Současná situace v ochraně rostlin není nijak jednoduchá a stále se zhoršuje. Našim pěstitelům ubývají tradičně používané účinné látky. Nové přípravky přibývají jen v omezené míře. Zemědělci se musejí současné situaci přizpůsobit. Jednu z možností představuje uplatňování různých nových technologií, které ovlivňují výskyt škodlivých organismů.
Integrovaná ochrana rostlin představuje provázaný komplex zásad, které na sebe navazují a vytvářejí tak harmonický celek. V praxi jde o kombinaci vhodných technologií zpracování půdy, hnojení, volby odrůd, střídání plodin, podpory užitečných organismů, využívání metod prognóz a monitoringu škodlivých organismů, uplatňování biologické ochrany a kvalifikované používání přípravků na ochranu rostlin. Píše o tom Ing. Hana Honsová, Ph.D., v Úrodě č. 4/2025.
Množství poučných informací nejen o nových postupech při potlačování patogenů zaznělo na videokonferenci nazvané Integrovaná ochrana a klíčoví škůdci polních plodin, kterou uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
V úvodu promluvil ředitel ÚKZÚZ Ing. Daniel Jurečka. Ve svém vystoupení připomněl, že se v integrované ochraně rostlin klade důraz na ekologické, ekonomické a zdravotní aspekty. Chemická ochrana není vyloučena, ale využívá se až jako poslední možnost.
Připomněl řadu negativních skutečností. Uvedl, že od roku 2020 na našem území narůstá význam hraboše, který působí škody prakticky všude. U řepky stoupá škodlivost dřepčíků a krytonosců. Při pěstování cukrovky nabývá na významu cerkosporioza spolu s makadlovkou a mšicemi. V porostech brambor působí značné škody mandelinka i drátovci. Luskoviny napadá padlí a ze škůdců kyjatka nebo zrnokaz. Ing. Jurečka upozornil na to, že problém představuje časté pěstování stejných plodin na jednom místě, uvádí autorka.*
Úvodní snímek: Při ošetřování porostů pěstovaných plodin by se mělo postupovat podle zásad integrované ochrany Foto Hana Honsová
