Odborníci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) testovali účinnost vybraných 16 fungicidů na oba původce stéblolamu Oculimacula yallundae a O. acuformis v podmínkách in vitro. Jedná se o nejzávažnější chorobu pat stébel obilnin, která se vyskytuje v ČR každoročně a může napadat pšenici, ječmen, žito, tritikale, oves, ale i řadu planých druhů trav. O výsledcích informuje Mgr. Jana Palicová, Ph.D., z CARC s kolektivem dalších autorů v časopise Úroda (7/2025).
Nejvyšší redukce růstu patogenů byla zjištěna u přípravků Cantus (boscalid), Plexeo 60 EC (metconazole), Prosper (spiroxamine) a Prabha (boscalid + prothioconazole), které nejsou v ČR registrovány proti stéblolamu. Redukce růstu dosahovala průměrně 63 až 73 % ve srovnání s přípravky registrovanými proti stéblolamu: Unix 75 WG (cyprodinil) a Input 460 EC (prothioconazole + spiroxamine). Tyto přípravky dosahovaly redukci růstu patogenů 30 až 53 %. Většina přípravků byla účinnějších k O. yallundae než O. acuformis.
Účinnost fungicidů na stéblolam obilnin je ovlivněna řadou faktorů včetně zastoupení obou původců stéblolamu, Oculimacula yallundae a O. acuformis, na daném pozemku. Avšak i reakce jednotlivých izolátů téhož druhu se může lišit, což velmi komplikuje volbu strategie ochranných opatření proti stéblolamu. Převažujícím druhem na pšenici je Oculimacula yallundae, proto je doporučeno používat k ochraně přípravky na bázi boscalid, metconazole, spiroxamine a boscalid + prothioconazole.
V souladu s platnou legislativou je pro pěstitele možné používat pouze přípravky řádně registrované v ČR. V rizikových oblastech pro výskyt stéblolamu je nejspolehlivější ochranou pěstování rezistentních odrůd ke stéblolamu nesoucích gen rezistence Pch1, uvádějí autoři článku.
Pro více informací otevřete červencové vydání časopisu Úroda (7/2025).*
Úvodní fotografie: Stéblolam na ozimé pšenici – typické skvrny ve tvaru oka Foto Jana Palicová
