Mrazivá science show“ předvedl Ing. Oldřich Trněný, Ph.D., efektní pokusy s kapalným dusíkem o teplotě –196 °C. Děti se zatajeným dechem sledovaly, jak se květina po ponoření do dusíku rozpadá na prach a jak dusík mění tvar balónku. „Dusík používáme ke konzervaci a homogenizaci rostlinných vzorků pro molekulární analýzu,“ vysvětlil Ing. Trněný.
Nechyběla ani tradiční ochutnávka netradičních jídel připravených z plodin, z nichž některé organizátoři vypěstovali na pokusných parcelách výzkumného ústavu. Kromě fazolové pomazánky či tvarohového krému se světlicovým olejem (odrůda Tereza) byly připraveny také perníčky s cizrnovou moukou, jetelový čaj a sójové mléko. „Chceme, aby návštěvníci viděli i ochutnali výsledky naší práce – a pochopili, že výzkum není vzdálený, ale mohou se s ním setkat prakticky každý den,“ řekla koordinátorka akce Mgr. Helena Hutyrová.
Ředitel ústavu RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., zdůraznil význam akce: „Dny fascinace rostlinami pořádáme každoročně, ačkoli celosvětově se pořádají jednou za dva roky. Pro nás je to dobrá příležitost představit výzkum veřejnosti. Podobné akce jsou klíčovým nástrojem popularizace, protože jednou z rolí výzkumných organizací je vzdělávání veřejnosti. Jsme rádi, že můžeme touto formou šířit znalosti a inspirovat mladou generaci.“
Ředitel také upozornil na potřebu podpory integrované ochrany rostlin. „S úbytkem účinných látek roste počet rezistentních populací škodlivých organismů. Potřebujeme nástroje, jako jsou New Genomic Techniques (NGT).“ Varoval také před nedostatkem kvalifikovaných odborníků: „Obor rostlinolékařství ročně dokončí necelé dvě desítky studentů, chybí motivace pro absolventy vstoupit do praxe. Zemědělství je moderní obor, ale společnost to možná nevidí.“ Stát by měl hrát podle RNDr. Nedělníka větší roli a koncepčně podporovat klíčová odvětví, podobně jako se řeší nedostatek zubařů. Bez plánu a motivace to podle něj nepůjde. Vyzdvihl také význam genotypování, fenotypování a výzkumu opylovačů, kde ústav patří ke špičce v republice. „Letos jsme pořídili novou Real-Time PCR jednotku pro molekulární laboratoř. Investice do špičkového výzkumu se musí snoubit s personální podporou,“ podotkl s tím, že letos se do výběrových řízení hlásilo více uchazečů než v předchozích letech, považuje to za velmi pozitivní trend.*
