Drony jsou klíčovou součástí dálkového průzkumu v precizním zemědělství. V rámci ukázek na dnu otevřených dveří zaměřeném na problematiku precizního zemědělství a integrované ochrany rostlin v Žabčicích byly představeny jejich různé typy.
Doc. Lukas nejprve ukázal starší, ale průlomový multispektrální dron založený na platformě Phantom 4, který byl v době svého uvedení cenově dostupný a vybavený GNSS-RTK a senzorem příchozí radiace. Nástupcem je populární a skladnější dron DJI Mavic 3 Multispectral s vylepšenou RGB i multispektrální kamerou, který je v současnosti cenově přijatelným řešením.
Pro úlohy vyžadující ultravysoké rozlišení pro detekci jednotlivých rostlin či zaplevelení v milimetrech, kde běžné drony s nízkou plošnou výkonností nestačí, jsou potřeba větší, profesionální drony s vyšší nosností. Příkladem je dron kategorie quadrocopter M300 (nebo novější M350), který umožňuje nést výkonnou RGB i multispektrální kameru. Plánování letové mise zahrnuje nastavení letové výšky (ovlivňuje prostorové rozlišení) a překryvů snímků (určuje dráhy letu). Ing. Vojtěch Slezák z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie vysvětlil, že pro detekci plevelů je potřeba rozlišení v řádu milimetrů, což znamená nízkou letovou výšku, zatímco pro monitoring zdravotního stavu porostu stačí vyšší letová výška do 120 metrů.
Jako další se předvedl pokročilejší dron typu pevné křídlo Wingtra Gen II. Jeho hlavní výhodou je obrovská plošná výkonnost a schopnost zvládnout velké území. Má vertikální start a přistání a následně letí horizontálně. Je však citlivější na poryvy větru než multikoptéry. Představovaný typ nemá vestavěný RTK modul, takže snímky vyžadují následné zpracování (PPK) pro dosažení přesnosti.
Kromě monitorovacích dronů byla představena i praktická ukázka aplikace přípravků na ochranu rostlin pomocí dronu. Konkrétně šlo o velký aplikační dron DJI Agras T50 s nosností až 50 kg a nádrží na postřik o objemu přes 40 litrů. Lze jej přestavět na rozmetadlo pro pevné látky. Adam Drozd ze SkyMaps uvedl, že tento dron má šířku záběru postřiku až 9 metrů a šikovný operátor s ním zvládne aplikovat až 20 hektarů za hodinu. K minimalizaci prostojů slouží speciální přívěs s nádrží na vodu (objem 750 litrů) a mixem na přípravky na ochranu rostlin, umožňující rychlou výměnu baterií (vydrží šest až deset minut letu) a dotankování. „Dron zvládne cílenou aplikaci od bodu k bodu. Při ukázce byla aplikována čistá voda ve výšce dva metry s dávkou 0,5 litru na bod, s tryskami a vrtulemi tlačícími mlhu dolů pro minimalizaci úletu. Pro aplikaci skutečných přípravků by byla nutná speciální výjimka pro letecké aplikace, neboť současná legislativa to běžně neumožňuje. Přesto je o tuto technologii zájem, zejména pro práci v obtížných podmínkách nebo na malých plochách, kde by vjezd postřikovače byl problematický,“ řekl Adam Drozd. Drony jsou také vhodné pro aplikaci bioagens, jako je Trichogramma, což už se i dělá. „Bohužel legislativa v této oblasti zaostává za technickým vývojem, ale očekávají se úpravy ze strany Evropské komise, což však může trvat několik let,“ dodal zástupce SkyMaps.*
