V minulých dílech seriálu v časopise Úroda (9/2024) se jeho autoři Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., věnovali problematice agrofotovoltaiky (AFV) z pohledu její definice a možného technického řešení samotného fotovoltaického systému. Realizace těchto systémů kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektrické energie na zemědělské půdě (zemědělském půdním fondu/ZPF) však závisí na nastavení legislativního rámce. A právě současný stav legislativy mající vliv na rozvoj AFV je předmětem aktuálního dílu seriálu (Úroda 10/2024).
Pojem „agrovoltaická výrobna energie“ (dále zjednodušeno na AFV) byl do zákona o ochraně ZPF (zákon č. 334/1992 Sb.) implementován jeho novelou provedenou zákonem č. 183/2024 Sb., mající účinnost od 1. 7. 2024. Podmínky realizace jsou v zákoně definovány především v rámci paragrafů 8a a 22. První uvedený obsahuje definici AFV, za kterou je považováno „energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem (pozn. jedná se o vyhlášku – viz text dále) a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem (pozn. viz předchozí), pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství“.
Pozemek s AFV tedy stále zůstává součástí ZPF a při splnění patřičných podmínek je možné na plochu žádat o dotační podporu ze strany Ministerstva zemědělství (MZe), jako by šlo o běžný díl půdního bloku (DPB). Další z podmínek realizace AFV definovaných v paragrafu 8a je souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Žádost podávaná na úřad v tomto případě musí obsahovat specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr AFV realizován, souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, plán rekultivace plánované po skončení provozu AFV, předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje. Další povinností žadatele je oznámení realizace záměru orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství do 15 dní po jejím zahájení a obdobně je nutné nahlásit ukončení provozu AFV a provedení plánované rekultivace půdy. Odstavec 8 citovaného paragrafu pak definuje výrobnu jako stavbu pro zemědělství a uvádí, že podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území není jeho soulad s charakterem území.
Do zákona o ochraně ZPF přibyl jeho novelizací v paragrafu 22 odstavec 3, který odkazuje na vyhlášku ministerstev životního prostředí a zemědělství, jíž mají stanovit „druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy“. Aktuálně je ukončeno připomínkové řízení k předloženému materiálu a text vyhlášky čeká na projednání na Vládě ČR. O návrhu vyhlášky budou autoři informovat v dalším dílu seriálu.*
Úvodní fotografie: Při realizaci AFV bude nutné zachovat funkčnost realizovaných melioračních opatření – fotografie dokumentuje důsledek poškození drenážní soustavy Foto Tomáš Khel
