Kontaminace půdy je problém, který souvisí především s lidskou činností. Přestože ke kontaminaci půdy dochází s rozvojem civilizace poměrně dlouhodobě, je snaha o řešení tohoto problému intenzivnější až v posledních zhruba čtyřiceti letech. Souvisí to především s rozvojem analytických metod a laboratorních přístrojů, které umožňují čím dál přesnější stanovení obsahu škodlivých látek. Evropský kontinent patří k těm částem světa, které se mezi prvními začaly zabývat kontaminací půd. Příčinou je vyspělá úroveň ekonomiky a zemědělská a průmyslová tradice evropských zemí.
Kontaminací půdy se rozumí nadměrný obsah nežádoucích prvků nebo látek (kontaminantů, polutantů) v půdách, který může vést k nežádoucím projevům. Jedná se o jednu ze základních forem degradace půdy, kterou uvádí např. Soil Thematic Strategy, hlavní politický nástroj zaměřený na podporu ochrany půdy v Evropské unii.
Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových prvků. Rozsah a způsob tohoto sledování stanovuje Ministerstvo zemědělství ČR (§ 10 zákona o hnojivech). Obsah rizikových prvků (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn) v zemědělských půdách je hodnocen podle preventivních a indikačních hodnot uvedených ve vyhlášce č. 153/2016 Sb. o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Výsledky uvedeného sledování jsou vedeny v databázi v tzv. Registru kontaminovaných ploch (RKP). Základem registru jsou analýzy vybraných vzorků půd z cyklu AZZP z let 1990–1992, kdy byl v rámci AZZP z každých přibližně 100 ha zemědělské půdy analyzován jeden směsný vzorek na obsah rizikových prvků (asi 34 800 vzorků). Postupně se databáze doplňuje a zpřesňuje a ke konci roku 2022 obsahovala více než 65 000 vzorků.
Nejčastěji překračovaným rizikovým prvkem v databázi RKP je potenciálně nejvíce toxický arzen (As) a po něm chrom (Cr), který je méně toxický.
Více informací k tomuto tématu přináší listopadové vydání časopis Úroda (11/2024) v článku Ing. Ladislava Kubíka, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Brno.*
