V zahraniční literatuře se lze v poslední době setkat s vědeckými příspěvky, popisujícími výsledky pokusů s použitím močoviny při přípravě glycidových siláží před jejich aerobní degradací.
Močovina je silážní přísadou. Patří mezi látky, které mají především za úkol změnit prostředí v silážním prostoru (např. baktericidní či protiplísňové účinky) nebo obsah výživných látek (např. dusíkatých látek). Krmná močovina hlavně doplňuje krmnou dávku skotu dusíkem pro vyvážení bachorové dusíkové bilance. Její použití v siláži je tedy limitováno poměrem glycidové a bílkovinné složky směsné krmné dávky. Kalkulovat lze s tím, že při přeměně močoviny v amoniak vytěká zhruba 25 % dusíku. Do siláže kukuřice je možné použít jen krmnou močovinu, ne tu na hnojení.
Močovina není klasickým silážním přípravkem, protože je zásaditého charakteru a má tudíž na siláž pufrační účinky. Protože však některé kukuřičné siláže fermentují tak intenzivně, že jsou až příliš kyselé (pH klesne i pod 3,8), může mít přídavek určitého množství pufru pozitivní účinek. Kromě toho příliš kyselé prostředí podporuje vývoj kvasinek, které působením vzduchu siláž v krátké době zhoršují. Fungistatický účinek močoviny podporovaný hydrolýzou močoviny zvyšuje koncentraci amoniaku, který je toxický pro kvasinky.
Jako technika ke zlepšení aerobní stability kukuřičných siláží může být s úspěchem použita močovina, případně kombinace močoviny se silážním přípravkem obsahujícím inokulant s bakteriemi Lentilactobacillus buchneri, které se již staly standardem pro testaci aerobní stability siláže. Aerobní stabilita siláží po aplikaci močoviny se v pokusech ve srovnání s kontrolou bez močoviny zlepšila, ale ne vždy s plnou spolehlivostí účinnosti. Případné doporučení pro praxi bude vyžadovat další výzkumy.
O možnostech aplikace močoviny jako techniky ke zlepšení aerobní stability kukuřičných siláží informuje v týdeníku Zemědělec Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. V čísle 34/2024 přibližuje i dosavadní výsledky pokusů a zkušenosti, zejména ze zahraničí.*
Úvodní fotografie: Pokud se neošetří přípravkem horní vrstva, může to dopadnout jako na úvodní fotografii Foto Radko Loučka
