Odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., se v časopise Úroda věnují v sérii článků nastavení legislativního rámce agrofotovoltaiky (AFV) v České republice. Lze podle nich předpokládat, že v budoucnu dojde k rozšíření kultur, na kterých bude možné AFV provozovat. Svědčí o tom i množství připomínek k vyhlášce, která konkretizuje podmínky realizace AFV na zemědělské půdě (viz minulý díl). Poslední díl (Úroda 12/2024) věnující se této tematice zmiňuje některé dokumenty zaměřené na potenciál AFV a nastiňuje i výzkumné zájmy a vize provozování AFV systémů.
Podpora produkce energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a nastavené cíle Evropské unie v této oblasti, resp. cíle jednotlivých členských států, zvyšují i zájem o nastavení podmínek realizace AFV. Obecně je deklarováno, že produkce energie v kombinaci se zemědělským hospodařením má významný potenciál a přináší benefity jak pro stát (produkce OZE), tak pro samotné zemědělce (diverzifikace příjmů). Evropská Komise na tyto trendy reagovala v roce 2023, kdy prostřednictvím své výzkumné organizace JRC (Joint Research Centre) vydala dokument zaměřený na potenciál a výzvy AFV v EU. Dokument čtenáři přináší základní přehled a popis výchozího stavu s nastíněním směřování podpory ze strany EU. V srpnu 2024 byla společností EMBER publikována studie s názvem Empowering farmers in Central Europe: the case for agri-PV. Studie zaměřená na ČR, Maďarsko, Polsku a Slovensko měla opět za cíl popsat benefity AFV, a to jak z pohledu pěstovaných plodin, tak produkce elektrické energie v kontextu ekonomických přínosů. Efektivitu využití území s instalovaným AFV systémem odhaduje studie v případě vyvýšených (horizontálních) konstrukcí na 153–178 % (63 % produkce energie, 90–116 % zemědělská produkce), pro systémy vertikální pak uvádí rozmezí 108–123 % (25 % produkce energie, 83–113 % zemědělská produkce). Střední Evropa má podle studie značný potenciál pro produkci energie prostřednictvím AFV, který byl celkově odhadnut na 180 GW. Obsahem textu je dále i zajímavé srovnání definic AFV v různých státech (jsou-li dostupné) i odkazy na konkrétní předpisy či legislativu (kromě čtyř jmenovaných států také ve Francii, Německu, Nizozemsku a Itálii).
Také v ČR je tematika AFV předmětem výzkumného zájmu. V letošním roce byl Národní agenturou pro zemědělský výzkum podpořen projekt QL24020111 „Agrovoltaika dvojí využití půdy k zemědělské výrobě a výrobě elektřiny“. Projekt je kromě výzkumu technických parametrů AFV zaměřen na stanovení rizik a přínosů AFV pro půdní prostředí. Hodnoceny budou dopady na vlhkostní a teplotní režim půdy, na biodiversitu, na erozní ohroženost, resp. možné protierozní působení (vodní i větrná eroze). Vzhledem k absenci realizací především vertikálních instalací AFV je řešení realizováno na modelových lokalitách osazených atrapami panelů. Od řešení se dále očekává zhodnocení dopadů na výnosy pěstovaných plodin i optimalizace obhospodařování, či specifikace potřeb i možného budoucího managementu pomocí autonomních strojů dobíjejících se s využitím vyráběné elektrické energie.
Příspěvek pro časopis Úroda připravili Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.*
Úvodní fotografie: Směs neprodukčních plodin pod vertikálními panely může mít protierozní efekt Foto Jiří Bím
