Aktuálním výzvám ochrany rostlin v současné zemědělské politice EU se věnovala moderovaná diskuse XXVI. Rostlinolékařských dnů. Účastníci upozornili na restrikce účinných látek, zaostávání Evropské unie v oblasti nových šlechtitelských metod i na výskyt rezistence vůči biologickým přípravkům na ochranu rostlin. Mělo by se také změnit zaměření zemědělského výzkumu z ohledem na potřeby praxe a aktuální problémy.
Česká společnost rostlinolékařská, z. s., které konferenci pořádala, v tiskové zprávě upozornila na setrvalý úbytek účinných látek přípravků na ochranu rostlin. S tím pak souvisí nárůst odolnosti škodlivých organismů rostlin proti nim v celé Evropské unii. Tato situace může vést k nedostatečné účinnosti přímé ochrany zemědělských plodin proti škůdcům, chorobám a plevelům, a v důsledku k nízkým výnosům a nízké kvalitě potravin, uvádí společnost.
„V Evropské unii nemáme dostatek účinných látek přípravků, které bychom mohli střídat v praktické ochraně rostlin tak, abychom zamezili nebo významně zpomalili vznik odolnosti škůdců a patogenů. Jejich škodlivost se navíc v posledních letech zvyšuje kvůli klimatické změně. Agrotechnické ani biologické metody ochrany rostlin nemohou plně nahradit ochranu chemickou, aniž by došlo k výraznému snížení výnosů a kvality produktů,“ konstatoval Ing. Petr Harašta, Ph.D., předseda České společnosti rostlinolékařské. Rozhodování o rušení účinných látek přípravků by podle rostlinolékařů mělo více brát v úvahu negativní důsledky pro uplatnění integrované ochrany rostlin, upozorňuje tisková zpráva.
Ing. Vít Bittner, akreditovaný poradce v oblasti rostlinolékařství, připomněl, že evropské i světové zemědělství čelí změnám klimatu. Na hospodářské škodlivosti nabývají abiotická poškození rostlin (nedostatek vlády, vysoká radiace a teploty…). Ukázal to například na příkladu „uvařené“ cukrové řepy. Když tato plodina ztratí chrást, teplota na povrchu půdy dosahuje v horkých dnech téměř 60 °C a za takových podmínek rostlinná pletivy již nedokážou vegetovat a dojde k jejich poškození. Takovou řepu cukrovary zpracovávají s obtížemi. Problém se projevuje především na jihovýchodě Evropy, ale i u nás.
Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.*
