Nádorovitost brukvovitých (Plasmodiophora brassicae) představuje aktuální riziko pro pěstování řepky olejky. Patogen se v posledních letech šíří do nových oblastí, zejména kvůli klimatickým změnám, zkracování osevních sledů a nárůstu pěstování brukvovitých plodin.
Patogen vytváří trvalé spory, které přežívají v půdě i desítky let a není proti němu dostupný účinný chemický přípravek. Doporučovaná dezinfekce půdy dusíkatým vápnem je nákladná a má ekologická rizika. Spolehlivou cestou proto zůstává prevence a šlechtění rezistentních odrůd, uvádí v příloze časopisu Úroda - ŘEPKA 6/2025 Ing. Andrea Rychlá z OSEVY vývoj a výzkum s. r. o.
Jak omezit šíření
Udržujte půdu v optimálním pH (nad 6,8) pravidelným vápněním. Patogen preferuje kyselé prostředí.
Sledujte podmínky při výsevu – teploty 18–25 °C a vysoká vlhkost na konci srpna jsou ideální pro rozvoj patogenu.
Minimalizujte výskyt hostitelských rostlin – nejen řepky, ale i hořčice bílé v zeleném hnojení či brukvovitých plevelů (např. kokoška).
Zelené hnojení ničíme včas – do tří týdnů po vzejití, jinak podporujeme množení patogenu.
Na trhu jsou dostupné hybridní odrůdy ozimé řepky s genetickou odolností k nádorovitosti. Jejich výnosová úroveň je dnes srovnatelná s běžnými odrůdami. Pozor však na odlišnosti mezi patotypy – některé zahraniční odrůdy nemusí být účinné vůči lokálním formám patogenu.
Proto probíhá výzkum a šlechtění českých rezistentních liniových odrůd, přizpůsobených domácím podmínkám. Pomáhá tomu i vývoj nových molekulárních metod pro detekci konkrétních patotypů.
Zářijové povodně 2024 ukázaly, že i dobře vedené pozemky mohou být kontaminovány přesunem ornice z napadených lokalit. Prevence je klíčová – v rizikových oblastech je vhodné zvážit použití rezistentních odrůd i preventivně.*
Popis úvodního fota:
Kořenový systém zcela deformovaný vzniklými nádory Foto Andrea Rychlá
