V průběhu časného jara byly v řadě okresů jižní Moravy zaznamenány mizející porosty pšenice. Po bližším zkoumání byly za původce poškození označeny larvy hrbáče osenního. Lokálně jsou vidět plošně silná poškození. Místa chybějící obilniny budou postupně nahrazena jarní plodinou. Informuje o tom Rostlinolékařský portál s tím, že o zvyšující se škodlivosti tohoto škůdce informovali již před několika lety.
Jak uvádí zpráva RL portálu, ploch s poškozením tímto minoritním škůdcem rok od roku roste. Intenzita výskytu hrbáče osenního v jednotlivých letech kolísá, zejména v závislosti na průběhu počasí koncem léta. Jestliže je sucho v srpnu a září, hrbáč klade málo vajíček, a také vývoj larev je zpomalen. V důsledku toho jsou vzcházející rostliny ozimů napadány poměrně málo škodlivými larvami prvního vývojového stupně, u kterých navíc vzrůstá jejich přirozená úmrtnost. Naopak, jestliže je v srpnu a v září vlhko, larvy se líhnou dříve, před vzejitím ozimů. Nejprve se živí výdrolem obilí a pýrem. Vzcházející ozimy jsou v tomto případě napadány larvami druhého a třetího vývojového stupně, které způsobují závažnější škody. Škodlivé výskyty jsou časté při pěstování obilniny po obilnině, zvláště ozimu po ozimu nebo na pozemcích v sousedství travních porostů. Škodlivost brouků, kteří se živí v době mléčné zralosti zrny obilnin, není hospodářsky významná.
Kladení vajíček a vývoj larev v populaci je rozvleklé, takže přezimují larvy různého stáří v chodbičkách v půdě. Také může přezimovat část imag. V březnu a dubnu larvy pokračují v žíru, v květnu se v chodbičkách v hloubce 10–15 cm kuklí. Brouci se líhnou v červnu a červenci. Živí se listy a zrny v mléčné zralosti. V srpnu kladou samičky vajíčka ve skupinkách po třech až deseti (i více) do vyhrabaných chodbiček v půdě. Larvy se rozlézají do okolí. V blízkosti živných rostlin si v půdě vyhlubují kolmé 10–40 cm hluboké chodbičky. Ve dne se v nich ukrývají, v noci se živí listy výdrolu a trav, později vzešlým osením. Na ozimech škodí od října až do zámrazu, který v letošním roce přišel prakticky až v lednu.
Výskyt hrbáče osenního je významně podporován technologiemi zanechávajícími vyšší podíl nerozložené organické hmoty na povrchu půdy (tedy minimalizace bez aplikace odpovídající dávky dusíku na slámu). Chybně realizovaná opatření všeobecně zvyšují škodlivost škůdců vázaných na půdní prostředí, včetně drátovců a např. chroustů. Potvrzuje se, že se zemědělci setkávají s poškozením těmito škůdci častěji, což představuje komplikace v technologiích pěstování pšenice, doplňuje zpráva RL portálu. Situaci výskytu škodlivých organismů v pšenici v ČR lze sledovat v Mapách výskytu.
Úvodní fotografie: Hrbáč osenní, imago Foto M. Sojneková, ÚKZÚZ
