Především na odrůdy řepky a pokusy s výživou bylo zaměřeno setkání nedaleko obce Kočí. Úvodní diskuse se ale věnovala hlavně letošnímu problému s tvorbou šešulí u řepky, který se objevil v některých částech republiky. Zazněly také informace o tom, že mrazy a sucha postihly i další evropské státy a čeká se nižší produkce řepkového semene.
Ing. František Turek, generální ředitel pořádající firmy Cerea, a. s., na úvod konstatoval, že porosty řepky jsou v místě konání akce na letošní rok velmi slušné. Upozornil, že se při cestách po republice setkal s porosty, kde mají rostliny šešule na květenství jen nahoře a dole, zbytek je holý. Konkrétní příčina se zatím hledá, možná je důsledkem sucha či chladu.
Ing. Roman Hrdina ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin připomněl, že v průběhu února hodnotili porosty řepky v rámci republiky tak, že zhruba 80 % až 85 % vypadalo velice dobře a zaorávky byly minimální. Po posledních třech týdnech, kdy řepka kvetla, se situace se změnila, dobrých je zhruba 60 % porostů. Zbylých 40 % má různé poškození vegetačních vrcholů, šešulí, bočních větvích a podobně.
Podle Ing. Hrdiny je příčin více, nejspíše jde ale o dopad mrazů a škůdců. V některých oblastech byly porosty poškozeny natolik, že téměř nekvetly. „Myslím si, že to je důsledek únorových mrazů, které přišly v momentě, kdy docházelo k vytváření generativních orgánů,“ soudí na základě toho, že nejvíce byly tímto způsobem poškozeny v oblasti kolem Hradce Králové, v níž působí, porosty v místech, kde mrzlo nejvíce. Dále pak mohly být porosty poškozeny v průběhu března, kdy noční teploty klesaly až k –5 °C, měřeno ve dvou metrech nad zemí. To znamená, že u země mohly být ještě nižší. I v tomto případě mohlo dojít poškození vegetačních nebo generativních orgánů. Mrazy přišly také na začátku dubna, teploty na některých lokalitách klesly až k –11 °C. Dodal, že škody způsobené mrazem hlásí i jiné evropské země.
Vliv mohli mít i blýskáčci, kterých je už od loňského roku mnoho. V letošním roce se objevili v jeho oblasti současně s krytonosci kolem 6. až 9. března ve velkém množství a živili se na poupatech. Zástupce svazu upozornil, že nemáme insekticidy, které by dokázaly zajistit stoprocentní ochranu, a některé dostupné již ani nefungují. Dodal, že v průběhu jara sbírali populace blýskáčků a nechali stanovit, které přípravky či kombinace účinkují.
Celý článek připravujeme do týdeníku Zemědělec.*
Foto: Ing. Roman Hrdina soudí, že příčinou chybějících šešulí je především mráz a škůdci Foto David Bouma
